Krušnohorské městečko Twin Peaks
Absolventský film Štěpána Altrichtera s názvem Schmitke byl českým zástupcem v soutěži letošního Febiofestu. Přesněji řečeno, tento opus s mezinárodním obsazením vznikl v česko-německé koprodukci. Už před vstupem do českých kin, který se plánuje na červenec, si odnáší Cenu za nejlepší debut z festivalu v Cottbusu a vítězství ve studentské kategorii Finále Plzeň.
Zneklidňujícím dojmem působí i místní štamgasti, u nichž těžko rozeznat, zda jsou přátelští čili nic (Petr Vršek v roli geologa) FOTO ARCHIV
Scénář vychází z povídky Tomáše Končinského. Stárnoucí inženýr Schmitke, jehož stereotypní, osamělý a nevzrušivý život občas naruší návštěva dospělé dcery, je zaměstnavatelem vyslán na českou stranu Krušných hor opravit větrnou elektrárnu. Že půjde o víc než jen o rutinní služební cestu, ohlašují zprávy z rádia, které Schmitkeho podivně fascinují: v lesích se potuluje tajemný „medvědí muž“, o jehož identitě není nic známo. Pracovní povinnost se stává nepřiznaně vítanou příležitostí k pátrání po pravém „já“, hledání vlastního autentického bytí.
Několik kilometrů, které musí urazit, znamená pro Schmitkeho překročení Rubikonu. Z organizovaného, přehledného německého domova se přesouvá do chaosu a divočiny. Předsudek o necivilizovaném postsocialistickém Divokém východě v případě sudetské vsi téměř odpovídá realitě. Schmitke (skvěle ztvárněný Peterem Kurthem) a jeho mladý lehkomyslný kolega Gruber (Johann Jürgens) se zde setkávají se svéráznými figurkami. Opilý starosta, podivínský geolog, protřelý hostinský, pološílená stará dáma, krásná majitelka hotelu, ti všichni nápadně odkazují k postavám Lynchova Městečka Twin Peaks. Ospalý cvrkot místní hospody zase připomíná Díru u Hanušovic. Realismus se prolíná s mystickou atmosférou. To vše podávané s lehkou ironií vytváří pozoruhodnou směs, jež příjemně znejišťuje, co je skutečností a co může být interpretováno jako sen. Podobně zneklidňujícím dojmem působí i místní štamgasti (geolog Petra Vrška, starosta Jakuba Žáčka, Julie Heleny Dvořákové), u nichž těžko rozpoznat, zda jsou přátelští čili nic, zda Schmitkemu pomáhají, nebo jen matou a odvádějí z cesty.
Schmitke se úporně snaží opravit dosluhující zastaralý model větrné elektrárny, který je dost možná – tak jako on sám – určen už do šrotu. Ovšem nezodpovědný Gruber po prohýřené noci kamsi zmizel, což pro Schmitkeho představuje pádný důvod vydat se do hloubi lesů opředených pověstmi. Ta o panně Marzibelle, vyprávěná Julií, vlastně zdvojuje motiv ztraceného ducha bloudícího po lesích. Schmitke tedy v temných zákoutích pátrá po ztraceném kolegovi (opět odkaz na Twin Peaks), anebo po legendární panně, po medvědím muži, a v posledku hledá sám sebe.
Zejména druhá polovina filmu se opájí úzkostně tajemnou atmosférou krušnohorských hvozdů. Výrazně ji podkresluje pečlivě propracovaný zvuk, který kromě hudby využívá i pronikavé skřípění porouchané turbíny. Výkon Petera Kurtha udržuje pozornost i při pomalém tempu děje, který je možná bezcílným putováním. Film nenabízí východisko ani konkrétní odpovědi, spíše surrealistickou koláž s otevřeným koncem. Režisér nazývá svůj styl magickým realismem.
Mladým tvůrcům se podařilo celkem přiléhavě zobrazit krizi středního věku. Neomezují se však jen na komorní drama hlavního hrdiny, ale nenásilně se dotýkají česko-německých vztahů a širšího společenského kontextu v pohraničí, které se po dlouhé fázi stagnace zřejmě začíná probouzet k životu. Jakkoli začínajícího filmaře zatím poněkud svazuje poplatnost vzorům, jeho debut ve formě jakési postmoderní kompilace zdrojů je pozoruhodným experimentem a vzbuzuje naděje v další umělecký vývoj tohoto nadaného režiséra.
Schmitke. Námět Tomáš Končinský, scénář Jan Fusek, Tomáš Končinský, Štěpán Altrichter, režie Štěpán Altrichter, kamera Cristian Pîrjol, hudba Johannes Repka. ČR/Německo 2015. Délka 94 min.
Komentáře k článku: Krušnohorské městečko Twin Peaks
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
