Studio Underground: Jít za divákem (No. 2)
Druhá část rozhovoru Veroniky Holečkové se Studiem Underground.
STOPPERS na Letní Letné Light. Foto: František Ortmann
PŘES ČOČKU K DIVADLU
Zmínili jste, že mezi sebou máte například i filmaře a grafiky, rozpínáte se tedy i mimo oblast divadla. Mimo jiné vaše nové prostory v Liboci mají i výtvarné ateliéry a hudební studio. Je Studio Underground kompilátem všech uměleckých odvětví?
David: To zase ne. Je to kompilát nástrojů k tomu, aby mohlo vzniknout umělecké dílo bez hranic formy. Je to sdružení lidí, kteří se mohou věnovat živému umění, třeba divadlu, podle toho, jak ho chápou oni sami. Pro mě například začíná živé umění u pouličního divadla.
Proč zrovna u pouličního divadla?
David: Pouliční divadlo je směr, který mi dává smysl. Zastávám totiž názoru, že by divadlo mělo jít za divákem a ne divák za divadlem. Což je znatelné i na dnešní době, kdy se divadla musela přizpůsobit fungování doby. My jsme se přizpůsobili, takže jsme v době krize mohli streamovat divadelní představení.
Je streamování dostačujícím zprostředkovatelem divadelního zážitku?
David: Podle mě online vysílaná představení z počátku neměla takovou váhu, protože kamery nebyly schopny, nasnímat dílo tak, aby mohlo dojít k divákovi, jak bylo zamýšleno. V průběhu koronavirové krize se ale technologie přizpůsobily a záznamy podle mě umí být propracovanější. Jako příklad bych uvedl výborné monodrama Orten od Ondřeje Kolína v režii Adama Steinbauera, které se hrálo v libereckém divadle F. X. Šaldy. To je dílo, kde kamera funguje s hercem a herec funguje s kamerou. Je to úplně o ničem jiném. Není to divadelní záznam, je to zprostředkování divadla skrze čočku.
Projekt MASA. Foto: Monika Chupeková
Když už je řeč o filmu – během karantény jste natočili krátko montážní snímek OKNO v rámci projektu 48 Hour Film Project Praha. Začali jste se více věnovat propojení filmu s divadlem?
David: Přizpůsobili jsme se době a tím došlo k tomu, že jsme se zaměřili na magii střihu, svět kamery a kouzlení v počítači, což je pro mě jako pro herce, který studoval divadlo a miluje filmy, naprosto fantastické. Takže ano, začali jsme se více věnovat propojování filmu a divadla, a já si z režijního pohledu žiju svůj sen.
Júlia: Ja si myslím, že sa náš záujem o prepojení filmu a divadla prirodzene vyvinul skrz situáciu, v ktoré žijeme. Nehladiac na situácii si ale myslím, že prekračovanie hraníc a kombinovanie divadelných a divadelno-filmových je niečo, čo je nám blízke. S tým súvisí aj kompilát ľudí, ktorý tvorí Studio Underground. Je to možno pre nás niečo nové, ale je to spôsob, ako objavovať nové prístupy, viac si hrať a plne využívať možnosti jednotlivých oborov a schopnosti jednotlivých ľudí. cieľom je prepájanie, hľadanie a prekračovanie noriem, foriem, hraníc V tom podľa mňa bola idea vzniku Undergroundu kedy chceme ísť mimo mainstream. Nejde nám o formu, ve které hledáme témata. Jde nám o témata, která ohraničíme formou.
Filmový projekt OKNO. Foto: Monika Chupeková
PRASKÁNÍ SOCIÁLNÍCH BUBLIN
Jdete mimo mainstream nebo proti němu?
David: Ač underground jako styl a žánr jde proti mainstreamu, tak my se o to nesnažíme. Neděláme sice zajeté věci, ale není v tom záměr „jít proti mainstreamu“. Jak bude dílo vypadat, je dáno již zmíněným dialogem. Nejde nám o to, abychom se vyhranili, že nechceme dělat něco, co je mainstream. Děláme věci tak, jak to vychází z nás.
Jak chápete mainstream?
David: Žijeme v globálním světě, takže já si teď například můžu pustit výborně zpracovanou japonskou baletku, která mi předvede taneční kreace na hip-hop a už nejde o nic neobvyklého. Jde o propojování všeho se vším, a právě z toho se v dnešní době stává něco zaběhlého, mainstreamového. Jak už jsem ale řekl, nesnažíme se jít proti tomu. Jediné čím jdeme proti mainstreamu, tak leda se STOPPERS, jejichž pouliční koncepce vznikla mimo kapličky. Chtěli jsme ukázat, že na divadlo nepotřebujeme kapličku, tedy uzavřený prostor, ze kterého diváci kvůli situaci, která tu ještě do nedávna byla, mohli mít strach. Chtěli jsme ukázat, že divadlo jde dělat i venku, kde se nebylo tolik čeho bát.
