Sami v latexu
Neuhýbavá zpráva o vlastním milostném životě i „nouzovém stavu“ současného světa se českému spisovateli s pseudonymem Elsa Aids vešla do malého stostránkového sešitku, který před třemi lety vydalo nakladatelství Fra. V divadelní podobě teď jeho novelu Přípravy na všechno uvedl divadelní spolek Masopust v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí v režii Jana Mikuláška.
Dvojjediného vypravěče hrají Miloslav König (vpravo) a Jan Hájek FOTO LUCIE URBAN
Dvojjediného vypravěče hrají Miloslav König a Jan Hájek. Do „ringu“ nastupují jeden v zářivě zeleném a druhý v modrém sportovním županu, oba se skládacími záchodovými prkénky jako znakem provizoria kdesi na periferii, s výhledy na krajinu dálničních svodidel, skladových hal a supermarketů. Hravě a s odstupem, který se jeví poněkud cynickým, nás provádějí situacemi, v nichž se protagonista ocitl poté, co odešel od své bývalé ženy a dvou malých synů a začal žít s přítelkyní své ženy, ženou svého přítele.
V knížce přistupuje Aidsův vypravěč ke skutečnosti jako pozorovatel, hlídač prázdného prostoru, který soustředěně zkoumá pravdu o každodennosti své i „své“ země uprostřed Evropy. Básnicky otevřené obrazy jeho prózy nehodnotí, jen popisují a v mnohém rezonují s naší empirií. Věnuje svou pozornost bizarní poezii předměstí, pornu a vlastní sexualitě, vzpomínkám na rodinný život, vyprázdněnosti současného umění (jeho nová žena je umělkyně), rituálům nakupování, občasným setkáním se syny nebo bulvárnímu smetí a chatování o přípravách na válku a konec civilizace. Jeho smysl pro humor je přitom sympaticky imanentní, jako je „vtipná“ sama lidská existence. Jednotlivé kapitolky knížky pokaždé shrne lapidárními verši.
Inscenace pracuje s nadsázkou a (sebe)ironií, vyjadřuje se výtvarně i herecky exaltovaným jazykem grotesky, který je režisérovi i výtvarnici Petře Vlachynské vlastní. Dění na scéně tak nejednou mnohomluvně zaujímá (dokonce předjímá) postoj k tomu, co autor vyjádřil neutrálně, stručným a přesným konstatováním.
Stěny a podlaha hracího prostoru jsou obaleny igelitem. Oba herci postupně vystřídají několik křiklavě barevných kostýmů, včetně ochranných žlutých kombinéz vycpávaných bublinkovou fólií, modrých gumových rukavic či záchranářských roušek. Ty využijí například k aranžmá jakési supermarketové piety, kdy Hájek zahalený do blyštících se fólií jako Panna Marie drží na klíně blikající ceduli s nápisem OPEN.
Jako by všechny ty „obaly“ poskytovaly ochranu, izolaci od okolního světa, útočiště v samotě, jež vypravěče odděluje od ostatních. Jsou ovšem i ryze praktické, protože se v inscenaci nejednou zachází s ulpívajícími materiály, jako je pěna ve spreji nebo rozžvýkané rohlíky. Křiklavě barevné kostýmy se střídají s částečnou nahotou a momenty sexualizované tělesnosti.
Pozornost víc přitahuje akční a hravější König, který vyprávění asociativně rozvíjí (a drobí) situačními a intonačními gagy i hudebními improvizacemi. Blíž jazyku knížky je o něco těžkopádnější a niternější Hájek, který si občas dovolí jen obyčejně říkat text. Originální výtvarné nápady i bezprostřední a charismatické výkony herců mají samy o sobě sílu zaujmout. Myšlenkově ale text redukují na mnohokrát vyslovená klišé o odcizených vztazích a duchovně vyprázdněné současnosti.
Herci se v závěru v černých latexových kalhotkách octnou ve vaně, kterou si přitáhli z „garáže“ rekvizit za šoupačkami v zadní stěně, a utkají se tělo na tělo v hromadě vazelíny. Výjev připomíná perverzi bahenních zápasů, konzistence a barva hmoty zase sperma, kteroužto asociaci podporuje i vizuál Mikuláškovy inscenace, na němž falicky trčí z úst opatlaných protagonistů rohlík. Trvá to dlouho, ale obraznou souvislost s textem ani důvod vystavit herce této „lázni“ nenacházím.
Masopust, Praha – Elsa Aids: Přípravy na všechno. Režie Jan Mikulášek, adaptace Jan Mikulášek a kolektiv, dramaturgie Tereza Marečková, scéna a kostýmy Petra Vlachynská. Premiéra 26. března 2023, Eliadova knihovna Divadla Na zábradlí.
Komentáře k článku: Sami v latexu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
