Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Sedmero obratlů

    Únorovou premiéru v rámci projektu Ypsilon na druhou svěřil Braňo Holiček souboru Cabaret Calembour. Někdejší spolužáci z DAMU Igor Orozovič, Jiří Suchý z Tábora a Milan Šotek se k poetice malých forem poprvé společně uchýlili v roce 2009 a od začátku se navzdory minimální propagaci setkávali s velkým zájmem a pozitivními ohlasy. Přesto na malé scéně Studia Ypsilon nespoléhali na jistotu a novinku Plejtvák s podtitulem Hra, jíž chybí sedm obrazů pojali v mnohém jinak než dosavadní večery v Divadle Kampa.

    Hlavní hvězda Plejtváka – Ivan Lupták a zdatně sekundující Lucie Polišenská FOTO VOJTĚCH MORAVA

    Plejtvák vybočuje z repertoáru Cabaretu Calembour především absencí kabaretního pásma skečů a hudebních výstupů, které bylo nedílnou součástí dosavadních představení. Milan Šotek vytvořil pro Y2 text, jehož námětem je umístění kostry plejtváka myšoka do Národního muzea. Celá velryba se totiž do výstavní síně nevešla a musela být zkrácena o sedm ocasních obratlů.

    Šotek si pohrává s historickými fakty a pomocí nich zpracovává v Čechách nikdy nevysychající téma uměleckých kompromisů. Vedle divadelně aktuálního do Národního, jen když se zbavíš obratlů se objevuje několik dalších narážek na projevy české malosti v umělecké sféře. Přesto nikdo Cabaret Calembour nemůže obvinit ze zatrpklosti nebo mu přisoudit nálepku politické satiry. Hlubší kulturní přesah si možná leckterý divák uvědomí až zpětně. Celá závažnější rovina stojí v pozadí, dokonce význam mefistofelovské postavy Malajela vyplouvá na povrch spíše mimoděk. Cabaret Calembour totiž neztrácí svůj styl a především humor založený na jazykových hříčkách. V tomto ohledu mívají texty Cabaretu vysokou úroveň a Plejtvák není výjimkou. Hrátky se slovy se neopakují, ale jsou různě variovány, rozvíjeny a vrstveny na sebe. Některé vtipy jsou možná zbytečně dovysvětleny (makají o devadesát devět – dříve o sto šest), rozhodně víc potěší ty, po nichž se divák musí chvíli pídit – takovým detailem je například velryba promlouvající ústy Lindy Rybové. Všechny jsou ale skvělou ukázkou toho, jak neuvěřitelné souvislosti umí čeština nabídnout.

    Inscenace nevázne ani v místech, která právě nehýří jazykovým humorem. Tyto pasáže jsou záměrně postaveny na komediálním talentu herců, zejména hostujícího Ivana Luptáka. Jako český vlastenec Struna využívá prostor, který mu ponechali stálí členové souboru, a stává se hlavní hvězdou Plejtváka.

    Závěr, kdy na scénu vstupuje Milan Šotek jako režisér a vysvětluje nutné zkrácení hry o sedm obrazů, fungovalo lépe na premiéře, kde bylo přirozenou součástí, zatímco při dalším uvedení už z celku poněkud vypadávalo. To je ale drobnost, která Plejtvákovi nakonec neublíží, a tak mu snad kromě těch sedmi vypuštěných obrazů mnoho neschází.

    Studio Ypsilon – Milan Šotek: Plejtvák. Režie Milan Šotek, výprava Karel Čapek, hudba Igor Orozovič, zvuková spolupráce Viktor Prášil. Premiéra 19. února 2013.  (Psáno s přihlédnutím k repríze 18. března 2013.)


    Komentáře k článku: Sedmero obratlů

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,