Kategorie článků:

František Václav Krejčí přeje Marii Hübnerové (1922)

Pohlednici s přáním k novému roku 1923 poslal herečce Marii Hübnerové (1865–1931) spisovatel, překladatel, kritik, novinář a politik, mimo jiné poslanec za sociální demokracii František Václav Krejčí (1867–1941). Na památku Československých legií v Rusku vydaný obrázek...

Dopis Jiřího Voskovce Andule Sedláčkové (1967)

Jiří Voskovec (1905–1981) psal do své bývalé vlasti opakovaně na vícero adres.

Rudolf Beran intervenuje u K. H. Hilara (1930)

Generální tajemník tzv. agrárníků a poslanec parlamentu Rudolf Beran se opakovaně přimlouval u šéfa činohry Národního divadla Karla Huga Hilara za přijetí herečky Růženy Machové-Šlemrové (1886–1962) do souboru činohry Národního divadla. Hilar na přímluvy nejspíš...

Ministr Jaroslav Stránský píše Andule Sedláčkové (1946)

Národněsocialistický prvorepublikový politik, novinář a právník Jaroslav Stránský (1884–1973), od roku 1946 ministr školství a národní osvěty, kam rezort kultury v Gottwaldově vládě spadal, odepisuje slavné herečce a do roku 1945 úspěšné divadelní podnikatelce Andule...

Olga Wojan píše K. H. Hilarovi

Herec Eduard Vojan vedl svou dceru Olgu (1896–1922) k vysokým nárokům. Nechtěl, aby na ni bylo nahlíženo jako na protekční dceru slavného otce, proto odešla studovat herectví do Berlína, kde absolvovala Reinhardtovu hereckou školu (1912–1914) při Německém divadle, působila pak...

Fráňa Šrámek píše Milanu Svobodovi

Dopis Fráni Šrámka (1877–1952) režisérovi a profesorovi dramatického oddělení Státní konzervatoře Milanu Svobodovi (1883–1948) obsahuje trochu detektivní příběh ztraceného rukopisu dramatu Dvě království (1905). Mohlo se stát básníkovým divadelním debutem, kdyby nebylo...

Jan Bartoš panu prezidentovi

Dopis dramatika a zakladatele divadelní sbírky Národního muzea Jana Bartoše (1893–1946) prezidentu republiky Edvardu Benešovi je smutným svědectvím o poslední špetce nadějí v lepší časy, které nemohly nastat. Všimněte si opravené chyby v závěru dopisu, která je trochu...

Jiří Frejka píše Ústřednímu výboru KSČ

Podivuhodný kšaft geniálního režiséra, který neunesl službu komunistické diktatuře a sáhl si na život, 16. října 1952 v kanceláři karlínského divadla bezprostředně po generální zkoušce Radokovy inscenace Nestroyovy komedie Lumpacivagabundus. Kdy Frejka dopis napsal, nevíme,...

František Xaver Šalda píše Jindřichu Vodákovi (1907)

Prosba F. X. Šaldy (1867–1937) adresovaná literárnímu a divadelnímu kritikovi J. Vodákovi (1867–1940) se týká pravděpodobně germanisty a univerzitního profesora Jana Krejčího (1868–1942), jenž byl mimo jiné v letech 1934–1935 rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Rukopisné...

Evžen Drmola píše Josefu Trägerovi z emigrace (1968)

Překladatel a dramaturg Městských divadel pražských Evžen Drmola (1927–1981) odešel z Československa krátce po okupaci, v letech 1968–1972 byl dramaturgem Královského dramatického divadla ve Stockholmu, poté odešel do USA. (Pokračování textu…)

Marie Laudová-Hořicová píše Jindřichu Vodákovi (1927).

Dopis poslala slavná herečka (1869–1931) vlivnému divadelnímu kritikovi (1867–1940), který až do odchodu do penze (1928) působil na Ministerstvu školství a národní osvěty jako ministerský rada pro oblast divadla a literatury. Shodou okolností pisatelka v té době ministerstvu...

Dopis „Dismančat“ Růženě Naskové (1949).

Přání kolektivu Dismanova rozhlasového dětského souboru Růženě Naskové k 65. narozeninám je současně ilustrativním dokumentem své doby. Pozoruhodné jsou také podpisy členů souboru. (Pokračování textu…)

Rudolf Deyl st. píše Růženě Naskové (1937)

Příležitostí vyjádřit svůj vřelý vztah k herecké kolegyni bylo Rudolfu Deylovi st. (1876–1972) třicáté výročí nástupu Růženy Naskové (1884–1960) do angažmá v Národním divadle. (Pokračování textu…)

Konstantin Sergejevič Stanislavskij (1863–1938) píše režiséru Jaroslavu Kvapilovi (1911).

Listy z archivu

Emil František Burian píše Josefu Trägerovi (1948).

Svědectví vznětlivé povahy geniálního režiséra, stejně jako jeho ideologického zapálení, v předvečer tzv. Vítězného února. Již o šest let později byvšímu spoluzakladateli Kruhu přátel Divadla E. F. Buriana (1939) s úlevou lakonicky adresuje, že doba, „kdy si...

Karel Jernek reaguje na Trestní nález

Ústředního národního výboru hlavního města Prahy (1947).

Dopis Karla Jerneka mamince (1939)

V roce 1939 bylo Karlu Jernekovi devětadvacet let, měl za sebou dvanáct inscenací ve Švandově divadle, jednu v Národním (Trampoty s rodinou) a právě získal angažmá v brněnském Zemském divadle. Debutoval zde Prodanou nevěstou, kterou nastudoval spolu s novým šéfem opery, teprve...