Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Pod jednou střechou

    Na repertoáru Studia Ypsilon se nedlouho po Muži na větvi objevuje nová hra zdejšího principála Jana Schmida. Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu, nejednoznačně rozostřená moralita o kontaktu s vracejícími se emigranty, však nevznikla až teď, – první verzi textu datuje autor v divadelním programu již k roku 1991.

    Škaredá středa aneb Tetička z Halifaxu

    Jiří Lábus (Zázvora) obklopen svými blízkými FOTO PAVEL VÁCHA

    K roztomile čecháčkovskému páru manželů Zázvorových (Jana Synková a Jiří Lábus) dorazí podivná návštěva. Pan Kocourek z Kanady (Oldřich Navrátil) bydlel kdysi ve vilce, obývané Zázvorovými, při nostalgické obhlídce mu asistují jeho žena Elisabeth (Jiřina Vacková) a vnučka René (Barbora Vyskočilová). Kocourek se nesměle táže, jak je to s vlastnictvím domu, přičemž začíná nenápadně vysvítat, že pan Zázvora byl jakýsi odborářský funkcionář a vilu dostal „tak trochu“ za zásluhy. Mezi Zázvorovými a Kocourkovými přeskočí přesto jiskra sympatie a pán domu navrhne návštěvníkům ze zámoří, aby s nimi pár dní pobyli pod jednou střechou. Těch pár dnů se ovšem poněkud protáhne. K Zázvorovic rodině patří i syn Bohumil (Martin Dejdar) s manželkou Alenou, poslankyní (Renata Rychlá) a také jejich syn Mirek (Martin Bohadlo).

    Ke slovu se dostanou i sympatie erotické, přímočaré u obou mladých – vnoučat, subtilnější podobu pak mají u dědy Kocourka a babičky Zázvorové (zjistí, že navštěvovali stejnou základní školu) a „středňáků“ Bohumila a Elisabeth (vzájemná jazyková výuka češtiny, respektive angličtiny). Soužití dvou rodin ovšem přináší do vily stále více napětí, energicky řešit se to rozhodne především paní poslankyně (děda má fiktivně zemřít, otec s manželkou se potom přestěhují k babičce a „nezvaní hosté“ budou muset tím pádem sbalit kufry).

    Schmidova autorská inscenace nabízí lehce nostalgický obrázek, pepřený gagy i písničkami. Scéna Jaroslava Maliny představuje interiér, který barevným laděním i materiálem kombinuje poněkud omšelou zabydlenost s příjemnou vzdušností, za přízemním oknem se občas objeví přicházející či odcházející jednající postavy, což dodává jevištnímu dění dynamiku. Přes všechny vztahové problémy je tempo inscenace poklidné a režisér je dramatizuje občasnou prudkou změnou osvětlení (krátké zhasnutí) a písničkovými ataky.

    Tentokrát mi nesedí především pověstné ypsilonské koláže, na něž má Miroslav Kořínek nepsaný copyright, samy o sobě jsou muzikantsky chytré a dobře zazpívané, s duchem jevištního díla však po mém soudu nekorespondují. Za přitažlivé naopak považuji propojení humoru existenciálně subtilnějšího (biblické motivy při plánování dědečkova lživého úmrtí – a posléze zmrtvýchvstání – na velikonoční svátky) s tím výrazně lidovým (klaunské číslo Rusky Nadi, „politické“ narážky při akcích poslankyně či „komunální“ figurka vietnamského všudybyla v podání Martina Janouše).

    Nejpřesvědčivější kvalitou Schmidovy inscenace jsou ovšem herecké výkony, nenápadné, uvolněné a přirozené. Lábusova drastická komika je značně ztlumena, má tentokrát ráz spíš posmutnělý, také výrazový arzenál Jany Synkové se v drobných hysterických momentech její postavy pootevře jen chvílemi. Jemnými tahy kreslí své chlapské figury Martin Dejdar s Oldřichem Navrátilem. Dejdar představuje trochu ustaraného tatíka, v manželství s političkou lehce submisivního a v chystané intrice decentně racionálního, Navrátil jako by svým příjmením přesně charakterizoval roli pana Kocourka, je mile nostalgický a nevtíravě vtíravý. Energii mládí dodávají inscenaci Barbora Vyskočilová a Martin Bohadlo (ona světácky oprsklou, on „panicovsky“ nesmělou). A rasantně vitální komikou obohacuje dění na jevišti také Lilian Malkina jako Ruska Naďa.

    Navzdory současné vzedmuté hladině diskusí o „přesluhujících“ divadelnících se mi jeví nová inscenace Ypsilonky jako životaschopná inteligentní zábava s lehce hladivou přítulností, na čemž neshledávám nic nepatřičného.

    Studio Ypsilon Praha – Jan Schmid: Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu. Režie Jan Schmid, výprava Jaroslav Malina, hudba a hudební adaptace Miroslav Kořínek, Martin Bohadlo a Dominik Renč, dramaturgie Jaroslav Etlík. Premiéry 26. a 28. dubna 2013.

    • Autor:
    • Publikováno: 29. května 2013

    Komentáře k článku: Pod jednou střechou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,