Kategorie článků:
O české povaze na poště
2/2017 Chtěl bych dnes v úvodu čísla vyprávět skutečnou příhodu. Snad poučnou – nebojte se, žádná komunální satira, jen kratičká událost, z jakých se skládají naše každodenní životy.
Vážení a milí čtenáři
1/2017 Přeji nám všem v roce 2017 pevné nervy a pevnou volební ruku, neboť nejdéle na podzim se bude rozhodovat o dalším směřování této republiky
Milý Pavle,
22/2016 hned jak jsem dočetl Tvé vyznání uveřejněné jako úvodník v Divadelních novinách č. 21, řekl jsem si, že Ti musím napsat. Pustil jsem se do toho a pocítil, že jde o téma, které mě nutí vyslovit se veřejně.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936)Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Chci se mýlit dál
21/2016 Slovo Marie Reslové z DN 19, jež nezvykle předcházelo normální divadelní kritiku v čísle následujícím, odsoudilo drama Vítězný únor „an sich"...
