Špalek Beckettova života
Životopis Samuela Becketta sepsaný jeho přítelem a předním odborníkem na jeho tvorbu Jamesem Knowlsonem spatřil světlo světa před více než dvaceti lety v roce 1996, přičemž práce na něm započala o sedm let dříve, a to pět měsíců před Beckettovou smrtí v prosinci 1989. Přestože od té doby byl publikován (převážně v angličtině a francouzštině, jazycích Beckettovy literární tvorby) nespočet knih zabývajících se dílem i životem tohoto předního intelektuála a vlivného literáta druhé poloviny 20. století, Knowlsonův životopis Odsouzen ke slávě: Život Samuela Becketta mezi nimi vyčnívá jako jeden z nejvýznamnějších počinů na poli moderní literární biografie vůbec.
Zásluhu na tom má jak samotná Beckettova osobnost i jeho barvitý životní osud, tak rovněž fakt, že laureát Nobelovy ceny za rok 1969 poskytl Knowlsonovi plnou podporu: Svému životopisu od vás říkám ano. Než ve věku 83 let zemřel, umožnil životopisci přístup ke všem soukromým písemnostem, poskytoval mu týdně otevřené rozhovory a především mu předal předlouhý seznam osob, jež hrály v Beckettově životě významnou úlohu. Jejich svědectví a zpřístupněné texty pocházející od Becketta tvoří kostru Knowlsonova vyprávění.
Beckett úzkostlivě dbal na oddělení soukromí od tvorby a přinejmenším v době po druhé světové válce jde o autora programově neautobiografického. A právě Knowlsonově schopnosti obé – soukromé i literární – vyváženě a objevně zkombinovat, aniž by se nechal unést pikanteriemi a skandálními odhaleními jako autorka jeho předchozího (neautorizovaného) životopisu Deirdre Bair (1978), Beckett plně důvěřoval. Měl jedinou podmínku, a to že životopis vyjde až po jeho smrti a také po smrti jeho manželky Suzanne Deschevaux-Dumesnil (která ovšem zemřela o pět měsíců dříve než Beckett). Výsledná velmi rozsáhlá kniha o bezmála 900 stranách (její slovenský překlad má ještě o 200 stran více) všechna svá tvrzení opírá o doklady z písemností či rozhovorů, jak se na dílo předního archiváře patří: Knowlson založil Beckettův archiv na univerzitě v Readingu. I přes přemíru detailů z výsledku vyvstává jasný obraz autora, který byl komplikovanou osobností a jehož veřejný obraz nihilistického ironika je v kontrastu se zkušenostmi dlouhého zástupu blízkých přátel, literárních i osobních, kteří Becketta líčí jako vřelého, vtipného, okouzlujícího a otevřeného muže. Beckett, jak se ukazuje, vždy pochyboval více o sobě a svých schopnostech než o lidech kolem sebe.
Životopis vede čtenáře chronologicky jednotlivými pasážemi Beckettova života, které sledují období daná buďto životními událostmi (dětství a mládí) a historickými zvraty (válka), nebo tvorbou (prací na konkrétních dílech a důsledky jejich publikace). Velký prostor je věnován Beckettovým odchodům z rodného Irska a příležitostným návratům do něj z milované Paříže, jeho komplikovanému vztahu s dominantní matkou a také depresím a dalším nemocem, jež ho sužovaly. Prostor dostávají rovněž podrobnosti z jeho milostného života, z nichž tím nejpřekvapivějším detailem je dlouhodobé udržování souběžných milostných vztahů se Suzanne (s níž se oženil v roce 1961) a Barbarou Bray, jež oba trvaly přes třicet let. Životopis zmiňuje i další Beckettovy milenky, ale nejzajímavější na něm je způsob, jakým dokáže tento soukromý aspekt Beckettova života vztáhnout k dílu, jež by přece mělo být neautobiografické: Knowlson takto novým (dnes už klasickým) způsobem interpretuje Beckettovu Hru jako umělecký výraz jeho bigamie. Ostatně množství detailů z Beckettova života, jejichž odraz Knowlson dokáže nalézt v Beckettově díle navzdory deklarované chybějící spojitosti mezi nimi, je přední kvalitou životopisu.
Životopis přesvědčivě propojuje Beckettova díla a fáze, kdy se zabýval různými filosofy (například Kantem a Schopenhauerem) či dramatiky (například Syngem a Strindbergem). Že je Beckett silně ovlivněn filosofickou a literární tradicí, není žádným překvapením, avšak jeho další inspirační zdroje již tak očividné nejsou. Beckett byl schopným hudebníkem (v mládí dokázal přehrát na klavír a přezpívat operety autorské dvojice Gilberta se Sullivanem) a Knowlson dokáže nalézt zajímavé souvislosti mezi jeho pozdními díly a strukturou hudební kompozice klasických i soudobých děl. Podobně se také ukazuje, že nejeden výjev z Beckettovy dramatické tvorby je přímo inspirován malířskými díly autorů jako Jack Yeats, mezi jehož znalce se Beckett počítal, či Caspar Friedrich (jeho obraz Dva muži pozorují Měsíc rámuje scénu Čekání na Godota). Tyto souvislosti jsou fascinující, avšak rovněž platí, že některé působí dojmem, že se Knowlson pokouší pro každý prvek Beckettovy tvorby nalézt inspirační zdroj v jeho životě za každou cenu. Některé z těchto souvislostí byly nedávno korigovány (či dořečeny) v několika dalších publikacích – například v Beckett in Context sestavené Anthonym Uhlmannem (Cambridge University Press, 2013).
Z Knowlsonova životopisu čiší jeho přátelství s objektem pojednání a hluboká úcta k němu. Přesto nejde o oslavný či nekritický spis – kniha je fascinující, a přitom poučená a precizní. Kolegům z Divadelního ústavu v Bratislavě lze jednoznačně gratulovat k rozhodnutí knihu přeložit a vydat, neboť jde o publikaci nadčasovou, která nebude ještě dlouho (pokud kdy) překonána – naopak, je vhodné se k ní pokaždé vrátit v kontextu každé nově publikované interpretace Beckettovy tvorby.
Je proto potěšitelné, že díky překladu se nyní stává dostupnější i pro čtenáře na Slovensku a také v Česku pro ty, pro něž je četba ve slovenštině snazší než v anglickém originálu. Coby anglista nemohu kriticky hodnotit úroveň slovenského překladu, avšak z letmého obeznámení s ním jsem přesvědčen o jeho vysoké úrovni i proto, že se na něm podílel celý tým překladatelek a redaktorek. Musely se popasovat s nadstandardně rozsáhlým poznámkovým aparátem a dohledat stovky pasáží v Beckettově díle. Výsledek je impozantní, avšak navzdory rozsahu se díky členění do relativně krátkých kapitol a dále číslovaných podkapitol s graficky příjemně zpracovanou sazbou čte velmi dobře. Kolegyním na Slovensku tedy gratuluji k překladatelskému počinu.
James Knowlson: Odsúdený na slávu. Život Samuela Becketta (Damned to Fame. The Life of Samuel Beckett), Divadelní ústav Bratislava 2018.
Komentáře k článku: Špalek Beckettova života
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
