Sklepení jako kryt i katedrála
Na začátku letních prázdnin se po dva večery rozeznělo jinak opuštěné sklepení Nákladového nádraží Žižkov. Obsadila je skupina šesti hudebníků vystupující pod jménem Topos Kolektiv, která se věnuje eklektické improvizaci inspirované místem.
Jak tvrdí, před vznikem každého site-specific projektu se důkladně zabývají historií a antropologií zvolené lokace. Zkoumají architekturu místa i jeho rezonanční možnosti. Koncertní performance nikdy není pevně fixovaná, jde o improvizaci, kreativní rozvíjení načerpaných poznatků do zvukové podoby. Doposud pracovali především v sakrálních prostorách, vstup do bývalých podzemních skladišť pro ně byl prvním setkáním s industriálem.
Sestup do sklepení za projektem Site-specific Improvised Music s sebou přinesl v momentálně panujících „tropech“ teplotní šok, i když orgnizátoři ochotně nabízeli návštěvníkům připravené deky. Kromě změny klimatu nastala i změna světelné intenzity. Ve sklepě byla naprostá tma. Do ní se nejprve ozvalo několik tónů harfy, aby je z jiného místa doprovodil koloraturní soprán. Paniku z nového prostředí, jehož prostorové řešení neznáte a tak raději stojíte nehnutě, ukonejšil andělský kůr. Libozvučné tóny dávaly tušit katedrální dispozici – monumentální, velkorysou a bezpečnou. Do příjemných souzvuků se začaly vkrádat disonance. Uvolněné, již svobodně se pohybující návštěvníky zarazily hudební výkřiky. S výkřiky navíc začaly nervně těkat zářivky. Definitivně detabuizovaly prostorové řešení, jejich přerušované světlo však ohlašovalo možnou změnu nálady. Táhlé tóny jedné frekvence asociovaly výstražnou sirénu před blížícím se náletem. Najednou nastalo ticho, které přerušila změť zvuků různých barev a výšek. Řinuly se ze všech koutů.
Občas hudebníci dopřáli možnost návštěvníkům nahlédnout do své „kuchyně“ a povýšili je z posluchačů na diváky. Reflektor zacílený na vybraného interpreta odhalil mnohé. Jeden pomocí dřevěných paliček rozezvučel systém drátů trčících ze zdi a udělal si z nich improvizovaný xylofon. Druhý rituálně obcházel na zemi vytyčený obdélník a při každém posunu tlesknul. Vyjma zvuků se ozývala i slova. Hrozivý témbr německy vypočítával množství lidí a čteverčních metrů, které pojme a kterými disponuje sklepení. A jelikož jsme se také ocitli v zajetí klišé, harfenistka, jež se vynořila ze tmy a svými uklidňujícími tóny nás lákala k následování, aby posléze mizela v nekončícím tunelu za zavřenými železnými vraty, připomínala oběť holocaustu. Nám nezbylo nic jiného, než hleděť skrze mříž na její mizející stín a s ní i tón.
Site-specific Improvised Music je otevřeným proudem zvukových motivů, nabízí možnost hudebního a světleného zakoušení. Dotek s rezonancí vlastního těla. Jedná se o výjimečný projekt na pokraji hudby, divadla a rituálu, který by rozhodně neměl mít jen dvě provedení.
Topos Kolektiv: Site-specific Improvised Music. Hlas Anna Friedländer, performance Tereza Kerle, harfa Hana Hrachovinová, akordeon Martin Klusák, shakuhachi Marek Matvija, perkuse Tomáš Kerle, světelný design Michal Horáček. Premiéra 1. července 2015. (Psáno z provedení 2. července 2015 na Nákladovém nádraží Žižkov.)
Komentáře k článku: Sklepení jako kryt i katedrála
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Antonín Brinda
„eklektická improvizace inspirovaná místem“
„definitivní detabuizace prostorového řešení“
„ocitli jsme se také v zajetí klišé“
„výjimečný projekt na pokraji hudby, divadla a rituálu“
paní / slečno, text by chtěl ještě dočistit a zbavit nesmyslů -)
18.07.2015 (13.37), Trvalý odkaz komentáře,
,Antonín Brinda
ha??
u napsaného komentáře se mi objevil text „Váš komentář čeká na schválení“
na schválení kým? a podle jakých kritérií je vhodnost toho či onoho komentáře posuzována? co je to za pitomou cenzuru?
18.07.2015 (13.41), Trvalý odkaz komentáře,
,Lenka Dombrovská
Hezké odpoledne,
není to cenzura, je to ochrana proti spamům a vulgaritám. Nyní už jsi přihlášen a můžeš kdykoli komentovat. 🙂
19.07.2015 (15.57), Trvalý odkaz komentáře,
,