Spasitel, či čertův švagr?
Hudební divadlo Karlín (HDK) již potřetí prokázalo svou nezlomnou důvěru ve schopnosti hudebníka a textaře Ondřeje Gregora Brzobohatého. Po staromládeneckých dobrodružstvích viktoriánského soukromého očka Sherlocka Holmese a třeskutých letních eskapádách hoštických drben tentokrát přichází na řadu scénická adaptace široce populární křesťanské verbovačky Anděl Páně. Již letmý pohled do stavu aktuálních předprodejů naznačí nezpochybnitelný komerční potenciál zvolené látky. Plná kasa je tedy nabíledni, zrodil se ovšem nadčasový skvost?
Brzobohatý je suverénní eklektik, v jehož tvůrčím rukopisu jednoznačně vítězí erudice nad kreativitou, řemeslné zákonitosti komplexního žánru nicméně ovládá precizně. Jeho nejnovější hudební kompozice rozhodně nečpí pekelnou přiboudlinou ani cukrkandlovou vlezlostí. Pop střídá rock, koleda a samozřejmě i gospel, to vše v energickém provedení výborně sladěného orchestru, jejž sebejistě vede Kryštof Marek. Skladatel prošpikoval partituru pestrou směsí konkrétních popkulturních referencí na řadu spřízněných klíčových děl, z nichž některé bohužel přesahují rámec parafráze a nebezpečně se blíží plagiátu. Brzobohatého největší slabinou zatím zůstávají poněkud rutinní písňové texty, i ty však v porovnání s často obludnými zpotvořilostmi přímé konkurence září coby perlorodka vedle bolševníku. Chybí jim sice svébytná poetičnost, břitké slogany i funkční kontrasty mezi jazykem bytostí lidských, nebeských a infernálních, zato však nepostrádají cit pro základní pravidla mateřštiny i pohodové zpěvní artikulace.
Libreto, pod nímž je podepsána autorka původního námětu i filmového scénáře Lucie Konášová, v základních obrysech respektuje předlohu, značně se však proměňují proporce jednotlivých dějových linií. Prim hraje parťácky romantické pošťuchování hyperaktivního okřídleného asociála Petronela s pekelným posluhou Uriášem. Ondřej Rychlý (alternace Filip Hořejš) svého božího posla formuluje jako neřízenou sebestřednou střelu s rouhačskými sklony, která se rychle stává obětí pokušení a vlastní pýchy, a tedy i ideálním (anti)hrdinou. Marek Lambora (alternace Jan Sklenář), jehož westernově výrazná, drze vytrčená brada ideálně slouží svěřenému typu, v roli Satanovy podržtašky s gustem odhazuje dosavadní aureolu hodného chlapce a ohnivě září zejména ve svůdně podvratných písňových výstupech. Fešácký Pán Bůh Jiřího Korna i vzhledem k obsazení Panny Marie Veronikou Khek Kubařovou (alternace Radka Coufalová) nápadně připomíná rozšafného sugar daddyho. Ze spektra pozemských postav, které vzhledem ke zvolenému žánru pochopitelně trpí plakátovou povrchností, se excentricky vyčleňuje především bestiálně vyhrávaná záporačka Klíčnice Anny Fialové (alternace Karolína Vágnerová). S postavou extrémně submisivní služebné Dorotky, jež vězí v dávno již překonaném stereotypu pasivní pohádkové hrdinky, se krásná Kristýna Daňhelová (alternace Ines Ben Ahmed a Kateřina Marie Fialová) mistrně vyrovnává pomocí subtilního herectví a bezchybného, na pilu zbytečně netlačícího emotivního zpěvu.
Největším triumfem inscenace je empatická, soustředěná a náležitě detailní režie Martina Čičváka. Ten se po dekádách výrazného formování řady důležitých činoherních scén v poslední době pravidelně obrací k lehkým múzám a velmi dobře jim rozumí. Výsledkem jeho snah je i přes řadu uvedených výhrad opulentní počin, na němž je konečně znát enormní rozpočet i perspektivní snaha HDK dát vale matným rutinérům a přiblížit se středoevropské hudebně-divadelní špičce. Nejlepší muzikálová show, s níž se v současné době můžete v matce měst setkat. Hosana!
Hudební divadlo Karlín, Praha – Ondřej Brzobohatý, Lucie Konášová: Anděl Páně. Námět a libreto Lucie Konášová, hudba a texty Ondřej Gregor Brzobohatý, režie Martin Čičvák, choreografie Ivana Hannichová, hudební nastudování Kryštof Marek, sbormistr Sára Bukovská, scéna Petr Hloušek, kostýmy Linda Boráros. Premiéra 26. října 2023.
Komentáře k článku: Spasitel, či čertův švagr?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)