Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Nuda v Praze zůstala za dveřmi (No. 1)
Pro zahájení festivalů Za dveřmi a Nultý bod byla mimo jiné zvolena světová premiéra performance S/he is Nancy Joe. Hlavní postavou celého projektu je Miřenka Čechová, která na sebe vzala hned několik uměleckých rolí. Je tanečnicí, choreografkou, režisérkou a v neposlední řadě autorkou. A nutno říct, že by tato inscenace neměla zůstávat za dveřmi, ale měla by být viděna co nejširším publikem.
Miřenka Čechová je určitě hlavou i patou celého projektu, je ovšem třeba říci, že se na něm podíleli i tři muži. Meshan Raham postavil scénu, která je neuvěřitelně funkční a nápaditá. Matouš Hekela je zodpovědný za hudbu a Miloš Mazal taneční performanci dodal nápaditou vizuální podobu formou komiksu. Povedlo se něco, co bych přirovnala k dokonalému spojení světa kresby a divadla. Postava z komisu vstupuje do reálné podoby a zároveň komunikuje sama se sebou. Komiks a elektronická hudba s „ruchovou“ složkou a mluveným slovem, které je částečně české i anglické, působí živě, moderně a svižně. Představení mělo silnou energii a mohlo by tak oslovit především mladé publikum.
Téma je už z názvu jasné – transgender. Miřenka „líčí“ s lehkostí příběh člověka, který je jiný. Svléká svou kůži před publikem a hledá v sobě sílu čelit všemu, co je s tím spojené. Na pódiu stojí dvě velká plátna, na která je promítán komiks. Další rekvizitou je stůl s odklápěcí skleněnou deskou, jenž na začátku evokuje pocit, že hlavní postava kreslí svůj příběh sama. Miřenka nejprve jako by kreslí a později už je sama vtažena do děje, vystupuje z komiksu. S lehkostí i naléhavostí předvádí souboj se sebou samou – samým. Následuje proces rozhodnutí se pro změnu pohlaví. Miřenka přesvědčivě líčí zabití ženy (v něm) a zrod někoho, kdo je přece pořád já.
Dvě plátna, stůl a Miřenka Čechová. Víc není potřeba, aby vznikl silný příběh… FOTO MAREK REBROŠ
Jedná se o velmi silný příběh vyjádřený – tancem, unikátním stylem street ballet. V představení se kombinují prvky hip hopu, pop-and lockingu, tuttingu se současným tancem a klasickým baletem. Celou dobu je na jevišti jen jedna žena, ale vůbec nemáte pocit nezaplněnosti nebo nekomunikace. Převedeno do řeči divadla se jedná o barvitý monolog. Miřenka Čechová je skvělá tanečnice, ale zároveň i herečka a její gesta a pohyby jsou přesvědčivé. Taneční prvky jsou propracované do nejmenších detailů a v zásadě se neopakují. Nevrací se k tanečním motivům, a pokud ano, tak je rozvíjí. Inscenace je plná tanečních nápadů, ale i myšlenek převedených do fyzična, což je geniální. Nacházíme zde však i vtipné momenty – například oblékání punčoch přes boty. Bavíte se a přitom dostáváte silnou dávku emocí a myšlenek. Jediné, co mi připadalo možná až moc prvoplánové, byl náhrobní kámen s nápisem R.I.P.
Miřenka Čechová o projektu prozradila: představení je dokumentárním zpracováním jednotlivých příběhů transgender lidí, které jsem měla možnost osobně poznat. Jsou to všechno nádherné, silné a velice výjimečné osobnosti, které mě jak lidsky, tak umělecky nesmírně obohatily.
Toho si i já cením. Takovýto projekt bojuje za jinakost, která je brána často jako vada nebo defekt. Ukazuje na pozitivní stránku lidské duše, která není genderově definovaná. A ukazuje krásu, kterou si společnost zcela bezdůvodně oškliví. Tito lidé se pravděpodobně nevejdou do vašich škatulek, ale zkuste je brát s humorem, nelitujte je a neopovrhujte jimi. Neplatí to jen o transgender lidech, ale dá se to vztáhnout na homosexuály, etnické menšiny, ale i na postižené. Na ně společnost také nahlíží jako na chudinky, ale často jsou to lidé, kteří svou vůlí a jinakostí dávají společnosti víc, než leckterý „běžný“ občan. Běžte se podívat a nastavte si svůj Nultý bod vnímání a chápaní a uvidíte, že jsme jen plni hloupých předsudků a klišé, které je třeba narušovat. Nebo lépe – rozbíjet.
Hodnocení: @@@@
Miřenka Čechová & Tantehorse: S/he is Nancy Joe. Scénář, režie Miřenka Čechová, koncept Meghan Raham, Miřenka Čechová, komix Milos Mazal, hudba Matouš Hekela, graffity Jan Miko, light design Martin Špetlík, scéna a kostýmy Meghan Raham, animace Tomsa Legiersky. Premiéra 16. července 2012, Divadlo v Celetné.
Komentáře k článku: Nuda v Praze zůstala za dveřmi (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
