Divadelní noviny >

Strašlivé hodování Geisslers Hofcomoedianten

Blížící se jubileum existence Geisslers Hofcomoedianten je vhodná příležitost k ohlédnutí se do časů, které předcházely vzniku souboru, a k zachycení nejdůležitějších milníků jejich uplynulých devíti sezón.

Začalo to Únosem

Počátky souboru Geisslers Hofcomoedianten musíme hledat v Náchodě, odkud pocházejí téměř všichni jeho zakladatelé. Někteří z nich pracovali již v tamním studentském divadle DRED, ale brzy začali hledat svou vlastní divadelní cestu. Přímým předchůdcem souboru se stala Arnoldiho herecká společnost, účelově vytvořená roku 1999 k provedení veselohry Únos Johanna Friedricha Jüngera k 200. výročí její původní premiéry v Náchodě. Na základě podnětu iniciátora této akce, známého muzikologa doc. PhDr. Stanislava Bohadla, CSc., založili aktéři Únosu (režisér a herec Petr Hašek, překladatelka a herečka Kateřina Bohadlová, herci Otakar Faifr, Martin Bohadlo a další) roku 2002 nový soubor a dali mu neobvyklý název Geisslers Hofcomoedianten. Za sídlo svého divadla si zakladatelé zvolili symbolicky Kuks, protože jejich hlavním cílem se stalo vyhledávání zapomenutých barokních textů a jejich přiblížení dnešním divákům prostředky současného alternativního divadla.

Geisslers Hofcomoedianten, ročník 2002

Exotický název připomíná Antona Josepha Geisslera (+ 1723), principála Šporkových divadelních společností, působících v Kuksu i v Praze. Impresáriem nových Geisslers je od založení až dodnes Stanislav Bohadlo (otec Kateřiny a Martina), uměleckým šéfem Petr Hašek (dnes už absolvent režie DAMU).

Hned roku 2002 v rámci nultého ročníku festivalu barokní kultury Theatrum Kuks soubor uvedl v novodobé premiéře po 284 letech hauptakci Amor tyran, text Šporkova dvorního autora Heinricha Rademina podle starší hry Johannese Riemera. Inscenace se v obnovené exteriérové podobě, jež měla premiéru roku 2006, hraje dodnes. V roce 2007 s ní byli Geisslers poprvé vybráni i do programu Jiráskova Hronova, jehož se od té doby každoročně zúčastňují. Amor tyran se také stal jejich první produkcí, s níž vycestovali do zahraničí – v létě 2008 byli vysláni na mezinárodní festival v maďarské Kazincbárcice.

Kuks

Soubor, založený v přímé souvislosti s festivalem Theatrum Kuks, obohacuje každoročně festivalový program nejméně jednou svou novou inscenací. V roce 2003 rozšířil svůj repertoár o site-specific (socha Herkomanna, kukské sklepení) výstup podle textu Šporkova dvorního básníka Gottfrieda Benjamina Hanckeho Pasquinus a Marforio vezou Herkomanna do podsvětí. Zahájil tím druhou dramaturgickou linii své činnosti – projekty v nedivadelních prostorech.

Další premiérou se stala benediktinská školská hra z Broumova Schola Christi et schola mundi. S touto inscenací se soubor poprvé zúčastnil soutěžních přehlídek amatérského divadla a na Loutkářské Chrudimi 2004 získal cenu za objevnou dramaturgii. Na Theatru Kuks 2004 pak uvedl Rademinův text Atalanta neboli Následování z lásky neboli Krutá královna s Hans Wurstem. Ponurost Atalantina příběhu, zvýrazněná spodním svícením malými stolními lampami, kontrastovala s frivolními výstupy Hansvursta. S touto sugestivní inscenací se zúčastnil národní přehlídky FEMAD Poděbrady a poprvé vystoupil na renomovaném Open Air v rámci královéhradeckého divadelního festivalu, kam se od té doby každoročně vrací. Soubor se tak začal dostávat do širšího povědomí divadelníků. Roku 2005 se Geisslers troufale vydali na půdu barokní opery, když uvedli dílo někdejšího kukského hosta Antonia Bioniho s libretem Apostola Zena Andromaché. Působivá „truhlářská“ inscenace s živě provozovanou hudbou (Collegium Musica Antiqua) se ukázala být natolik produkčně náročná, že soubor pro její další provozování nastudoval novou, jednodušší verzi s „a capella“ zpívajícím modelem (tato verze od roku 2008 hraje dodnes). Linii site-specific Geisslers obohatili o některé prostředky nového cirkusu v bilingvní (česko–německé) inscenaci Kukský orloj / Das Christliche Uhrwerck inspirované barokním šporkovským orlojem, umístěným kdysi v Praze a posléze v Kuksu. Inscenace podle textu Ch. L. Pfeiffera se stala základním stavebním kamenem pro postupně vytvářenou Chůdařskou trilogii.

