Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Štěpánka Pučálková

    (1986) Mezzosopranistka, od sezony 2018/2019 sólistka Semperovy opery v Drážďanech. Zpěv absolvovala u prof. Elisabeth Wilke, E. Gramsse a J. Wallniga na Universität Mozarteum Salzburg. Současně byla za vynikající studijní výsledky vyznamenána organizací a nadací Stiftung Mozarteum medailí Lilli Lehman. Spolupracuje s významnými dirigenty (Christian Thielemann, Danielle Gatti, Wladimir Jurowski…), režiséry (Peter Konwitschny, Vera Nemirova, Jiří Heřman…), účinkuje na významných festivalech (Mozartwoche Salzburg, Salzburger Festspiele, Beijing Music festival…) a hostuje v řadě divadel (Salzburg, Bregenz, Innsbruck, Florencie, Slovenské národné divadlo Bratislava a také Státní opera a Národní divadlo v Praze). Vystoupila na koncertech v Japonsku, Číně, Norsku, Dánsku, Itálii, Francii, Rakousku, Německu a Čechách. V roce 2018 debutovala v pražském Národním divadle jako Charlotte v opeře Werther, za kterou byla začátkem této sezony oceněna ředitelem Národního divadla Janem Burianem cenou pro umělce do 35 let. V lednu tohoto roku vystoupila pod taktovkou Plácida Dominga ve Stavovském divadle v Praze na koncertě Mozartovy narozeniny. V této sezóně ji čekají koncerty v hamburské Elbfilharmonie, salcburském Festspielhausu a debut ve vídeňské Volksoper v roli Carmen. V únoru 2020 pak koncert ve Smetanově síni Obecního domu v rámci koncertní série Hvězdy komorní hudby.

    Co vás přivedlo k umění/divadlu

    Maminka s babičkou, které mě přihlásily do lidové školy umění, nejprve na klavír a potom na zpěv. Začala jsem objevovat krásy klasické hudby a nikdy mě nenapadlo orientovat se jiným směrem.

    Největší umělecký/divadelní zážitek

    Jednoznačně mé účinkování na Velikonočním festivalu v Salzburgu v roce 2017, kde jsem pod taktovkou Christiana Thielemanna a za doprovodu Staatskapelle Dresden měla tu čest účinkovat v opeře Richarda Wagnera Valkýra jako jedna z osmi Wotanových dcer – Siegrune.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

    Spíše než na kus řeči bych ráda absolvovala pěvecké kurzy, například u Marie Callas či Luciana Pavarottiho. Také bych velmi ráda poznala a pracovala s Arturem Toscaninim či Herbertem Karajanem.

    mět/text, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

    Velmi ráda bych si zazpívala roli Santuzzy z opery Sedlák kavalír. Ačkoli je tato role napsána spíše pro soprán, bývá někdy obsazována i mezzosopranistkami. Lákají mě také Donna Elvíra, Eboli nebo Giovanna Seymour.

    Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte

    Velmi ráda jsem jako studentka chodila do Divadla Járy Cimrmana a dívala se i na filmy jeho tvůrců. Mám velmi ráda literaturu o dynastii Habsburků a příběhy o starověkém Egyptě. Hudbu poslouchám převážně klasickou, nenechám si ale ujít ani některé koncerty rockové hudby, například britské skupiny Jamiroquai nebo českých J.A.R.

    Historická či současná osobnost /divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Vždy je mi blízká ta divadelní postava, kterou právě zpívám. V současnosti je to Cherubín ve Figarově svatbě a Nicklausse v Hoffmannových povídkách. Ale citově nejblíže je mi Carmen. Ze současných hudebních osobností si velmi cením dirigenta Christiana Thielemanna pro jeho profesionalitu a obrovský cit pro hudbu. Nejvzdálenější jsou mi lidé a postavy, kteří jsou manipulativní, bezohlední vůči druhým a egoističtí.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Orchidej, kočka, diamant a planeta Země. Orchidej je křehká a krásná, kočka je elegantní a nespoutaná, diamant je jedinečný a Země je jediná planeta, se kterou mam – aspoň prozatím – osobní zkušenost.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla

    Úloha operního pěvce spočívá v tom, vyjít maximálně vstříc požadavkům hudebního nastudování a režijního pojetí. Přístup jednoho či druhého subjektu (ve vzácných případech obou) může umělce někdy postavit před dilema, zda je ochoten se právě takového projektu zúčastnit. Etický, morální nebo čistě umělecký důvod je ale případ od případu zcela jiný, a nerada bych se proto striktně vymezovala ve stylu „až sem ano, ale odsud už ne“.

    Umělecký/divadelní sen

    Mít před sebou co nejdéle úkoly, na které se budu moci těšit a které mě posunou vždy o kus dál.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění

    Pravděpodobně bych se stala lékařkou. Moje babička pracovala jako zdravotní sestra a já se i díky ní v nemocničním prostředí cítila dobře. Líbil se mi obor chirurgie. O něm jsem snila již jako dítě, ale osud mě zavál úplně jinam.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Jako operní pěvkyně soustavně sleduji světové operní dění včetně kritiků. Nejvíc si vážím publicistů s přehledem, kteří operu a zpěváky milují a sami mají zkušenost s organizováním koncertů a divadelních představení.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. září 2019

    Komentáře k článku: Štěpánka Pučálková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,