Kategorie článků:
Kdo za to může?
Kdesi v diskusi na Facebooku nad protesty učitelů vysokoškolských humanitních oborů kvůli místy extrémně nízkým platům jsem zachytil příznačný postřeh: mohou za současnou tristní situaci ti, kdo po humanitních oborech, a dodejme i kulturních a uměleckých, léta šlapali, nebo...
Potřeba pečovat a vnitřní pnutí Bazaar Festivalu
Bazaar Festival vychází z přesvědčení svých spoluzakladatelů z Polska, Německa a České republiky, že kulturní vztahy mezi postkomunistickými a postsovětskými zeměmi je třeba rozvíjet na úrovni tzv. nezávislého divadla a tance, nebo chcete-li subkulturní tvorby, a sdílet je s...
A na co teda mám do toho Šumperka přijet?
… zeptá se mě občas někdo. Může to být zdvořilostní otázka, ale třeba taky vážný zájem o bližší poznání našeho divadla, ideálně ve spojení s dovolenou v Jeseníkách. Herci většinou pozvou na něco, kde mají velkou roli. Ale na co mám zvát já jako dramaturg?
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Volby a divadlo
Měl jsem štěstí, že jsem sdílel přítomnost budoucího prezidenta v předvečer jeho vítězství právě v divadle, na vinohradské premiéře Dannyho Smiřického (a není možná náhodou, že jsem jej předtím viděl opět v kulturním stánku, v Obecním domě na koncertu Národního...
Kdybych mohl, svlékal bych herce pořád
Tento můj citát vybral před pár lety editor Divadelních novin jako titulek rozhovoru se mnou. Tušil jsem, že to zavání průšvihem. A taky že ano. Od té doby zaručeně poznám, jestli novinář, který se mnou dělá interview, tento dávný článek četl. Většinou ne, titulek ovšem...
Dáme to!
Vstupujeme do 32. ročníku Divadelních novin v době válečné, v době, která nám hrozí nejrůznějšími krizemi, v době, kdy je ve společnosti skoro třetina malověrných, kteří by se, vystrašeni poměry, prodali i peklu.
Zvěstování
Moje vánoční slovo se dotýká úplného začátku Vánoc. Jednoho rána jedna velmi mladá žena, vlastně skoro ještě dítě, které se ocitlo na prahu dospělosti, se všemi svými sny, představami a touhami, dostane návštěvu.
Co na DAMU dělám?
Závěr kalendářního roku je pro mě intenzivní, protože je nabitý významnými „světovými“ dny, které připomínají hodnotu lidské důstojnosti a ochranu lidských práv. Témata zmíněných dnů se přímo vztahují k úkolům ombudsmana DAMU. Co tedy na divadelní fakultě...
Potřebujeme nové příběhy
Mnozí budete protestovat, ale třiatřicet roků, které uplynuly od 17. listopadu 1989, je dostatečná časová propast, abychom odložili krásné osobní vzpomínky na zvonění klíči do alba mezi zažloutlé fotografie a začali vědomě tvořit politickou mytologii, kterou bychom chtěli...
Ocenit a nesetkat se?
V umění by se nemělo soutěžit. Víme to, a přece se každý necháme čas od času strhnout a lehce si ujedeme na vlně sebestředného ega.
Vždycky bude proti čemu demonstrovat
Je mi sedmašedesát a říkám si, že už mě máloco v životě překvapí. Pak se většinou nestačím divit. Podívejte se, jaký příklad dávají politici, které volíme ve svobodných volbách.
Za Kouzelným cirkusem
Národní divadlo se posledním slavnostním představením v Den české státnosti rozloučilo s legendární inscenací Kouzelný cirkus. Laterna magika, jež měla tento titul na repertoáru 45 let.
Ptáme se po smyslu našeho konání
V turbulentní době druhé poloviny osmdesátých let jsem jednal s panem režisérem Pistoriem o jeho možném hostování v našem pardubickém divadle. Ano, odpověděl, protože to děláte dobře: Divadlo má společnosti nabízet to, co jí chybí.
My jsme dezoláti
Jakkoli by si to organizátoři oné truchlivé demonstrace přáli, a bez ohledu na to, jak si to z pohodlnosti vyložila vláda, na Václavském náměstí nešlo minulou sobotu o podporu putinovskému Rusku.
Nejvyšší čas se hlasitě ozvat!
Začíná nová sezona. Za humny zuří válka. Vzduchem si poletuje virus. Ceny energií tryskem rostou. Inflace stoupá. Blíží se komunální volby. Divadelníci přemýšlejí, o čem má v takové době smysl hrát divadlo. A o čem se ještě vlastně dá divadlo hrát? Na co diváci...
Zkrátili jsme Divadelky
Na výšku, o necelý centimetr. Pozornější čtenáři si toho mohli všimnout už v minulém čísle. Proč krátíme? Když jsem Slovem v lednu otevíral letošní ročník Divadelek, zmínil jsem potíže s dodávkou speciálního papíru, který naše tiskárna dovážela ze Slovinska.
Nonverbální divadlo v otázkách
V rámci mezinárodního festivalu MyMime, který letos poprvé iniciovala Katedra nonverbálního divadla pražské HAMU, se v programu vedle vzdělávacích akcí a divadelních projektů objevila také konference.