Barokní paralely

Roku 2006 se v Kuksu Geisslers spolu s Malým vinohradským divadlem podíleli na dílně commedie dell´arte pod vedením Lucy Cairatiho, jejímž výsledkem bylo site-specific provedení hry F. A. Defraina Basilisco di Bernagasso aneb Nevděk světem vládne ve formě poutě po areálu kukského špitálu s postupnými zastaveními jako by na Křížové cestě. Pozoruhodná inscenace se dočkala reprízy ještě v rámci dalšího ročníku festivalu. Sami za sebe přidali Geisslers do programu ročníku 2006 moralitu Tymián a Citroník rande show založenou na německém intermezzu v Bioniho opeře Orlando furioso (provedena v Kuksu roku 1724). Režisér Petr Hašek se pokusil hledat paralely mezi pokleslým uměním barokní doby a dneška. Problémem inscenace však bylo, že tehdejší pokleslé umění vyznívá s odstupem několika staletí svou naivitou vlastně celkem půvabně, což se o současných „seriálových“ televizních produkcích (jež tuto pokleslost měla aktuálně evokovat) – alespoň bez odstupu – rozhodně říci nedá. Přes určitou inscenační rozpačitost je třeba říci, že šlo o první pokus konfrontovat barokní a dnešní dobu nejen soudobými výrazovými divadelními prostředky, ale i obsahovou aktualizací. Dramaturgicky na tento pokus navázala hned v dalším roce inscenace Nevyslovené oraculum aneb Výmluvná mlčenlivost aneb Ani muk! Nepomuk! textově založená na třech oratoriích o sv. Janu Nepomuckém od Heinricha Rademina. Surrealistická rovina inscenace zachycovala nepomucenskou legendu z pohledu čtyř zkarikovaných živlů. „Realistická“ rovina pak s příběhy této legendy konfrontovala dva „reálné“ současníky. Rok 2008 obohatil repertoár divadla o druhý díl Chůdařské trilogie, česko–francouzskou bilingvní inscenaci Hráč / Le Joueur podle textu autorů Dominiqua a Jean-Antoina Romagnesiho z roku 1731. V Kuksu byl předpremiérově prezentován i nový společný projekt Geisslers a Malého vinohradského divadla v režii Lucy Cairatiho – multilingvní inscenace Believed Alchymist ve stylu commedie dell´arte, z jehož dalšího provozování mimo Kuks ovšem sešlo. V roce 2009 Geisslers připravili nové premiéry v obou liniích své kukské tvorby. Dokončili svou Chůdařskou trilogii česko–italskou inscenací Ptáčnice / Uccellatrice podle scénáře Gillese Ménage a na břehu Labe inscenovali asi první českou divadelní road-movie Fitzli-Putzli. Volnou předlohou projektu se stala báseň Gottfrieda Benjamina Hanckeho o rozpravě mezi Bratrem Lustigem a Poustevníkem z čarodějnického kopce, na jejímž základě vznikla zábavná a divadelně objevná filozofická úvaha o životě a smrti, o různých aspektech jedné osobnosti (jako model posloužila složitá osobnost hraběte Šporka) a o relativitě vnímání jednotlivých činů každého člověka.

Ambrosia

Pro zatím poslední, loňský ročník Theatra Kuks Geisslers připravili „divadelní expozici“ Ambrosia inscenovanou v kostele sv. Anny v nedaleké Žirči. Jezuitská hra sv. Edmunda Kampiána o životě sv. Ambrože je pojednána jako interaktivní výstava osmi exponátů, které rozmanitými divadelními prostředky interpretují jednotlivé části legendy. Nad inscenací převzal záštitu arcibiskup pražský Dominik Duka. Přes problémy s produkčním zajištěním prostor vhodných pro tuto inscenaci se uskutečnilo již několik „instalací“: na Open Air v Hradci Králové v kostele Nanebevzetí Panny Marie, na Šrámkově Písku v kostele sv. Kříže a na právě skončeném Jiráskově Hronově v kostele Všech svatých. Možná právě pro svou velmi neobvyklou formu se inscenace těší velkému diváckému zájmu i vysokému ocenění ze strany odborníků. Prof. Jan Císař po Šrámkově Písku napsal: Ambrosia patří podle mého názoru k současným špičkám letošního experimentujícího divadla (Amatérská scéna 2011, číslo 3, strana 33).

