Divadelní noviny >

Subrety a heroiny v Moravském zemském muzeu

Moravské zemské muzeum otevřelo v Mramorových sálech Biskupského dvora v Brně výstavu nazvanou Subrety a heroiny.  Je zaměřena na prezentaci významných i dávno zapomenutých žen-umělkyň, které ve své době (konec devatenáctého a první polovina dvacátého století) neudávaly jen společenský a mravní kodex, ale zároveň významně ovlivňovaly také módní trendy. Těžištěm jsou především reprodukce fotografií ze sbírky oddělení dějin divadla MZM, jež jsou doplněné o divadelní kostýmy, kostýmní návrhy, rekvizity, dobové módní doplňky a další exponáty dokládající rozsah umělecké tvorby vytčených dam, a to v interiéru stylizovaném v salónním duchu. Cílem projektu je přiblížit estetiku uměleckého projevu daného období, připomenout půvab a šarm divadelní fotografie a rozšířit povědomí o mnohdy zapomenutých českých divadelních umělkyních.

Divadelní fotografie

má od druhé poloviny „dlouhého“ devatenáctého století v celé Evropě silnou tradici. Zachycovala výraz, kostým, scénografii, dokonce uměleckou koncepci tak pomíjivého a v čase a prostoru nezachytitelného uměleckého útvaru, jakým divadlo bezesporu je. Kolekce fotografií, kterou tato výstava představuje, spadá do doby, kdy se dokumentace divadla odehrávala zejména v ateliérech význačných i méně známých firem (za všechny uveďme pražského Malocha, Langhanse nebo Balzara, či brněnského Skácela).

Dobové snímky zpravidla zachycují civilní portrét konkrétního umělce nebo přímo stylizovaný portrét jím ztvárňované postavy. Silný důraz je kladen na výraz, případně gestikulaci a samozřejmě také kostýmní pojetí role. Taková divadelní fotografie, umíme-li z ní alespoň trochu číst, se stává osobitou výpovědí o divadle i divadelnosti všedního dne, o herectví a hereckých prostředcích, stejně jako o scénografii i kostýmním výtvarnictví své doby.

Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea vlastní několik tisíc takových fotografií, které dohromady tvoří vskutku unikátní soubor dokumentů o dějinách českého profesionálního i ochotnického divadla. Při zkoumání některých z těchto sbírkových předmětů vzešel nápad představit alespoň část z těchto bohatých fondů veřejnosti. Vzhledem k obsáhlosti zmíněného souboru jsme zvolili možnost vystavit jednotlivé tématické celky, přičemž prvním z nich je žena v divadelním umění.

České herečky

vytvořily v devatenáctém století nevšední společenskou kastu. Samy přitom pocházely z různých sociálních skupin. Na formování vztahu dívek ze středních měšťanských vrstev měly jistě vliv pravidelné návštěvy divadla, které patřily k dobovému bontonu. Ke kočovným společnostem nastupovaly spíše dívky z vrstev sociálně slabších a venkovských, přitom některé z nich doufaly v to, že jim práce u divadla přinese pravidelný příjem. V rodinné tradici pokračovaly i dívky z hereckých rodin. Pozoruhodnou skupinu pak tvořily ženy z vyšších společenských vrstev – za všechny jmenujme například Leopoldinu Ortovou de Pauli nebo Jindřišku Slavínskou, pocházející ze starého šlechtického rodu Rittersberků.

Důležitým úkolem, který na sebe česká herečka už v polovině devatenáctého století spolu se svou profesí přijímá, je zprostředkovat publiku svým uměním důležitá mravní sdělení, filozofické názory i významná poslání a zároveň reprezentovat vlastenecké ideály. Žena-herečka zároveň ve společnosti ztělesňovala samostatnou, sebejistou osobnost, emancipovanou, vzdělanou a kultivovanou nositelku soudobých idejí o postavení ženy v moderní společnosti.

Výstava Subrety a heroiny

v rámci jednotlivých celků nepředstavuje jenom kvalitu divadelní fotografie a její schopnost zachytit alespoň náznakem a dobovou stylizací divadelní artefakt, ale zároveň poskytuje základní teoretické úvahy o postavení herečky v dobové společnosti, zrození divadelní hvězdy či různorodým úkolům kladeným na ženu-herečku. Samostatné pasáže jsou věnovány Emě Destinnové, Anně Sedláčkové či Haně Kvapilové, rodu Pechových, Zdeně Gräfové, Lídě Boubelové a dalším významným (a dnes již téměř zapomenutým) osobnostem českého divadla.

V rámci výstavy je vydáván také Katalog, jenž byl inspirován dobovými divadelními časopisy z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jeho obsah vychází ve své textové části ze soudobého výzkumu problematiky postavení ženy v českém divadle v uvedeném období, částečně se pak opírá o drobné autentické materiály z dobových periodik. Další tiskovinou, která v souladu s výstavou vychází, je kolekce pohlednic, znázorňující vybrané divadelní umělkyně a zároveň dokumentující proměnu divadelní fotografie.

Výstava je věnována milovníkům starých časů a obdivovatelům ženského půvabu, stejně jako všem českým herečkám, bez nichž by nebyla realizovatelná.

Moravské zemské muzeum Brno: Subrety a heroiny. Námět a scénář: Oddělení dějin divadla MZM – Andrea Jochmanová, Hana Ocetková, výtvarné řešení: Radmila Jarešová, příprava: Jaroslav Blecha, Andrea Jochmanová, Hana Ocetková, Olga Piperová-Taušová, Helena Šedá, výstavní prostor: Mramorové sály Biskupského dvora, Muzejní 1, Brno, termín: 29. 6. – 31. 12. 2011 (otevřeno: červenec a srpen středa – neděle, 11.00 – 19.00 hod., září-prosinec út-so, 9.00 – 17.00 hod.). Vernisáž: 28. 6. 2011 (v programu vystoupili studenti muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU za doprovodu Dady Klementové).

Výstava je pořádána za finanční podpory statutárního města Brna.

Za MZM Eva Pánková, Andrea Jochmanová, Hana Ocetková (pro i-DN zpracoval hul)

• Autor: redakce
• Publikováno: 2. července 2011

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Subrety a heroiny v Moravském zemském muzeu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