Provozní inscenace
Michal Dočekal ve svých inscenacích již delší čas prozkoumává fungování amerického kapitalismu. V Národním divadle nastudoval Enron Lucy Prebble o krachu stejnojmenné energetické společnosti (2012), v Divadle Husa na provázku Dynastii Stefana Massiniho o historii podnikatelského rodu, stojícího za nechvalně známou bankou Lehman Brothers (2017), a v úsilí pokračuje i v novém působišti, Městských divadlech pražských. Po Kushnerových Andělech v Americe, panoramatickém portrétu americké společnosti osmdesátých let, uvedeném zkraje loňského roku, nastudoval v prosinci Millerovu Smrt obchodního cestujícího. V konečném výsledku má ale tento kus blíž spíše k repertoárové jistotě, kterou připravil na konci minulé sezony, k Shakespearovu Romeovi a Julii…
Submisivní, ale vitální Linda Zuzany Kronerové je manželovi (Miroslav Donutil) pevnou oporou FOTO MARTIN ŠPELDA
Smrt obchodního cestujícího, napsaná v roce 1949, patří do kánonu americké dramatiky. Miller v ní z pozice levicového liberála reflektuje své zkušenosti s domovským politicko-ekonomickým systémem, přičemž se opírá především do institutu tzv. amerického snu. Hrdina Willy Loman, inspirován zbohatnuvším strýcem Benem, se svede celý život obelhávat, že i on „na to má“, a v zájmu naplnění této touhy přezírá i některé etické aspekty života, čímž neblaze ovlivňuje své syny.
O čem teď a u nás Millerovu hru hrát? Jako kritiku gründerského kapitalismu devadesátých let, jehož důsledky dnes pociťujeme? Jako tragédii malého průměrného člověka? Režisér s dramaturgyní Simonou Petrů dramatikova velká témata osekávají. Mizí kritika společenského systému – dravého, bezskrupulózního kapitalismu, jehož ztělesněním je strýc Ben (Dočekal z něj dělá, zvláště kostýmem, stylizovanou nerealistickou figuru jakéhosi cestovatele či lovce), tlumí se téma Lomanova, respektive rodinného sebeobelhávání, vytváření si iluzí o sobě samém, a z inscenace se stává jen povšechně působící rodinné drama.
Dočekal jej hraje dvě hodiny bez přestávky. Běží plynule, beze švů, ale nevýrazně, bez chuti a zápachu – tak nějak televizně. Chybí určující idea, koncept, který by ospravedlnil, proč drama ibsenovského půdorysu (postupně rekonstruující minulost a ozřejmující motivaci jednání postav) se standardní celovečerní délkou hrát v celku. V paměti utkví pouze dva tři momenty, které mají dramatickou jiskru: scéna v restauraci, kde Willyho životem povlávající syn Biff svádí těžký boj sám se sebou i s urputným okolím (s otcem, bratrem Happym), aby mohl sdělit, jak se věci opravdu mají, či celorodinné „vyříkávání si“ pravdy v závěru.
Lákadlem inscenace je Miroslav Donutil. Lomanova postava si suverénního respektovaného herce vyžaduje, při broadwayské premiéře ji hrál Lee J. Cobb, v osmdesátých letech Dustin Hoffman a u nás, při prvém uvedení na konci padesátých let, Karel Höger. Donutil je silný v pasážích odehrávajících se v přítomnosti: coby muž na pokraji sil, který sotva mluví; herec tu má usebraný, do sebe pohroužený výraz. V retrospektivách, které předvádějí Lomanovo frajerství a namachrovanost, však působí mdle, bez skutečného zápalu – v intonacích či gestech vytahuje spíš své obvyklé bavičské triky.
Hlavní herecké slovo má v inscenaci Zuzana Kronerová v roli Willyho manželky Lindy. Submisivní postavu, oběť rigidně patriarchální domácnosti (Lomanova machismu), podává až překvapivě energicky: jako jednoduchou, ale vitální ženu, která je manželovi stálou pevnou oporou (to, že v hereččině projevu nezazní, že i Linda tímto způsobem sebe i ostatní obelhává, jde myslím hlavně na režisérův vrub). Zároveň dokáže přesvědčivě zahrát zoufalství a naštvanost, když zjistí, jak synové bez uzardění opustili svého otce v restauraci, či dojemně předvést závěrečný monolog, když Linda nad manželovým hrobem hovoří o poslední splacené půjčce na dům. Kronerová podává propracovaný, charakterní výkon.
Michal Dočekal a spol. Millerovu vrstevnatou a dějově strhující hru zjednodušili do provozního titulu. Diváky si jistě, zvlášť díky Miroslavu Donutilovi, najde; vyšší ambice se z ní ale vytratily.
Městská divadla pražská (ABC) – Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího. Překlad Luba a Rudolf Pellarovi, režie Michal Dočekal, dramaturgie Simona Petrů, scéna David Marek, kostýmy Zuzana Bambušek Krejzková, hudba Ivan Acher. Premiéra 14. prosince 2019 v divadle ABC.
Komentáře k článku: Provozní inscenace
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
