Kategorie článků:
Nic pod hávem horské deprese
V Liberci inscenují povídkový cyklus Želary spisovatelky Květy Legátové, skutečně jej a nikoliv stejnojmenný film z roku 2003.
Odtud už nemáš kam jít
Vesnice, v níž se zastavil čas. To jsou Želary. Každý, kdo by z nich chtěl odejít, se nakonec nevyhnutelně vrátí nazpět. Stejně jako ozvěna, která se neodbytně odráží od vrcholků hor.
Přijmete nabídku k hodině dějepisu?
Rozhodnutí. Donášet či nedonášet? Jít s režimem či proti němu? Ukázat životy disidentů na základě jejich tvorby či skrze dokumentární pásmo o jejich životě?
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936)Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Ztraceno v intermezzu
Dovolím si na začátek malou, ale vhodnou odbočku. Nedávno vyšel v rubrice KritikLabu v Divadelních novinách text mého spolužáka Vojty Vosky o jedné z nedávných premiér ústeckého Činoherního studia.
Rafinovaná rebelka s příčinou
Co se vám vybaví, když se řekne Marie Antoinetta? Palác Versailles s jeho opulentní okázalostí, rozmařilé, nezodpovědné utrácení francouzské královny, anebo její (ne)slavný konec pod ostřím gilotiny?
Růžový exkrement na botě Francie
Ludvíku, ty jsi pro ně leda tak hovno a chcípneš, aby Francie mohla žít, říká Marie Antoinetta svému manželu Ludvíkovi XVI. a předvídá tím jeho osud, jenž se završí roku 1793 pod ostřím gilotiny.
Vánoční pokrytectví na jevišti
Před Vánocemi uvádí mnohá divadla tematické inscenace s nálepkou „pro celou rodinu“. Většinou se neobejdou bez narativu o narození Ježíše Krista a připomínky, že největší dárek představuje společně strávený čas.
Vánoční besídka pro liberecké diváky
Dlouho jsem přemýšlela, jak recenzi liberecké inscenace Komedie o narození Páně pojmout. Nakonec jsem rozhodla přiznat, že se mi do psaní moc nechtělo. A na úvod se pokusím vysvětlit proč.
Užitečný idiot Orgon
Molièrova komedie Tartuffe se na repertoárech českých divadel objevuje velmi často. Zřejmě proto, že téma přetvářky neztrácí na aktuálnosti.
Kým je vlastně Tartuffe a jak to všechno dělá?
Molière. Tartuffe. Pokrytectví, hloupost a morálka. Tímto pětihlavým sousoším otevřelo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci novou sezonu.
Kdo se bojí intimity? aneb Albee ztracený v prostoru
Drama Edwarda Albeeho, v němž se dva manželské páry scházejí na večírku, překypuje vypointovanými dialogy a nemilosrdnými slovními přestřelkami, a nabízí tak výrazné herecké příležitosti.
Pod vinětou žádný morek ani strach
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci zvolilo jako druhou premiéru nové sezóny slavný text Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové?.