Z Kuksu do Prahy a do Evropy

V posledních letech Geisslers výrazně rozšířili svou působnost i mimo Kuks. Kromě pravidelné účasti na různých domácích přehlídkách a mezinárodních festivalech (po Maďarsku následovalo Rakousko, Itálie, Polsko) začali vyjíždět na běžné nefestivalové zájezdy a svou pozornost více zaměřili i na Prahu (hostování v Činoherním klubu, Žižkovském divadle, Paláci Akropolis, Ábíčku aj.). Zdroje dramaturgické inspirace začali hledat i mimo šporkovskou knihovnu a své nové inscenace této linie premiérují v Praze. Roku 2010 tak uvedli Molièrova Lakomce ve výrazně zkrácené, personálně úsporné úpravě a v ladění do časů swingu a grotesky. Letos přidali inscenaci Don Juan aneb Strašlivé hodování založenou na textu východočeské loutkové hry z roku 1770, nalezené ve Svobodných Hamrech. Geisslerovský Don Juan je inscenován jako tak trochu feministický dámský kulatý stůl u příležitosti dívčího loučení se svobodou, překvapivá pointa pak opět nastolí „genderovou vyváženost“. Kromě těchto vlastních inscenací Geisslers pod svá křídla převzali ještě dvě „nebarokní“ inscenace, vzniklé původně v rámci jiných uskupení (Onehand Jack od Stefana Benniho a vokálně-loutkovou koláž Pražské legendy v režii Matiji Solceho). V letošním roce se společně s festivalem Theatrum Kuks podílejí také na evropském mezinárodním projektu dvouleté školy commedie dell´arte a pouličního divadla Masks on Stage, jejíž první výsledky bude možné zhlédnout v srpnu v Kuksu. Část členů souboru během minulých let dokončila studium na pražské KALD DAMU a divadlo dnes funguje na poloprofesionální bázi.

Geisslers Hofcomoedianten, ročník 2011

Začátek jubilejní desáté sezóny plánují Geisslers Hofcomoedianten ve velkém stylu. Zahájí ji putovním 1. Festivalem zámeckých a klášterních divadel, během nějž zahrají většinu svých současných inscenací v několika východočeských městech.

Na náměstí a v bývalé Jezuitské koleji v Jičíně 21. 8. nabídnou svá chůdařská představení a road-movie Fitzli-Putzli. V Broumově 22. 8. v klášteře a na náměstí zahrají chůdařská představení a večer v klášterním kostele sv. Vojtěcha Ambrosii. V Náchodě 23. 8. se na zámku a na náměstí odehraje kompletní Chůdařská trilogie a večer se hostem festivalu stane projekt Masks on Stage s představením Plautovy komedie Casina. V Hradci Králové 24. 8. se na Velkém náměstí a v Novém Adalbertinu odehraje opět celá Chůdařská trilogie a večer Andromaché.

Závěr festivalu zámeckých a klášterních divadel pak prolne do desátého ročníku Theatra Kuks, kde Geisslers postupně odehrají téměř celý současný repertoár.

Ve čtvrtek 25. 8. bude (zřejmě poprvé v plenéru) v areálu nové Křížové cesty ve Stanovicích u Kuksu instalována Ambrosia. V pátek 26. 8. se Geisslers u kukského hřbitova za špitálem vydají na životní pouť s cestovní kanceláří Fitzli-Putzli. A v sobotu 27. 8. přijde na řadu nejprve Chůdařská trilogie, pak Don Juan aneb Strašlivé hodování a den ukončí narozeniny souboru v Comoedien-Hausu.

Bližší informace na

http://www.geisslers.cz, resp. http://www.bohadlo.cz/stan/kuks/

• Autor: Dušan Hübl
• Publikováno: 14. srpna 2011

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Strašlivé hodování Geisslers Hofcomoedianten

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