Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Osm žen za omšelými dveřmi

    Francouzský dramatik Robert Thomas se prosadil jako úspěšný autor divadelních detektivek, jeho hry zaslouží srovnání s tvorbou fenomenální Agathy Christie. Umí velmi zručně propojovat napětí s humorem – a taková je i jeho detektivní komedie Osm žen, která se do širšího povědomí dostala i díky filmové adaptaci Françoise Ozona z roku 2002.

    FOTO ARCHIV

    Titul Osm žen nabízí skvělé příležitosti pro osm hereček napříč několika generacemi FOTO ARCHIV

    Titul nabízí skvělé příležitosti pro osm hereček napříč několika generacemi, čehož využili ve Slezském divadle. Režisér Kostas Zerdaloglu do jednotlivých rolí obsadil všech šest stávajících členek činohry a doplnil je o jejich bývalou kolegyni Janu Paroulkovou a také vynikající Danu Fialkovou, která je spjata s ostravskou Komorní scénou Aréna.

    Děj – jak už tomu u Thomase bývá – je soustředěn do jednoho místa – lu­xusní vily kdesi na venkově. Hostující scénografka Marta Rozskopfová halu venkovského domu záměrně neobdařila předepisovanou honosností, ale naopak jistou omšelostí, která o to více podporuje napínavou atmosféru a zároveň velmi funkčně – díky dveřím umístěným po obvodu – umožňuje rozehrávat jednotlivé situace.

    Zápletka detektivky, která využívá i prvky konverzační a situační komedie, je vlastně velmi jednoduchá: zdánlivě idylická vánoční atmosféra – uvozená sugestivní interpretací písně Tichá noc v podání Toma Waitse – je narušena záhadnou vraždou pána domu. A všech osm žen, které se zde setkávají, začíná pátrat po domnělém vrahovi. Jak se ale postupně vyjevuje, každá má svůj dobře utajovaný motiv, a stává se tedy podezřelou.

    Jednotlivé postavy jsou samostatnými typy, které herečky s jistou mírou nadsázky drží v daných mezích. Vyrovnaný herecký tým vede Ivana Lebedová jako paní domu Gábi, jejíž autorita je pochroumána odhalením mimomanželského vztahu. Vůči ní se vymezují její dvě dcery – jen zdánlivě vzorná Zuzanka Terezy Bartošové i její nezávislá mladší sestra – šibalská hybatelka děje Katka Sabiny Muchové. Atmosféru dokreslují i dvě protichůdné služebné – atraktivní Luiza Šárky Vykydalové a zakřiknutá Chanelka Kamily Srubkové. Tajemství a potřebu vyřídit své účty z minulosti pak do domu přináší sestra zavražděného Blanka v podání Jany Paroulkové. A v neposlední řadě je třeba zmínit tragikomickou Babi Dany Fialkové, jejíž výkon připomene Marii Rosůlkovou v Takové normální rodince, a staropanenskou Gábiinu sestru Augustu, skvěle zahranou Hanou Vaňkovou.

    Režisér Zerdaloglu staví jednotlivé situace důsledně se smyslem pro jejich vypointování a přesné načasování. Podařilo se mu tak skloubit potřebnou dramatičnost s komediálností a udržet diváky od začátku až do konce v napětí. Jen závěrečné rozuzlení přijde snad až příliš náhle.

    V Opavě vytvořili zdařilou inscenaci, která je dobrým dramaturgickým tahem.

    Slezské divadlo Opava – Robert Thomas: Osm žen. Překlad Milena a Josef Tomáškovi, režie Kostas Zerdaloglu, scéna a kostýmy Marta Rozskopfová. Premiéra 22. března 2015. (Psáno z reprízy 24. března 2015.)


    Komentáře k článku: Osm žen za omšelými dveřmi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,