Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Student Factory jede! (No. 2)
Druhý den premiérové soutěžní sekce DF Student Factory byl zahájen ve Studiu G. inscenací Michel čili lístek na sny.
Těžkotonážní retro se umanutě valí z novinovými papíry polepené scénografie, křečovitě šikézních kostýmů i rádoby hypnotických hereckých výkonů. Foto DF
Autor a dramaturg Vojtěch Balzar a režisérka Anna Magdalena Pavlicová se nechali inspirovat poetickým dramatem Georga Neveuxe Julietta čili snář, jež v širší známost vešlo coby předloha k slovutné Juliettě Bohuslava Martinů. Scénický projekt bohužel vyhlíží i jedná coby výstup z fiktivního semináře „Divadlo“ dávno již minulých let. Těžkotonážní retro se umanutě valí z novinovými papíry polepené scénografie, křečovitě šikézních kostýmů i rádoby hypnotických hereckých výkonů. Výsledkem je unylá, rychle unavující křeč. Muzeum zašlých konvencí a plýtvání vespolnou energií snaživé kumpanie, jež nepostrádá potenciálu. Snad se jim příště dostane výživnější matérie k hrám!
…
Divadlo introvertů – Krása, kterou doporučuji zažít, můj osobní festivalový favorit. Foto DF
Posledním soutěžním příspěvkem – a jedním z nejpříjemnějších překvapení přehlídky – se stala zvuková a obrazová kompozice Divadlo introvertů uvádí: * * * nebo nevím uvedená ve Staré Aréně. Scénický manifest, za nímž stojí trojice performerek Anna Romanova, Johana Bártová a Tereza Havlová, nezapře poetickou spřízněnost s produkcemi Handa Gote research & development, jejichž bývalý člen Robert Smolík je ostatně pedagogickým vedoucím projektu, či některými rysy režijní tvorby Anny Klimešové. Křehký a meditativní, leč nikoli humoru prostý výlet do vzpomínek i bůhvíkde poztrácených snů. Krása, kterou doporučuji zažít, můj osobní festivalový favorit. Více se nesluší prozrazovat. Snad jen… byl jsem okouzlen. Díky!
…
Následoval epilog v podobě maturitní inscenace studentů Janáčkovy konzervatoře Ostrava Velmi křehké stavy. Repro archiv
Soutěž tedy byla uzavřena. Následoval epilog v podobě maturitní inscenace studentů Janáčkovy konzervatoře Ostrava Velmi Křehké Stavy. Pod lakonickým titulem se skrývá nedovařený pokus o aktuální scénickou adaptaci Welshova Trainspottingu obohacený o autorský vklad režiséra a autora dramatizace Davida Vyhnánka. Selhává na absenci dramaturgie i omezených schopnostech realizátora nacházet divadelně funkční paralely mezi Edinburghem devadesátých let minulého století a Ostravou dnešních dní. Drogová odysea Marka Rentona a jeho přátel, kterou lze symbolicky číst i coby postupný proces rozpadu jedné komunity, se jevištně přerodila ve slepenec nesourodých a co do údernosti diametrálně rozdílných obrazů. Mnoho rámusu i řevu, ale žalostně málo autenticity. Vyhnánek nedokáže své vize aktérům adekvátně předat a ti je pak nemohou – či nedokážou – přijmout za své téma. Žánrové scény ze života drogově závislých tak i přes nespornou energii zúčastněných vyznívají rozpačitě. Problém je i nedostatek pozornosti věnované ženským postavám, z nichž dokáže životný jevištní charakter vykřesat jedině Martina Cyžová, jež z grácií unese i obří režisérův fail v podobě předstírané rakoviny. Ostravský konzervatorní Trainspotting se s trochou zvláštní péče mohl stát důstojným pokračovatelem někdejší Svobodovy inscenace z Divadla Petra Bezruče (zde), avšak své nemalé ambice zdaleka nenaplnil. Doba se změnila a dnešní mladí již vzývají jiné drogy i divadelní postupy. Vážení drazí, hledejte dál!
///
Bezprostředně před uvedením Velmi křehkých stavů proběhlo vyhlášení výsledků soutěže: Cenu Nadace ČEZ za nejlepší studentskou inscenaci získala inscenace Tancovaczka studentů činohry z DAMU, Cenu náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje za ženský herecký výkon získala Karolína Knězů z katedry činoherního herectví DAMU (Tancovaczka) a Cenou náměstkyně primátora Ostravy za mužský herecký výkon byl oceněn Samuel Gonda, student muzikálového herectví na JAMU ( Říše zvířat).
…
Pilotní ročník Student Factory se ukázal jako ideální přidaná hodnota renomovaného festivalu. Nutno dodat, že všechna představení byla takřka do posledního místa vyprodána a disponovala bouřlivě přátelskou odezvou nadšeného, převážně mladého publika, mnohdy tvořeného studenty JKO. Bezproblémová rovněž byla i festivalová produkce, jež s elegancí řešila některé nastalé zádrhele. Příště bych doporučil nenechat nominaci inscenací na jednotlivých školách, ale naopak zaměstnat dramaturga, případně sestavit speciální programovou radu, a přispět tak k lepší profilaci soutěže. Pozitivně naopak hodnotím ochotu vybírat nikoli mezi projekty absolventskými, ale plnokrevně studentskými. Ostravská konzervatoř by si pak určitě zasloužila být zařazena do klání.
Vítám Tě do života, Student Factory, a těším se velmi na ročníky příští. Neb prostoru pro prezentaci studentského divadla není nikdy dost. Nebojte se jej vyhledávat!
///
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Student Factory jede! (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
