Solitude
V roce 1968 vzpomínal otec, jak čekal na svého otce, jestli přijede z války celej…
Byl celej. Jako švec asi nestřílel a opravoval boty (moje představa).
Po padesáti letech, v roce 2018, jsem si to zase…
Tedy sto let samoty. SOLITUDE je lepší (výraz i význam?).
Teď je tu měsíc ten virus.
No.
Rodiče prožili dvě války, krizi v třicátejch a pak navrch třešničku zářných zítřků. Třicet let.
To by mohlo stačit.
V Chicagu došlo k rabování obchodů. Tady lidi jen zmatkujou. Zatím.
Měsíc ve vězení (vazbě) uteče jako voda. Dvakrát sprcha, dvakrát vyměnit knížky a dva nákupy kuřiva. Zajímavější knížky bejvaly často vykouřený. Byly na jemnějším papíru.
Nemám ty elektrický vynálezy s obrazem a přenosem.
Rádio vypínám.
Jen někdy… poslouchám. Dvakrát v tejdnu na nákup. Jinak procházka z kuchyně do pokoje.
Jezevec.
Z nebe nespadlo dost vody. A lesy…
V oceánech už to taky skřípe. Setsakramenstky.
Hoďte si to na váhu. Brutto – tára – netto.
Za padesát let už o tom asi psát nebudu.
I když. Čas se může zrychlit.
O tom by třeba hmyz mohl vyprávět.
Říkat o něčem, že je to zhovadilost? To je skoro urážka hovad.
Už za týden po úprku z velkochovu, ze stáda, se kráva chová jako divokej tur.
To jsem před více než padesáti léty jako pasák jalovic zažil.
AVE SOLITUDE!
Komentáře k článku: Solitude
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
