Kategorie článků:
Podzimní malostranský okraj (No.1)
Místo května to je listopad, nicméně Prague Fringe žije – což je pozitivní zjištění. Žije navzdory pandemii, a dalším nepříznivým okolnostem už dvacátým rokem.
V Těšíně bez hranic (No. 6)
Závěrečné resumé: Těšínský festival Bez hranic je mimořádnou kulturní perlou, jež nesmí stát stranou zájmu publika, odborné veřejnosti ani donátorů. Je dramaturgicky pestrý, organizačně přívětivý, a mimořádných počinů pln.
V Těšíně bez hranic (No. 5)
Upřímně se omlouvám za prodlevu v přívalu nových dílů, počítačový crash mi vystavil cca desetidenní stopku v psaní. Skvělý nový stroj je nicméně již ku práci připraven, a tak není důvod nepokračovat. Tedy bryskně k dílu!
Palm Off Fest 2021 (No. 4)
Režisérka Viera Dubačová vychází v inscenaci Antikvariát z novely Ľuby Lesné, v níž je celá historie vyprávěna skrze vzpomínky Lýdie Piovarcsyové – Steinerové, jejíž otec byl ve čtyřicátých letech původním majitelem antikvariátu.
Palm Off Fest 2021 (No. 3)
Inscenaci Pískoviště podle stejnojmenné divadelní hry současného polského dramatika a režiséra Michała Walczaka přivezl na Palm Off režisér Braňo Mazúch s Divadlem Alexandra Duchnoviča ve slovenském Prešově.
Palm Off Fest 2021 (No. 2)
Rumunské Divadlo Andreie Mureșana přivezlo Pod Palmovku inscenaci Zlatý drak. Text současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga vypráví groteskně brutální příběh...
V Těšíně bez hranic (No. 4)
Čtvrteční den mi odkryl další z mnoha odstínů pestrosti těšínské festivalové dramaturgie. Startovním počinem se v polském Národním domě stal poetický večer zaslíbený tvorbě jedné z ikon třicetileté historie festivalu.
V Těšíně bez hranic (No. 3)
Třetí díl těšínského seriálu shrne program hned dvojice festivalových dní, neboť díky úterní termínové kolizi a středečnímu zrušenému představení Husy na provázku se můj harmonogram rázem smrsknul na pouhé inscenační duo.
V Těšíně bez hranic (No. 2)
Z dvojice souběžně běžících událostí jsem upřednostnil dění v polském Národním domě, který ovládl Teatr Polski w Podziemiu se svěží i rozervanou scénickou adaptaci Rudišovy Národní třídy, následně pak inscenaci Tesla MDP.
V Těšíně bez hranic (No. 1)
Mé putování po divadelních festivalech Slezska, Moravy i Čech i s podzimem ledva zrozeným pokračuje, a pražský Zlomvaz střídá těšínská perla Bez hranic, jejíž mnohá kouzla ochutnávám v jeho letos jubilejní třicetileté historii vůbec poprvé.
Čert Tě vem! (No.1)
Zprávy ze Zlomvazu 2021. Ach, i festivaly divadelních škol se již probouzejí ze svého spánku pandemického. A já šťasten jsem a míním se jim věnovat.
Divadlo Plzeň na ex! (No. 4)
Z pěti festivalových dnů prý má šéfredaktor čtyřčlenné redakce pokrýt dva. Sobotu a neděli. Pak že existuje spravedlnost…
Je sladké býti ve Zlíně (No. 5)
Divoké dění poslední dvojice dní 25. ročníku mezinárodního festivalu Setkání/ Stretnutie tentokrát shrnu do článku jednoho, neb zahrnuje jen trojici inscenací a jeden koncert. Tak k četbě vzhůru!
Divadlo Plzeň na ex! (No. 3)
Z páteční nabídky mi nejvíce zachutnala Šípková Růženka. Manželskou historii jsem totiž viděla již dříve ze záznamu, Ztracené iluze se mi na dně třílitrové sklenice znovu nalézt tak úplně nepodařilo a Rodina Mila Raua mi byla úplně cizí.
Divadlo Plzeň na ex! (No. 2)
Čtvrteční program Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni přinesl spoustu živé hudby a dvě novinky – netrpělivě očekávanou Špinarku z Divadla Petra Bezruče a inscenaci D1 (pracovní název) ze Slovenského komorního divadla v Martině.
Je sladké býti ve Zlíně (No. 4.)
Pondělí zlínské bylo zaslíbeno pestrosti. Žánrů, barev, i intenzity prožitků. Program v brzkém odpoledni zahájila očekávaná, a logicky beznadějně vyprodaná Špinarka ostravského divadla Petra Bezruče v režii svého autora Tomáše Dianišky.
