Kategorie článků:

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 9)

Rozhodování nebylo jednoduché, protože letos to byly dva festivaly v jednom. Na jedné straně typické festivalové produkce a na straně druhé (částečně) výborný bulvár. Těžko srovnávat!

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 8)

Nejlepší inscenací letošního festivalu pro mě bylo Vykouření (naší kauzy, vaší kauzy) brněnského Divadla Husa na provázku... Propadem edukativní inscenace Jsme krajina – Příběh lidí, přehrady a času Petry Tejnorové a Marty Ljubkové.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 7)

Tři letmé glosy z letošního 31. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Divadlo v Plzni.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 6)

Program byl nesmírně pestrý, a proto těžko hodnotit.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 5)

Největší plzeňský zážitek jsem si odvezla ze sobotního programu... Slabých článků měl letošní festival bohužel celou řadu.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 4)

Tento rok se na plzeňském festivalu neobjevila taková pecka, jako byla loni Shaxpearova myčka na ulici Kertész maďarského režiséra Viktora Bodó...

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 3)

Na špičku festivalové pyramidy kladu Vykouření Jiřího Havelky v Huse na provázku. Za Down pokládám inscenaci Jsme krajina – Příběh lidí, přehrady a času Petry Tejnorové a Marty Ljubkové ve zvolenském Divadle Jozefa Gregora Tajovského.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 2)

Jako Up festivalu považuji inscenaci Děti ze SND v Bratislavě. Naproti tomu za Down představení Jsme krajina ze zvolenského divadla.

31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 1)

Letos šlo o nejslabší program za mnoho let... 31. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni ve středu skončil, a tak zahajujeme každoroční anketu Up & Down toho „nej“ z letošního ročníku pohledem našich i zahraničních návštěvníků festivalu.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 21)

Česko má vyspělou divadelní kulturu, síť stálých profesionálních divadel je rozprostřena po celém území státu, divadla jsou v každém městě ohniskem kulturního života, který kultivuje společnost...

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 20)

Vždycky jsem si myslela, že divadlo je jedním z mála míst, kde se živí lidé potkávají se živými lidmi. A že tahle potkávání neovlivní ani umělá ani jiná inteligence.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 19)

Divadelní noviny pravidelně čtu dlouhou řadu let a pokládám je za nepostradatelný zdroj odborných kritických informací o českém a zahraničním divadle.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 18)

Divadelní noviny mají pro čtenářskou obec divadelních návštěvníků takový význam, jaký význam má vůbec divadlo jako umělecká disciplína zahrnující jak zábavu, tak uměleckou reflexi světa, v němž žijeme.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 17)

Podobný tisk, jako jsou české Divadelní noviny, v Rakousku vůbec neexistuje a až na jeden pokus koncem osmdesátých let po celou dobu mého života tam také neexistoval.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 16)

Nerad na tuto otázku odpovídám, protože občas ten portál sám používám.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 15)

Divadelky sleduju od jejich vzniku, resp. znovuzrození, kdy nahradily Scénu, která pro mne byla na samém konci osmdesátek (vedle Ateliéru, Melodie, Gramorevue a Kmene/Tvaru) světlem na konci tunelu.

Hazard, nebo veřejná služba? (No. 14)

Všechno to bořitelství a profesní sočení nechápu, vždyť DN už jsou skoro poslední kulturní list zprostředkovávající dialog mezi odbornou a laickou veřejností.