Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Slavme slavně slávu Slávův slavných!

    Ostatky jednoho z nejlepších českých divadelních a filmových herců, předního člena Národního divadla Karla Högera (1909-1977) spočinou na pražském Slavíně. Urna s jeho popelem bude na Vyšehradě uložena v sobotu 14. září v 10:00 na jedno z posledních volných míst v této hrobce, jejímž správcem je spolek Svatobor.

    Slavín a Vyšehradský hřbitov s hroby slavných. FOTO OSKAR EXNER

    Slavín a Vyšehradský hřbitov. FOTO OSKAR EXNER

    Novinářům to v pondělí oznámil předseda spolku Václav Liška. Návrh na základě žádosti manželky legendárního herce podpořilo i prezidium Herecké asociace, připojil se její prezident Jiří Hromada. Umístění ostatků této osobnosti do hrobky velikánů českého kulturního a vědeckého života 19. a 20. století se plně shoduje s doporučeními, která návrh doprovázela. Bezvýhradně odpovídá poslání, jež bylo zamýšleno zakladateli Slavína,“ komentoval to Václav Potoček, jednatel spolku Svatobor.

    FOTO archiv

    V kryptě Slavína, která má hlavní motto „Ač zemřeli – ještě žijí“, je pohřbeno 54 osobností, jež se výrazně prosadily na poli umění nebo vědy a vždy se angažovaly ve věci českého národa. FOTO archiv

    Prvním pohřbeným na Slavíně byl v roce 1901 spisovatel Julius Zeyer, posledním v roce 1996 dirigent Rafael Kubelík. Zatímco monumentální pomník Slavína je dominantou vyšehradského hřbitova, krypta pod žulovým schodištěm známá není. V tomto pantheonu odpočívají například herci Jaroslav Marvan a Zdeněk Štěpánek, malíři Vojtěch Hynais a Alfons Mucha, pěvkyně Ema Destinnová, architekt Josef Gočár, vynálezce František Křižík, básníci Josef Václav Sládek a Jaroslav Vrchlický. V roce 2006 byly ze Záhřebu do krypty převezeny ostatky dirigenta a skladatele Oskara Nedbala.

    Karel Höger, 1944. FOTO archiv

    Karel Höger, 1944. FOTO archiv

    Karel Höger měl silné charisma a podmanivý hlas. Nejsilnější byl v postavách poctivých, přemýšlivých lidí, kteří se shodou okolností dostanou do složité situace, jako byl inženýr Prokop ve filmové adaptaci Čapkova Krakatitu. V Zemském divadle v Brně vytvořil během osmi let na 120 rolí. V roce 1940 odešel do Národního divadla a zůstal mu věrný tři desetiletí. Rád účinkoval pro děti, namluvil Kocoura Modroočka, Rumcajse, kocoura Mikeše nebo Čapkova pejska a kočičku. K jeho památným rolím z celkem asi 70 filmů patří malíř Mikoláš Aleš, skladatel Bedřich Smetana či kriminalista Tůma. Měl rád roli arcibiskupa Arnošta z Pardubic z komedie Noc na Karlštejně. Od roku 1972 ale nedostával role hodné svého jména. Události pak nabraly tragický spád. Po nuceném podpisu anticharty začátkem roku 1977 podal Höger 2. května výpověď z divadla, neboť protestoval proti vyhazovu Vlasty Fabiánové. Třetího května dostal infarkt a o den později zemřel.

    /pro i-DN připravil Robert Tamchyna, redakčně zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 11. září 2013

    Komentáře k článku: Slavme slavně slávu Slávův slavných!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,