Kategorie článků:
Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk
Přemýšlela jsem o své divadelní bibli – ačkoli v mém případě se určitě myslí bible teatrologická – dlouho, leč nakonec k ničemu nedošla.
Alena Urbanová: Mýtus divadla pro děti
(Artama 1993)
Stefano Mancuso, Alessandra Viola: Vnímavá zeleň
Citlivost a inteligence rostlinného světa (Malvern, 2018)
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Jan Kott: Shakespearovské črty
Pokud se slovem „bible“ míní kniha, k níž se čtenář po celý život vrací, aby ve světle jejích příběhů a podobenství znovu a znovu četl svět i sám sebe, pak mezi knihami o divadle žádnou bibli nenacházím.
Ingmar Bergman: Laterna magica
Memoáry umělců patří ke čtenářsky oblíbeným žánrům, i když je přísní historikové považují za doplňkové, ne-li okrajové čtivo, faktograficky sice užitečné, pokud pamětník udrží na uzdě staromileckou fabulaci. O to vzácnější jsou výpovědi, které v ohlédnutí za...
Central European Avant-Gardes: Exchange and Transformation 1910–1930
(Středoevropské avantgardy: proměny a transformace 1910–1930), Cambridge, USA, The MIT Press, 1. vydání 2002.
William Shakespeare: První foliové vydání her (1623)
Mou divadelní biblí je jednoznačně první foliové vydání Shakespearových her z roku 1623.
Pavel Juráček: DENÍK III. (1959–1974)
Ještě když jsem chodila na gympl, ležel Deník Pavla Juráčka několik měsíců na nočním stolku mého otce. Táta četl a četl, nespal, četbou trpěl, odkládal Deník a znovu se k němu vracel. Spis byl posvátnou knihou našeho bytu.
James Joyce: Odysseus
Moje životní – literární i divadelní – bible ke mně doputovala jakýmisi šťastnými náhodami.
Časopis Divadlo šedesátých let
Generace narozená do místa, z něhož byla odsunuta skutečnost, musí si ji znovu objevit ze stop, které po ní zbyly…
Ivan Kříž: Pravda o zkáze Sodomy
Bylo mi sedmnáct, studoval jsem na gymnáziu v Ostravě-Porubě. Každý čtvrtek jsme spolu s jedním kamarádem v místní knihovně připravovali večery, v nichž jsme těm, kteří měli chuť přijít, představovali poezii různých známých i méně známých básníků.
Bible
Knihy v mém divadelním životě hrály od počátku velkou roli. Vyrůstaje v malé Úpici – městě s bohatou ochotnickou tradicí, ale daleko od míst s každodenním divadelním provozem – se mi skrze ně otevírala tajemství divadla, ale i tříbilo uvažování o světě.
E. Blumenthal, J. Taymor: Playing with Fire
Eileen Blumenthal, Julie Taymor: Playing with Fire Nemám jednu jedinou divadelní bibli, ale miluju knihovny a vždycky jsem si přála mít tu vlastní přes celou stěnu. Stalo se a těžko se mi z toho množství a spektra určuje jen jedna kniha. Nakonec jsem vybrala tu, ke které se vracím...
Bertolt Brecht: Myšlenky
Zcela rozdrbané brožované vydání Brechtových Myšlenek v překladu Ludvíka Kundery se z poličky v mé knihovně ztratilo a putuje někde po studentech.
Milan Kundera: Můj Janáček
Stále více mě dnes v literatuře oslovují autoři tzv. lehkonozí.
Friedrich Dürrenmatt: Stati a projevy o divadle
Má divadelní bible… Zdánlivě jednoduché zadání – v reálu hloubková probírka vlastní pamětí a divadelní knihovnou, z níž si dovolím vyjmout hned čtyři „osudové“ tituly.
Michail Čechov: Hercova cesta a O herecké technice
Od raného mládí mne fascinoval „zázrak divadla“, stvoření nového světa – pravdivějšího, nežli může být ten skutečný. Akt tvorby, kdy se z obyčejného člověka stává herec. I teď mi jde mráz po zádech.