Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Shakespeare v perské čajovně
Festival Nad Prahou půlměsíc zahájil svůj 8. ročník symbolicky 8. listopadu, a to v podzemním Swan Baru v Kolowratu. Právě tam má své domovské sídlo Prague Shakespeare Company, v jejíž koprodukci s Poisoned Cherry Company vznikl svérázný shakespearovský projekt rodačky z íránského Teheránu Azadeh Mohammadi, která je se svými autorskými projekty několikanásobnou účastnicí tohoto festivalu.
Tentokrát se tématem stala Shakespearova hořká tragikomedie Troilus a Kressida. Azadeh vytvořila adaptaci a zrežírovala tvar, který se sice dotýká Shakespearova textu a milostného příběhu o Troilovi a Kressidě, ale zároveň jej glosuje a polemizujes ním. Pokud jde o formu, uplatňuje režisérka zvláštní druh tradičního vyprávění – naghali, populárního v perských čajovnách. K němu patří jak postava Mistra (Naghal), tak i Černého (Black). A zatímco Mistr a jeho pomocník vyprávějí příběh pomocí ilustrace na naivisticky malované oponě, Black (v tomto případě Černá či Umouněná), který získal(a) jméno podle tváře ušpiněné od sazí, je tu proto, aby vše zpochybňoval(a), kladl(a) zvídané a provokativní otázky a kromě toho fungoval(a) ve vyprávění jako komický prvek.
Interakce mezi trojicí je v tomto případě o to dráždivější, že roli Černé(ho) hraje žena, která zároveň ztvárňuje Kressidu. A tak přehrávání milostných scén mezi Troilem a Kressidou, ale i ponižování otcem prodané Kressidy od válečných hrdinů získává zcela jiné grády, než by mělo ve výhradně mužském provedení. A navíc přibývá i spousta dalších motivů a nuancí, které vnášejí do dramatických akcí mužsko-ženské vztahy. Azadah, jak sama v programu přiznává, zvolila tento příběh i z toho důvodu, že velkou část svého dětství prožila v prostředí iránsko-iráckého konfliktu. Shakespearova hra se jí zdála vhodným východiskem k poukázání na to, jak nesmyslné, dlouhotrvající války poškozují kvalitu lidských životů a vztahů.
Vytvořit iluzi perské čajovny v podzemních prostorách Kolowratu nebylo zas tak těžké. Stačila stolová úprava „hlediště“, teaser v podobě čerstvých datlí na stolečcích a roznášení čaje protagonisty, které je součástí produkce. Před diváky je zprvu holá scéna, jejíž horizont vzápětí pokryje malovaný obraz válečného ležení nedaleko hradeb Tróje, na kterém lze přesunovat a připichovat na různá místa papírové figurky hrdinů. Takže stačí tři účinkující: Curt Matthew jako Arash/Master, Michael Pitthan jako Bardia/Narrator a Kateřina Veckerová jako Diamond/Black.
Všichni jsou v neustálém pohybu. Odbíhají, aby se znovu vynořili jako nějaká jiná postava, obíhají sedící diváky a při jedné „rvačce“, kterou protagonisté rozpoutají v publiku, dokonce dojde k přímému kontaktu s diváky. Zatímco na Pitthanovi leží především úkol ukázat machistickou a narcisistní podob řeckých a trojských hrdinů, hlavní tah při rozvíjení děje spočívá na dvou dalších postavách. Hospodský-Mistr Curta Matthewa je tak trochu moudrým stařešinou, ale zároveň i mazaným, trochu potměšilým hostitelem, který vše nenápadně manipuluje a od něhož můžeme čekat cokoli. Nejvíce temperamentu a proměn si vyžaduje role Blacka, Umouněnce, zvídavého kašpara, který má za úkol nejen srovnávat Shakespearovu verzi řecko-trojské války s Homérovou, ale také klást provokativní otázky. Mladou ženu, která pod umouněným zevnějškem září jako diamant, s dráždivě dávkovanou ženskou koketérií, hašteřivostí, naivitou, ale i půvabem a důrazem na nutnost neustálého boje o uznání od chlapských protějšků hraje Kateřina Veckerová.
Připomeňme, že tato verze Troila a Kressidy byla nejen součástí festivalu Nad Prahou půlměsíc, ale i celoročního projektu Prague Shakespeare Company nabízejícího v rámci vzpomínky na 400. výročí bardova úmrtí Shakespeara v nejrůznějších formách a podobách.
///
Více o festivalu: Nad Prahou půlměsíc / Facebook
Více o festivalu na i-DN: Festival orientálních fantazií
Komentáře k článku: Shakespeare v perské čajovně
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)