Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Student Factory jede! (No. 1)
I ve svém 14. ročníku se ostravský divadelní festival Dream Factory rozrostl do další netušené krásy. Nejnovějším přírůstkem do jeho již tak rozmanitého portfolia je exkluzivní programová sekce věnovaná budoucnosti českého divadla a uvedená pod všeříkajícím názvem Student Factory. Ve své první edici , která se stala epilogem letošního maratonu, čítala pětici soutěžních představení hodnocených odbornou porotou plus jednu inscenaci bonusovou.
…
Studentská série byla zahájena 30. května ve Studiu G. představením činoherního ateliéru pražské DAMU Tancovaczka. Navzdory názvu i několika dílčím aktualizacím jde o tradiční čtení proslulé absurdně-dramatické frašky Sławomira Mrożka, v níž režisérka a dramaturgyně Gabriela Gabašová prokázala elementární vkus, náklonnost ke zvolenému žánru i schopnost empatického vedení hereckého tria. Výsledkem je svižná scénická groteska, v níž zábava dominuje nad existenciální krizí. Její dominantou je výkon Karolíny Knězů, jenž sugestivně odkazuje hned ke dvěma hereckým tradicím – české pantomimě a německému expresionismu. Inspirativní otevření programu!
…
Druhé podání patřilo slovenským adeptům divadelních řemesel z Akademie umění v Banské Bystrici, kteří v programu na poslední chvíli obětavě nahradili kolegy z Bratislavy, jejichž představení se nemohlo uskutečnit. McDonaghovská vize režiséra Lukáše Lipčáka Stratiť ruku v Spokane (česky uváděl pražský Činoherní klub pod názvem Ujetá ruka – pozn. red.) se bohužel totálně minula stylem a na místo moderního černo-humorného morytátu jak z repertoáru Nicka Cavea a jeho Bad Seeds se ve Staré Aréně servíroval únavný a zbytečně explicitní psychologický realismus. Kvantum herecké energie tak přišlo vniveč. Projektu by rozhodně prospěla pečlivější dramaturgická analýza, koncentrace na timing i kreativnější scénografická práce. Představení uvízlé v půli cesty. Škola je ale i azylem pro hledání způsobů vyjádření, tedy i pro dělání chyb. K zatracení banskobystrických tvůrců tak nevidím jediného důvodu a s nadějí vyhlížím pokusy příští!
…
Podobně problematické rysy nesla i poslední produkce pondělního večera, jíž byl ateliérový crossover činohry a muzikálu z brněnské JAMU. Režisér Jakub Hekl se sice s osobitou vervou chopil jednoho z tradičněji napsaných textů Rolanda Schimmelpfenniga Říše zvířat, ambiciózní inscenace však trpí značnou nevyvážeností. Jejími pozitivy jsou vizuálně atraktivní scénografické řešení Lucie Herzogové a Marie Bartoníkové i nervní hudba Martina Modrého, jež ladně propojují a do současnosti hravě transmutují estetická východiska berlínského dekadentního kabaretu a glam rocku sedmdesátých let minulého století. Režie sice do detailu propracovává motiv divadla na divadle, leč ladem jevištní rutiny nechává zarůst scény z reality hereckých životů, jež tvoří podstatu Schimmelpfennigovy hry. Budoucí muzikáloví sólisté se sympaticky zřekli většiny atributů svého umění a pokorně se ponořili do činoherních vod. I proto je finální písňový výstup s low cost hrou na nadpozemského Davida B. krokem do prázdna i ránou pod pás. Zbytku ansámblu i unavenému divákovi. Škoda.
///
Dokončení zde:
…
Komentáře k článku: Student Factory jede! (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)