Kategorie článků:

O hlasování nohama

18/2017 Chci vám vyprávět operní pohádku. Povolební. Není vymyšlená, zainteresovaní snadno poznají, kde se odehrála. Ale může být, doufám, poučná.

Světec a čurák

17/2017 Bloudíme labyrintem hrozeb a možností, banalit a blbých slibů. My už obstarožní i ti, co je jim dvacet. Je to ten samý labyrint.

Divadlo, které si nerozumí

16/2017 Mám dojem, že účastníci Mezinárodního divadelního festivalu DIVADLO Plzeň byli tentokrát z předvedeného programu poněkud nesví.

Kazatelna jevištěm

15/2017 Jest jeden divadelní prostor, u kterého se už zapomnělo, že je to divadelní prostor. Přesněji: který je kromě jiného i divadelním prostorem. Ještě přesněji: který býval kromě jiného i divadelním prostorem. Totiž kazatelna. Když jsem před nějakými třiceti lety začal chodit...

A kolotoč se znovu roztáčí!

14/2017 Skončily divadelní prázdniny, pojem to spíše už patřící do škatulky zapomnění, kde se smutně vrtí jiné bývalé radosti jako „máslo pod 50 Kč“, „Vánoce na sněhu“ nebo „kouření v hospodách“.

Divadelní sezona končí

13/2017 Divadlům i Divadelním novinám, které vyjdou zase až v září, začínají divadelní prázdniny. I když to není tak úplně pravda – divadelníci čím dál častěji hrají i v létě podle dávné moudrosti divadelních principálů, že hrát se má tehdy a tam, kde se sejde dost lidí...

O sochaři, jehož zabil Stalin?

12/2017 Říkalo se mu „fronta na maso“. Obludný Stalinův pomník byl na pražské Letné slavnostně odhalen v roce 1955 a následujících sedm let kamenný „vožď“, provázený devíti postavami – dělníka, sovětského vojáka, partyzána, družstevnice a bůhví koho ještě –, hrozivě...

Zemička naše, středisková

11/2017 V kterýchsi těsně poválečných novinách, tak někdy z podzimu 1945 až z jara 1946, otiskli kreslený vtip: blahobytný tatík po dobré večeři pročítá noviny a říká (zhruba, doslova si to už nepamatuji): Mámo, tady píšou, že komunista Emil František Burian ve svém divadle...

Náš dialog, naše odpovědnost

10/2017 Byl to Václav Havel, který charakterizoval divadlo jako rozhovor svobodných lidí se svobodnými lidmi. Myslím na to často, dokonce i ve chvílích, kdy na schodech divadelní školy potkávám mladé lidi, kteří zapomínají pozdravit. To není počínající stařecká nevrlost, jen smutné...

Devadesát let Vest pocket revue

9/2017 Jsou výročí, jejichž připomínání časem ztrácí na intenzitě. Jsou ale i taková, jimž zvětšující se časová vzdálenost přidává na aktuálnosti. Mezi taková dodnes živá data pro mne patří 19. duben 1927, kdy se v revuálním pásmu Vest pocket revue objevili na scéně...

Běloruské divadlo ve Strašnicích i v Minsku

8/2017 Vždycky mě fascinuje, když se nějaký čin, provedený víceméně pro potěšení přátel, bez jakýchkoli světodějných ambicí, stane něčím, co inspiruje a ovlivňuje lidské životy ještě po desítkách let. A to i na místech tisíce kilometrů vzdálených. To je i případ Havlovy...

O nesetkávání

7/2017 Nechť se na mě kolegové z časopisu Svět a divadlo nezlobí, ale předávat Ceny divadelní kritiky v labyrintu místností inscenace Pomezí nepovažuji za dobrý nápad. Chápu, že sugestivní prostor svádí k dalšímu využití, také jsem se do něho rád vrátil.

Téma?

6/2017 Jako čtenář českých divadelních časopisů a divák Pražského divadelního festivalu německého jazyka vím o značné pozornosti, jakou naši sousedé věnují na jevištích situacím utečenců. Jsou naléhavé, protože se odehrávají na domácí ulici. U nás k nim nedochází....

O Bohémě v Lidových novinách a o Bohémě an sich

5/2017 Sedláčkův seriál zvedá uměleckou kvalitu – nazvala Jana Machalická v Lidových novinách z 22. února svůj článek o televizním seriálu Bohéma. A píše: …seriál přináší uměleckou kvalitu, na kterou v České televizi nejsme zvyklí. Já bych spíš řekl, že na takovou...

Maminka, režisér a divadelní kritik mají vždycky pravdu aneb Hommage à Eva Herrmannová

4/2017 Maminka má vždycky pravdu proto, že je maminka. Režisér a divadelní kritik mají vždycky pravdu proto, že pravda v umění neexistuje. Existuje pouze umělecký názor, vkus vytříbený nebo nevytříbený, vším možným ovlivnitelný estetický soud, jak výstižně říkali...

O české operní světovosti

3/2017 Na konci ledna se v pražském Národním divadle potkaly významné operní celebrity. Andreu Chéniera přijel pohostinsky zazpívat tenorista Yusif Eyvazov (ve třech termínech 30. ledna, 6. a 8. února) a Praha mohla po dlouhé době slyšet z operního jeviště, ne jen z koncertního pódia,...

O české povaze na poště

2/2017 Chtěl bych dnes v úvodu čísla vyprávět skutečnou příhodu. Snad poučnou – nebojte se, žádná komunální satira, jen kratičká událost, z jakých se skládají naše každodenní životy.