Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Stopy

    Jen málo jste toho objevili. Jedna z mála věcí i jistot je na dosah. Podívejte se na nepořádek kolem sebe! Je to tak trochu obraz až odraz toho, co se vám v hlavě, nebo kde, urodilo.

    Když máte zrovna uklizeno a vypulírováno, je to zas jen známka, kolik toho chcete nějak zakrejt, zatlouct, raději zapomenout, protože se to teď zrovna nehodí. Takže ani ten svinčík, ani zdánlivě uklizeno není… No není, to… – dá se říct – k ničemu…

    Před lety jsem se pokoušel aspoň částečně (na víc nemám) pochopit teorii chaosu. Už název se mi moc líbil. Hele vole, to je něco na tvůj mlejn, jsem si broukal. A bylo.

    Myslím, že to byl Feynman, kdo blbům vysvětloval, že všechno je v určitým až kosmickým řádu, a i když byste udělali ve svým bytě či bytí ještě větší herberk, stejně by to byl jen vobraz věčnýho chaosu v univerzu. O úklidu to platí taky. I v populárně-vědeckých sděleních je vobčas něco, co vás aspoň na chvilku potěší.

    Po ránu pak najdete v kastlíku divnej dopis, kde vám sdělují věci, na který je i pachtění se v teorii o chaosu a řádu vpravdě hvězdným až nekonečným k ničemu…

    Po mnoha meruňkovicích jsem se pokoušel matematičce Kamile Bendový sdělit moje objevy – čísel přeci po několikerým použití musí ubejvat… Jsou vošoupaný… Kamila se smála, a aby se mě asi zbavila, řekla, že i tím se v akademii zabejvaj…

    Ještě před vyhozením jsem vybalil, naprosto nevhodně, poznatek, že u pohlavních orgánů je to naopak, protože při nepoužívání se zmenšují. Ale to si odporuje, nebo ne?

    Zamotal jsem se. Jako vždycky. Co bych taky, kurva, při svý životosprávě čekal.

    V nejbližším lokálu, kam mě pustili, jsem se pokusil pochlubit svými poznatky o světle.

    Když jdu domů, rozsvítím na schodišti. Otevřu dveře do bytu. Z chodby jde do kuchyně světlo, ale v předsíni je tma, pokud nerozsvítím. Světlo tedy jde za roh. I kdybych stěnu, která kouká do předsíně, natřel načerno, stejně by se tam světlo dostalo. Světlo umí zahýbat…

    Znovu mě vyhodili.

    Už nevím, co jsem si připravil do další hospody…


    Komentáře k článku: Stopy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,