Júlia: Či už hovoríme o kapličkách, alebo vymedzovaní sa voči mainstreamu, všetko v spojení so STOPPERS bolo dané situáciou a okolnosťami. Chceli sme ukázať ľudom, že nemusia byť zatvorení v divadlác, pretože my prichádzame za nimi, na vzduch.
I když jsou ale STOPPERS koncipovaní jako venkovní inscenace, kdyby vám „kapličku“ někdo nabídl, tak jí využijete?
David: Když ji máme k dispozici, tak ji samozřejmě využijeme. Ale chceme, aby to zasáhlo diváka, aby nevznikl odstup. Mám totiž pocit, že v dnešních kapličkách vzniká odstup. Ač herci můžou být sebelepší, tak záleží na režisérovi, jak pojme prostor, který je, podle mě, základním stupínkem. Na využití prostoru se projeví kreativita režiséra a celého týmu, který na tom může koncepčně participovat.
Má dnešní divadlo odstup od diváka?
Júlia: Či má dnešné divadlo odstup od diváka, či divák od herca, nie je jednoduchá téma a nie je naším cieľom sa tu dnes voči nej nejak vymedzovať. STUDIO UNDERGROUND vzniklo nadväzovaním dialógu s každým. Každý, kto sa s nami chce rozprávať, môže prísť a my ho budeme počúvať, budeme spoločne pracovať. To je z môjho pohľadu najdôležitejšie. Ideme za vami, dotkneme sa vás. Čo sa deje niekde inde, v inom divadle, nech sa deje, pokiaľ je to podľa ich vedomia a svedomia. My pracujeme podľa toho nášho vedomia a svedomia.
David: Přesně tak. Každý si to dělejme, jak chceme. Není to hanění nikoho a ničeho. Milion lidí má milion názorů a to je na umění skvělé – jeho individuální vnímání.
Jak se snažíte „prasknout bublinu“ diváka vy?
David: Pravdivě.
Co to znamená?
Julia: Chápem, ako to David myslí. Vztiahnu to teraz do trochu osobnej roviny. Keď sme s Davidom začali spolupracovať, tak som mala v divadle problém s interakciou a klaunami. Dopadlo to tak, že sa zakladám spoločný priestor s klaunami, improvizátormi, ktorí interakciu s divákmi potrebujú. Vďaka tejto skupine ľudí a následne aj vďaka STOPPERS sa môj pohlaď na interaktívne divadlo a klaunské show úplne otočil. Ako produkčná STOPPERS som mohla pozorovať ako ľudia reagujú na každú situáciu, o ktorej viem, že by mi kedysi bola nepríjemná. Napríklad, to že na mňa niekto strieka vodu alebo ma ťahá na javisko. A možno práve to je ten spôsob komunikácie – ísť za hranice toho, čo je divákovi komfortné, ale hravou a sympatickou formou, netrápiť ich. Pokiaľ dokážeme komunikovať skrz divadlo a všetci si zo seba dokážeme urobiť srandu, potom nadviazanie kontaktu funguje a všetci sa cítia dobre. Snáď.
S tím nemůžu víc než souhlasit. Když jsem vás viděla naživo, byla jsem unešená uvolněnou atmosférou, kterou jste zvládli vytvořit. Působilo to upřímně a hravě. Člověk měl skoro touhu stát se součástí…
David: O to nám šlo. Rádi si hrajeme a chceme, aby si divák hrál s námi. Nechceme, aby se cítil trapně, když ho postříkáme vodou, slizem nebo čímkoliv jiným. Skrze tyhle akce chceme promlouvat k divákům, navázat se na ně, ale neponížit je. Pracujeme na základě společné iniciativy, kdy se shodneme, že bychom rádi, aby se publikum společně s námi proměnilo v děti. Není to o tom, že bych si vytipoval několik herců a řekl jim, co mají dělat. Nefungujeme jako profesionální divadlo, kdy si herci zanalyzují témata svých rolí, a pak s ní dál pracují podle pokynů režiséra. My máme to štěstí, že jsme v tomhle ohledu nezávislí. Nejde nám o formu, ve které hledáme témata. Jde nám o témata, která ohraničíme formou.
Júlia: Týmto spôsobom sa snažíme rozprávať aj s ostatnými tvorcami. Otvárame dvere tým, ktorý chcú tvoriť inak, chcú otvorene komunikovať, keďže u nás môžu skúsiť všetko bez obmedzenie. Jediné obmedzenie je kapacita. Tridsať ľudí. To je tak jediné. Takže, ak sa nájde nejaký kolektív, ktorý vie, že chce pracovať inak, prípadne, že nemá priestor na to svoje hľadanie v škole, potom je im STUDIO UNDERGROUND otvorené.
Váš nově vznikající DŮM je druhým prostorem Studia Underground. Proč jste změnili působiště?
