Setkáním sláva! (No. 2)

Brněnská encounteří středa se nesla ve znamení snad letos už naposledy se vracející zimy, příšeří divadelních sálů tak poskytla vítaný azyl mnoha promrzlým končetinám.

Husu na provázku na tři hodiny ovládla inscenace hry respektované britské dramatičky Penelope Skinner Linda, v podání studentů z Manchesterské vysoké divadelní školy. Foto: archiv školy

Husu na provázku na tři hodiny ovládla inscenace hry respektované britské dramatičky Penelope Skinner Linda, v podání studentů z Manchesterské vysoké divadelní školy. Scénická adaptace dramatického textu, jenž v hrubých rysech připomíná genderově obrácenou variantu Americké krásy, je výkladní skříní ostrovního dramatického konzervativismu: pokorou k autorce počínaje, a ateliérovým herectvím, jež evokuje někdejší slovenské televizní pondělky konče. I přes poněkud úmornou stopáž a značnou režijní i scénografickou doslovnost nelze neocenit hereckou brilanci i enormní nasazení, s nímž se mladí interpreti svých postav zhostili. Královnou inscenace je Frankie Lipman, která nepovrchně, naprosto uvěřitelně, a bez zbytečných vnějších efektů ztvárnila charakter minimálně o dvě dekády starší. Nejsem sice cílovou skupinou, ani oddaným příznivcem daného způsobu inscenování, ale zvýšenou hladinu svého respektu Lindě upřít nehodlám. Gratuluji.

Mučedníci. Státní dramatická škola Ludwika Solského vsadila na i naší dramaturgií důkladně provětrané drama Mariuse von Mayenburga, množné číslo použité v titulu je v případě inscenace režisérky Aleksandry Popławske zcela na místě, neboť ústřední téma viny je zde spravedlivě rozděleno mezi všechny jednající postavy. Foto: archiv festivalu

Radikálně rozdílný zážitek následně naservírovali krakovští Mučedníci (Martyrs). Státní dramatická škola Ludwika Solského vsadila na i naší dramaturgií důkladně provětrané drama Mariuse von Mayenburga, množné číslo použité v titulu je v případě inscenace režisérky Aleksandry Popławske zcela na místě, neboť ústřední téma viny je zde spravedlivě rozděleno mezi všechny jednající postavy. Předností jednoho z nezpochybnitelných vrcholů letošní edice Encounteru je vynikající herectví, i dokonale vyvážená míra jevištní exprese. Dvouhodinová inscenace hraná bez pauzy disponovala precizně gradujícím temporytmem i komplexním dramaturgickým přesunem do diametrálně odlišného sociálního kontextu, než autor původně zamýšlel. Odcházel jsem potěšen i zdrcen. Polsko tvrdí muziku!

Experimentálně rapovou extatickou party v Artbaru svými koncerty zpestřily koncerty rozdivočelých DAMU grup Mutanti hledaj východisko a Matka, a v bezprostřední blízkosti rána zakončil rezidentní dýdžejský set. Vzrušivé finále výživného dne.

Pokračování příště!

///