Kategorie článků:

Ostravské snění o divadle (No. 5)

Na sobotním programu se objevila dvojice inscenací, kde ústřední figuru tvořili nenapravitelní rockeři a hedóni, kteří jeli naplno až do konce. Jedním z nich byl reformátor a kazatel Jan Hus a druhým takovým přízrak ztělesněný týpky, míhajícími se v prózách Jana Balabána.

Ostravské snění o divadle (No. 4)

Někdejšího dlouholetého uměleckého šéfa Divadla Petra Bezruče Martina Františáka není snadné odchytit ke krátkámu rozhovoru. Má toho zkrátka hodně...

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 106)

Do nudícího se poklidu vlétlo rozdováděné divadlo aneb Mudrování nad rozkošemi z divadla v Brně (Čechov na Jaltě – Fidlowačka v Huse – Romeo a Julie Na hradbách)

Ostravské snění o divadle (No. 3)

Když nestačí ani hutné, mnohovrstevnaté ostravské snění, je potřeba se vytasit s nějakým silnějším stimulantem (logicky se nabízí otázka, zda může být ještě něco víc stimulující než Ostrava).

Ostravské snění o divadle (No. 2)

Druhý den Dream Factory vedle inscenací Divadla Na zábradlí, které zde uvedlo úplnou novinku (Doktor Živago) i hitovku (Báby), představil několik solitérů – brněnský Buranteatr s inscenací Domeček a Komorní scénu Aréna se Slyšením.

Ostravské snění o divadle (No. 1)

Ze smrtícího kabaretu Divadla Na zábradlí rovnou do varieté. Dámy a pánové, račte vstoupit... Dream Factory Ostrava právě začíná! (Aneb reflexe ze včerejšího zahájení festivalu)

Mime is not dead (No. 3)

Výjimečným hostem festivalu My Mime byla Claire Heggen z francouzského divadla Théâtre du Mouvement, která doplnila do mozaiky možností pantomimického divadla další dílek, totiž poetické symbolicky laděné divadlo na pomezí výrazového tance a pantomimy.

Malostranské okraje (No. 4)

Poslední dva mé zážitky z Prague Fringe 2015 jsou hodně různorodé aneb O představení Beze stopy anglického souboru Precious Cargo a australské, bondovsky akční performanci Tomáse Forda Poslední honička.

Malostranské okraje (No. 3)

Jedním z typických žánrů pro fringe festivaly jsou tzv. stand-up (česky divně přeloženo "na stojáka"), tedy jakási kombinace vyprávění a vtipkování, které vychází z osobních zážitků performera nebo jejich zdivadelnění.

Havran dí (No. 3)

Max Emanuel Cenčić, jeden z nejvýraznějších a nejexcentričtějších kontratenoristů dneška, mě nadchl hned, když jsem na něj před několika lety narazil. Excentrický v pravém slova smyslu a ve všech úhlech pohledu aneb Zlaté sako.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 105)

Mudrování nad radostí z Kouzelné flétny a nad inscenacemi absolventů oboru muzikálové herectví (2011-2015).

Divadlo Kámen: Postřehy (No. 11)

Úvaha Vladimira B. č. 5 – Divadlo jako proces inkarnace idejí (?Rezonance archetypů?). Poslední ze seriálu úvah herce Divadla Kámen.

Malostranské okraje (No. 2)

Do Divadla Kampa přiletěly čarodějnice. Nebo vědmy či sudičky? aneb Teater Sláva ze Švédska a jejich severský rituál nazvaný Twine.Measure.Cut / Ovinout.Změřit.Ustřihnout.

Ostravské snění o divadle

Sedmý ročník festivalu Dream Factory se bude konat od 2. do 7. června a během šesti dnů nabídne přes třicet představení, koncertů, filmových projekcí a besed.

Jen tak cestou z divadla (No. 15)

Živago předurčený osudem, neschopen jinak aneb Cestou z premiéry Mikuláškova Doktora Živaga v Divadle Na zábradlí.

Mime is not dead (No. 2)

Z dalšího programu festivalu My Mime jsem stihla tři představení. V tomto zastavení zůstanu na nádvoří HAMU, na open-air scéně Lichtejnštejnského paláce. V závěrečném díle se pak vrátím k představení Claire Heggen v NoD Roxy.

Havran dí (No. 2)

Za tvou lásku, za tu krásu tvou, / za tvou lidskou vášeň nestálou, / za všecko, čím klet jest osud můj, / lidská duše, Bůh tě pomiluj! aneb Rusalka, Nelahozeves, Frankfurt a Deo gratias.