Skeptický klaun
Až teď, když už režisér Josef Platz (10. 11. 1937–1. 2. 2024) není mezi živými, jsem si poslechl jeho vyprávění v rozhlasovém pořady Osudy z roku 2017. A zjistil jsem, jak měl rád naši společnou práci, televizní literární revue Třistatřicettři, na jejíž skoro čtvrtstoleté existenci se podílel od roku 2003.
V roce 2018 Foto Lukáš Žentel
Při samotném natáčení to někdy tak zjevné nebylo. Tam si udržoval svou poker face, tvář skeptického klauna, která mu náležela už od šedesátých let, od spolupráce s Pantokabaretem, Karkulkou a Pantomimou Alfreda Jarryho Borise Hybnera a Ctibora Turby. Tu práci mu pak normalizace vzala. Jeho mimické umění je ale zaznamenáno v koprodukčním seriálu Juraje Herze Gagman (1987), škoda, že dnes tak nedostupném.
Mezi tím vystudoval ČVUT se zaměřením na audiovizi a dokument na FAMU a podařilo se mu uchytit jako externista v dětské redakci Čs. televize. Rozjížděl Studio Kamarád, navrhl představitele postav Jů a Hele, točil Večerníčky, dětské seriály jako Škola za školou (1981), pohádky, rodinné filmy.
A živil sám celou rodinu: manželka, publicistka a spisovatelka Eda Kriseová byla v režimní nemilosti, dcery Tereza a Magdaléna, budoucí lékařka a prozaička, teprve ohledávaly svět. Díky otcově starostlivosti nestrádaly, i když on sám musel čelit šikanózní nouzi, když odmítl vstoupit do komunistické strany.
Po převratu se jako vedoucí jedné z tvůrčích skupin ČT věnoval zase spíše práci pro druhé než pro sebe. Ale točil i sám, třeba některé díly seriálu Deset století architektury (1997) nebo solitérní dokumenty jako Baronka Sidonie Nádherná aneb Konec šlechty v Čechách (2003).
A byl pořád stejně skromný a vědoucně málomluvný. Takže ani teď vlastně nevím, jak to přesně bylo s knihou Verlorene Geschichte (Ztracené dějiny), vydanou v roce 1985 v SRN pod pseudonymem František Jedermann. Skrývala se pod ním trojice Eda Kriseová, Petr Příhoda a právě Josef Platz, jehož naléhavé fotografie socialismem zdevastovaných Sudet ji primárně inspirovaly.
Dnes jsou Sudety a poválečný odsun Němců módním tématem. Možná by bylo dobré vrátit se i k autentickému platzovskému odkazu. A nejen tomu fotografickému, nýbrž i ke zdrženlivě lidskému.
Komentáře k článku: Skeptický klaun
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
