Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Stopem do Avignonu a zpět (No. 5)

    Inscenace o býcích, Luně a touhách Federica García Lorcy

    Ton und Kirschen Wandertheater Berlín: La Luna, Luna (uvedeno ve Villeneuve lez Avignon: Villeneuve en Scène)

    Lorcovo dílo symbolicky provázejí býci… FOTO OLAF MÖLDNER

    Protože Luna je smrt, protože noc je časem lásky.

    Soubor Ton und Kirschen vznikl v roce 1991 odchodem části herců Footsbarn Travelling Theatre. Rozpad souvisel s průběhem MIR Caravane 89. Největšího a produkčně nejobtížnějšího cestovního festivalu v dějinách Evorpy: v předvečer pádu Berlínské zdi společně vyrazilo 8 souborů na dobu 5 měsíců po cestách dlouhých 7000 kilometrů z Moskvy do Tullirejských zahrad. Cesty se zúčastnilo i brněnské Divadlo Na provázku.

    Ton und Kirschen sídlí v zahradě u jezera blízko Glindow, kousek za Berlínem. Autor článku s Ton und Kirschen tam a na jiných místech strávil přibližně půl roku.

    Představení se odehrává pod šiřým nebem. Na scéně jsou čtyři velké dveře a koberec. Stará marioneta a maska, vyrobená podle tváře loutky. V programu stojí: cestou po bleším trhu jsme našli marionetu a poznali hned Federico García Lorcu … Loutka se po celou dobu střídá s maskou a tato výměna tvoří červenou nit… Lorcovo dílo se vrací na scénu jako zpěv noci a bolesti, kde láska a smrt splývají, výrazem dvojznačnosti je měsíc, la Luna jako obraz lásky a smrti, provázející Lorcovo dílo podobně symbolicky jako obrazy býků.

    Objevují se zde loutky, masky, výstupy hudebníků z Andaluzie a texty básní. FOTO OLAF MÖLDNER

    La luna luna je otevřený tvar, ve kterém se kaleidoskopicky objevují loutky, masky, výstupy hudebníků z Andaluzie a texty básní; obrazy býků, cest, cikánů, obraz vesnické svatby s unesenou nevěstou a zabitým ženichem, obraz smrti a chlapec v lůně měsíce; životopisná fakta, odchod do Ameriky, japonská tanečnice v New Yorku, cesta domů; scéna z Domu Bernardy Alby a poprava Federico García Lorcy za občanské války; metaforický tanec lásky se dvěma loutkami a tančící kostra rybky s Cohenovou písení Take This Waltz podle Lorcovy básně Pequeno Vals Vienes o tanci a deseti kráskách z Vídně.

    Součástí produkcí pod širým nebem je příroda. Poslední uvedení La Luna Luna ve Villeneuve provázela večerní bríza, která odnášela drobné věci, rozhazovala rekvizity a magicky dotvářela obrazy. V jednom okamžiku „scény s komedianty“, když herce vyhání bouřka, se zvedl uragán, který skoro utrhl rampu a odnesl zadní kus scény a který ustal přesně se zpěvem a konejšením na začátku dalšího výjevu..

    Prostředky pouličního divadla rezonují s tématem Lorca. FOTO OLAF MÖLDNER

    Ton und Kirschen vytváří řetězce obrazových asociací, které vznikají pomocí loutek, objektů a plastickým herectvím. Skladbou celku vzniká emocionální oblouk v podobě obrazu vnitřního světa Federica García Lorcy. Prostředky pouličního divadla rezonují s tématem Lorca. Když Federico García zakládal v roce 1932 cestovní skupinu La Barraca, aby hrál na vesnicích evropskou klasiku, obracel se k tradičním prostředkům pouličního divadla jako nástroji šíření kultury podle hesla divadlo prostým a nevzdělaným.

    La Luna, Luna vytváří mozaiku, která usiluje komunikovat na více rovinách a zároveň předkládá a zhodnocuje zkušenosti 40 let na cestách.


    Komentáře k článku: Stopem do Avignonu a zpět (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,