David: V předchozím prostoru na Moráni jsme měli jen divadelní sál tři patra pod zemí. Nicméně jsme tam nebyli tak dlouho, aby se stihla nějaká inscenace odehrát. Tvořilo se tam, ale nikdy nic nerealizovalo. Nový prostor v Liboci vznikl s vlivem okolností, které nám pomohly se rozhodnout, že potřebujeme něco většího. Chtěli jsme mít vzdušnější prostor se zahradou, kde se člověk volně nadechne, a pak může zamířit do divadelního sálu. Dům v Liboci nám poskytl obrovské možnosti, které chceme na sto procent využít.
Pokud všechno půjde tak, jak má, pak na den dětí otevřete nové prostory pro veřejnost. Co všechno se v nich bude ukrývat?
David: Pokud bude tvůrce na zkoušce v nepatřičné náladě, může odejít ven ke králíkům. Od králíků může zamířit přes nahrávací studio, kde si může nahrát vlastní křik a pustit si ho do sluchátek. Když bude mít náladu, pak při tom křiku může namalovat obraz a přibít ho do dílny na stěnu. V tom obraze může rozpoznat, že se změnil, přičemž tahle změna povede k tomu, že si v další dílně vytvoří masku člověka, který tak křičel, aby se mohl chránit, mohl se schovat. V masce půjde do svého pokoje, sundá ji a pověsí na hřebík. Poté může jít v klidu spát.
Prostor DŮM. Foto: archiv Studia Underground
BUDOUCNOST DALEKÁ I BLÍZKÁ
V názvu máte „studio“ – jste tedy „pouze“ studiem? Nebo plánujete stát se repertoárovým divadlo?
David: Určitě se nechceme zavázat k tomu, že budeme divadlo s vytyčeným dramaturgickým plánem, kde by vznikl takový počet inscenací, a tolik repríz. Fungujeme tak trochu na punk. Jsme dobří a časem budeme ještě lepší. Pro nás je Studio primárně o tom, abychom hledali, diskutovali a zlepšovali se – my jako lidi, osobnosti, divadelníci, filmaři. Chceme si předávat zkušenosti, aby následně k divákovi došlo to nejlepší.
Co všechno v blízké době pro veřejnost chystáte?
Júlia: Vo vyhliadke niekoľkých mesiacov plánujeme organizovať workshopy, aby vznikalo hlbšie prepájanie ľudí a budovanie vzťahu so záujemcami a okolím Petřín. Pôjde o uzavreté skupiny, ktoré by si mali možnosť vybrať napríklad workshop rytmov, práce s maskou, či mnohých ďalších. Cieľom, aj workshopov je, aby ľudia mali možnosť sa spoznať, a možno sa spoločne zatvoriť u nás v garáži a spolupracovať.
David: Plán tvůrčích dílen je jeden z našich hlavních plánů, aby absolutně kdokoliv měl možnost si vyzkoušet a objevovat umění na vlastní kůži. Během covidové doby jsem strávil tři měsíce s dětmi v Klokánku, kde jsem poznal, že mnohé děti by chtěly tvořit, ale nemají možnost. Náš DŮM dětem, a nejen jim, poskytuje možnost ve stylu „chceš, tak pojď“. Proč si už v sedmi letech neohmatat různé druhy umění a nezjistit, že jsem v něčem génius, který by se jinak možná neprobudil nebo neměl tu možnost? To je jedna z věcí. Další plány máme s Divadlem 20. Druhého července se bude konat instalace Zeď v pivovaru v Příbrami na festivalu Deziluze. Následně se v srpnu na Pankráci bude konat další obrovská instalace našeho díla. Rád bych znovu zmínil i audiovizuální projekt MASA, kdy si hrajeme se scénářem nového filmu, který bychom chtěli všichni společně točit. Nápadů je spousta, ale realizace je zatím ve hvězdách, protože primární pro nás je, abychom prvního června otevřeli. Je třeba dělat všechno pomalu.
Júlia: Plány, nápady a ciele máme. Bez toho by sme tu spolu nemohli sedieť, keď by všetko bolo len náhodné. Krok po kroku smerujeme k tomu, aby sme plány zrealizovali. Aby sme všetky bubliny praskli.
David: Ale je dobře některé bubliny nechat neprasknuté, a i to je hezké, že UD?
Pardon, ale kdo je UD?
David: UD je undergroundová postavička, která s námi proplouvá a hledá mezi dimenzemi. Je to takový náš maskot a společník zároveň. Objevuje s námi myšlenku reality/nereality, pravdy/nepravdy a zkoumá, kde jsou jejich hranice. Uvidíme, jak a kam se náš potápěč dostane. Je na začátku, stejně jako náš nový DŮM. Vznikl společně s prostorem a postupně se dotváří. Řekl bych, že ho momentálně docela zajímá virtuální realita, tak uvidíme, co s tím.
To znamená, že se můžeme těšit na rozmanitou budoucnost Studia Underground. Jaké jsou vaše vize?
Júlia: Prvého júna otvoriť náš upravený DŮM.
David: Být každým dnem tady a teď. Uvidíme, kam nás cesty zavedou.
Komentáře k článku: Studio Underground: Jít za divákem (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
