Vypjaté individuality v bezvědomí
V Muzeu umění v ohijském Columbusu se konala velká výstava Spojeni nitkami: Živoucí tradice české loutky (Strings Attached: The Living Tradition of Czech Puppets). Pět měsíců trvající výstava byla výsledkem čtyřletého společného úsilí Muzea umění a pražského Divadelního ústavu. V jejím rámci uvedl Petr Matásek v dubnu 2013 na Ohijské státní univerzitě v Columbusu inscenaci podle vlastního konceptu. V rámci výstavy bylo uvedeno i několik předchozích Matáskových projektů a v inscenaci, vytvořené přímo na místě, byla využita loutka v životní velikosti, kterou navrhl. Tím se v rámci prezentace mnohočetných podob české kultury ve Spojených státech symbolicky propojily historické artefakty a současná praxe.
I když bychom možná nečekali, že takový typ projektu bude prezentován právě v Columbusu v Ohiu, expozice Spojeni nitkami byla už čtvrtou výstavou cyklu, který byl v roce 2000 zahájen výstavou Metafora a ironie: České scénické a kostýmní umění 1920–1999, v roce 2004 následovala Metafora a ironie: František Tröster a současná česká scénografie a v roce 2009 Jaroslav Malina: Kresby a návrhy. Tři předcházející výstavy byly velmi dobře přijaty jak návštěvníky, tak kritikou. A to vedlo k partnerství mezi Muzeem umění v Columbusu, Státní univerzitou v Ohiu a Divadelním ústavem, kteří společně připravili projekt, u něhož očekávali velký zájem veřejnosti, tedy výstavu českého loutkářství spojenou s divadelní inscenací. První dvě slova v názvu výstavy, Strings Attached (Spojeni nitkami), nepředstavoval jen jednoduchý odkaz k marionetám, které se na výstavě objevily, ale byl zároveň slovní hříčkou, která odkazovala k přetrvávajícím vlivům – loutkářským technikám – které vedou od dávné minulosti k současnosti. Díky této výstavě mohli tedy američtí diváci sledovat historii loutkářství v českých zemích od 19. století, kdy rodinné společnosti putovaly od vesnice k vesnici, a pak dále do 20. a 21. století k animacím a digitálním filmům.
Expozice Spojeni nitkami: Živoucí tradice české loutky obsahovala více než 140 položek získaných Ninou Malíkovou z různých soukromých sbírek. Jako kurátorka české loutkové sbírky pro výstavu nashromáždila obrovské množství loutek a dalších předmětů souvisejících s loutkovým divadlem. Nejatraktivnější bylo pro ohijské návštěvníky rodinné – domácí divadlo, trikové loutky z 19. století a přehlídka prací Jana Švankmajera a Josefa Skupy. K vidění byly mj. dvě verze Skupova Spejbla a Hurvínka, které přitáhly pozornost i příběhem, který o nich vyprávěla Nina Malíková v rozhovoru s reportérem newyorských novin Wall Street Journal při instalaci výstavy.
Prozradila, že během druhé světové války byl Skupa uvězněn nacisty společně se svými loutkami. Tahle obrovská síla neživých objektů probudila obrazotvornost všech, kdo si příběh přečetli, a zároveň přitáhla pozornost k výstavě jako celku.
Tato „nitka“, která zaujala především spoustu mladých fanoušků, se stala spojnicí mezi loutkami, animovanými a digitálními filmy. Ameriští filmoví tvůrci jako Tim Burton a bratři Quayové už dávno přiznali vliv českým umělcům jako Jiří Trnka, Jiří Barta či Jan Švankmajer na jejich práci. Právě tvorba těchto tří českých umělců je přímo spojena s loutkářstvím. Po prohlídce historického panoramatu českého loutkářství měli američtí diváci možnost porovnat to, co viděli v galerii, jak s digitálními animovanými filmy, tak i živou inscenací. Mnozí byli překvapeni tím, kolik společného nalezli mezi vystavenými artefakty a filmy.
Umělecký blog Columbusu: The Starr review popisuje výstavu jako tři galerie vypjatých individualit v bezvědomí! Každá tvář naprosto jedinečná, každá figura je dokonalá nejen po anatomické stránce, ale také v symbolické rovině, a jejich pozice výmluvně vypovídají v kondenzované podobě vlastní morální příběh.
S výjimkou několika videoukázek se výstava soustředí na loutky jednoduše zavěšené na zdech či naaranžované ve skupinách ve vitrínách, v některých případech i v adekvátní scénické výpravě. Po popisu několika specifických aspektů výstavy pisatel uzavírá: Na nitkách je umělecká show prezentující nejen závratné množství krásných materiálů, ale je také svědectvím o dokonalém řemesle, zvládnutí techniky a technologie (…). Je to výjimečná, mnohostranná a poutavá výstava. Je to zázrak: plný zázraků. Vernisáž výstavy v březnu 2013 se konala za nadšeného ohlasu návštěvníků. Nina Malíková přednesla proslov se simultánním překladem Markéty Fantové Trösterové. Výstavy se zúčastnila také Pavla Niklová, ředitelka Českého centra v New Yorku. V průběhu konání výstavu zhlédlo 70 681 návštěvníků. Tištěná verze katalogu byla kompletně vyprodána. E-book verze katalogu se připravuje k prodeji na serveru Amazon. Zájem o výstavu českých loutek a diskuse o ní mezi těmi, kdo ji navštívili, přetrvává dodneška. Důkazem neutuchajícího zájmu o výstavu je i to, že loutka – manekýn vytvořená Petrem Matáskem pro inscenaci na ohijské univerzitě (po představení byla odkoupena Českou kolekcí Výzkumného divadelního institutu na Univerzitě v Ohiu) je i měsíc po skončení výstavy stále vystavena ve vestibulu Muzea umění v Columbusu. Ohlasy ohijských diváků na české tematické výstavy, specielně na tu poslední, Na nitkách: Živoucí tradice českých loutek trvale inspirují místní umělecké a vzdělávací spolky. Nyní jsou již v plném proudu přípravy nového projektu. Muzeum umění v Columbusu a Státní univerzita v Ohiu právě jednají o sponzorování výstavy s předběžným názvem Shakespeare na českých scénách. Na tomto projektu se budou podílet Ohio, Velká Británie a Česká republika. Zahájení výstavy se plánuje na zimu 2017 na více místech v USA. Poté by měla být přenesena do britského Hullu a nakonec do Prahy. Tento projekt vzbuzuje velká očekávání a je pravděpodobné, že se podaří mezinárodnímu publiku ukázat další aspekt českého přínosu světové kultuře.
Joseph Brandesky Professor of Theatre, The Ohio State University, Columbus, Ohio
Z angličtiny pro DN přeložila Jana Soprová.
Komentáře k článku: Vypjaté individuality v bezvědomí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)