Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Setkáním sláva! (No. 1)
Mezinárodní festival divadelních škol Setkání/Encounter se po dvojici dlouhých let, kdy jeden ročník byl díky pandemickým strastem zcela zrušen, a loňský proběhl pouze online, konečně vrací ke svému osvědčenému formátu. Situace je o poznání divočejší o skutečnost, že většina studentů, kteří jsou alfou i omegou organizace podniku stejně prestižního jako milovaného, jej dosud na vlastní kůži neokusila. Je tedy nutno hned v úvodu reportážní série jasně deklarovat, že entusiasmus vládnoucí grupy je nezměrný, vše probíhá v naprostém pořádku a přátelské synergii. Pro mne vše začalo bezproblémovou komunikací, jíž následovala bryskní příjemná akreditace a okamžité poskytnutí všech doplňujících informací. Paráda. Tradiční uvítací balíček byl takřka prost obvyklého propagačního balastu – a naopak pln užitečných pomocníků po cestě pěnou festivalových dní. Díky.
Křehká intimní groteska House of God autorky a režisérky Elišky Říhové. Foto: archiv festivalu
Hlavní programový nášup odstartovala inscenace House of God, vzniknuvší na půdě katedry Alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Křehká intimní groteska autorky a režisérky Elišky Říhové je pro svou vtahující vizualitu, která si vystačí s minimem verbálních projevů, a ladně tak eliminuje možnosti jazykových bariér, ideálním obyvatelem festivalového programu. Fyzickou zdatnost diváků sice značně prověřila úprava hracího prostoru na místa na stání, pro osoby indisponované však ohleduplně dostatečný počet sedadel připraven byl, a ostatní znavenci se samozřejmě mohli posadit přímo na zem. Hledání spirituality pod nánosem komerce, a zběsilého běhu všedních dní se ve finále ukázalo být extaticky příjemnou branou divadelního svátku. Okouzlující, inspirující, vzrušivé. Potěšilo!
Zahajovací ceremonie, jež definitivně odšpuntovala pětidenní divadelní maraton, byla plná euforie ze společného bytí, jež do pestře kostýmovaného průvodu přilákala i řadu náhodných kolemjdoucích. Encounter Brnu zjevně chyběl. Vítej zpátky, nádhero!
Inscenace antigone. a requiem s níž do Brna připluli studenti Baden-Wuerttembergské akademie performativních umění. Foto: archiv festivalu
Festivalové uvedení inscenace antigone. a requiem, s níž do Brna připluli studenti Baden-Wuerttembergské akademie performativních umění pod režijním vedením Damiana Dlabohy, zásadním způsobem ovlivnila nutná scénografická redukce daná prostorovými limity Divadla na Orlí, vespolnou hereckou energii dobře sehraného ansámblu však přehlédnout nešlo. Z formálního hlediska je německá variace Sofokla, vycházející z textové předlohy rakouského dramatika Thomase Köcka předvídatelnou, leč precizně odvedenou snůškou obvyklých post-dramatických klišé. Antika unese mnohé, a politické aktualizace rozhodně nejsou problémem, na rozdíl od několikanásobného, nekonečně se táhnoucího finále. Coby retro ucházející, scénickou progresi nutno hledat jinde. Dost bylo zářivek!
Večerní plenérová party, jež vyvrcholila koncerty kapel Chief Bromden a WWW přinesla další z neklamných důkazů osvícenosti zdejších organizátorů – sotva se rozpršelo, byly do početného davu s ohromující rychlostí distribuovány pláštěnky zdarma. Nemohl jsem do noci odcházet víc spokojen.
///
Pokračování záhy.
Komentáře k článku: Setkáním sláva! (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
