Divadelní noviny > Festivaly Rozhovor
Špačková: Všechno má řešení
V Brně se 16.-20. dubna 2024 uskuteční 34. ročník Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který představí umělecké počiny studentů z divadelních škol celého světa. Součástí festivalu je i doprovodný program v podobě interaktivních workshopů, vášnivých diskusí a mnoho dalšího. Festival jako každý rok pořádají studenti z Janáčkovy akademie múzických umění a letos vůbec poprvé byla z řad studentů vybrána ředitelka festivalu Sonja Špačková.
Jste první ředitelkou festivalu zvolenou přímo studenty. Jak probíhalo výběrové řízení?
Výběr vedoucího týmu probíhá pro každý ročník v úzkém kruhu organizačního týmu studentů, kteří stojí za daným festivalovým ročníkem, a právě ti mezi sebou volí svého reprezentanta, svého koordinátora, tak byla tato pozice do letošního ročníku pojmenována. Do vlastní volby vedoucího týmu se vložilo i vedení školy, které tak reagovalo na dlouhodobou tendenci udělat festival ještě více studentský a umožnilo nám tak více autonomie, která s sebou nese i více zodpovědnosti. Pozice ředitele sice v předchozích ročnících existovala, byla však spíše reprezentativní než výkonnou složkou a v její pozici byla vždy významná pedagogická a umělecká osobnost JAMU. Sloučení těchto dvou pozic je jedním ze systémových kroků, díky kterému festival prošel obnovou. Moji kolegové si tedy zvolili mě – a já jsem pak na prvním zasedání s vedením školy obhajovala náš projektový záměr a to, jak si s touto zásadní změnou poradíme jako tým a jak ji zužitkujeme ve prospěch nejenom nás organizátorů, ale i festivalu.
Jakou vizi jste studentům představila?
Jednou z mých osobních vizí, na které jsem se rozhodla založit vedení týmu, je především dovést jednak festival k úspěšné realizaci a zajistit, aby nikdo neztratil chuť a elán na festivalu participovat. Přípravy v průběhu času začnou být mnohdy úmorné a pro nás jako studenty je to sice velká produkční výzva, ale i neuvěřitelný tlak. Kolektiv musí držet při sobě a musí v něm být dobře, a to platí i pro nižší ročníky, které s námi na organizaci participují. Krom každotýdenních porad je proto žádoucí trávit spolu čas i jinak, třeba družením se s pivem v ruce. Vize související přímo s našim ročníkem jsme pak společně s úzkými organizátory diskutovali společně, pojmenuji pouze některé. Pro letošní ročník je to hlubší propojování divadelní teorie a praxe, a právě proto letos v porotě zasedá i student z Katedry divadelních studií, koncepce vlastního programu hodně podléhá heslu „méně je více“, máme proto možná o něco skromnější program, nicméně je postaven tak, aby bylo opravdu možné vše v klidu stihnout, odpočívat, ale především se setkávat s kolegy z jiných zemí, tak jak je zakotveno ve vlastním poslání festivalu.
Jaké je téma letošního ročníku?
Téma letošního ročníku je Bouře/The Storm. Téma je každoročně komunikační, to znamená, že neurčuje dramaturgicky výběr inscenací do hlavního programu, nicméně je na něj navázána vizuální identita festivalu, scénografie míst, kde se festival odehrává a směrem k veřejnosti je takto festival prezentován.
Proč jste se rozhodli právě pro toto téma?
Téma vždy reflektuje nejenom společenské dění, ale i vnitřní pohnutky nás studentů. Bouřkové může být počasí na jaře, bouřlivé jsou události ve společnosti posledních pár let a proměnlivé a nestálé jako bouře jsou také přípravy festivalu.
Jaké přespolní soubory letos na festival zavítají?
Již tradičně je možné se těšit na Pražskou DAMU a Bratislavskou VŠMU, které nás historicky navštěvují již 34 let, neb spolu s naší JAMU jsou to univerzity zakládající festival. Dále jsou to hostující univerzity z Polska, Srbska, Rakouska, Lotyšska Švýcarska nebo třeba z Ukrajiny.
Součástí festivalu jsou i workshopy. Na který byste sama šla, pokud byste mohla?
Líbí se mi ten dodatek, kdybyste mohla, je pravda, že s námi organizátory se jako účastníky opravdu nepočítá. Pro mě je ale asi větší radost sledovat, že se to všechno děje a že si to návštěvníci a hosté mohou užívat. Osobně ale jsem velkým fanouškem workshopu jazzového tance. Zaujala mě možnost se po prosezených dnech v divadlech během festivalu trochu hýbat a workshop je otevřen opravdu všem, i těm bez zkušeností, což já opravdu jsem. V neposlední řadě je to pak workshop o technologiích a obecně ekologii provozu divadla, což je v naší zemi dost přehlížené téma.
Na festivalu nebude chybět ani doprovodný program, na co se diváci mohou těšit?
Doprovodný program je opravdu bohatý, počínaje diskusemi k jednotlivým představením, které se konají vždy během dopoledne přes zmiňované workshopy až po večerní koncerty v brněnských klubech. Zcela klíčový je také zahajovací ceremoniál – oslavný průvod, který začne v úterý 16. 4. od 16:00 u budovy DF JAMU a pokračuje přes celé město až na Náměstí Staré radnice, kde vyvrcholí právě slavnostním zahájením našeho festivalu a pokračuje až do noci koncerty kapel Toad Planet, Ghost of You, Krajina ró a mezi patry klid.
I když je festival nesoutěžní, zahraniční porota udělí ocenění. Co bude porota hodnotit?
Porota hodnotí vždy mimořádné a inspirativní počiny, které do oblasti umělecké tvorby vnášejí nový divadelní postup či techniku. V porotě máme zastoupeny nejenom profesionály z oblasti herectví, ale i režie či divadelní pedagogiky.
Na kterou produkci se nejvíce těšíte?
Pro mě osobně je to jistě rakouské představení As We Were. Jednoduchá scéna jednoho vlakového kupé, dramatická linka založena na dialozích a absurditě.
Co vám zkušenost s řízením jednoho ročníku festivalu přinesla do budoucna?
Trpělivost, nová přátelství, větší schopnost hledat kompromisy a že všechno má vždycky řešení. Zkušenosti, ze kterých čerpám už teď, jak v osobním, tak profesním životě.
Komentáře k článku: Špačková: Všechno má řešení
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)