Světe, div se (No. 1)
Světe, div se, v pátek nám začal už čtvrtý ročník festivalu Divadelní svět Brno. Festivalu, který u nás patří k nejproblematičtějším. Letos je jeho uměleckým šéfem Stanislav Moša, ředitel Městského divadla, který festival profiluje na hudební divadlo. Prví den byl ovšem ve znamení činohry.
Festival má být o zábavě a tento začal vskutku zábavně. Zahajovací představení, exkluzivní open-air představení Janáčkovy Lišky Bystroušky na Moravském náměstí, se místo na začátku festivalu bude konat na jeho konci, a to kvůli špatnému počasí. Co na tom, že od začátku existovala tzv. mokrá varianta, kdy v případě špatného počasí se mělo hrát v Janáčkově divadle. Umělecká rada se bez zjevně racionálního důvodu ze dne na den rozhodla přesunout festivalové představení o týden později, kdy už určitě bude hezky (i když páteční počasí zradilo a bylo „bez mráčků“).
Dovolte mi malou vsuvku, ale pokud mám pravdivě reflektovat první den festivalu Divadelní svět Brno, nemůžu nezmínit záležitost, která ho provází (a bohužel zřejmě ještě dlouho bude) od samého začátku. Zvlášť to zmiňuji proto, že to výrazně ovlivňuje tolik důležitou atmosféru festivalu. Pokud Divadelní svět nemá ustálený tým se stabilním ředitele, jenž by měl celý festival na starosti (včetně zodpovědnosti za něj), ale rozhoduje o něm neurčitá skupina lidí (často s různými motivacemi) je festival ve slepé uličce. A když je nějaký malér, jednoduše se hodí na dobře fungující produkční skupinu kolem Chalupského.
Šťastný konec podle Viceníkové, Mikuláška a Štědroně – Ende gut, alles gut FOTO KAREL CUDLÍN
Ale dost už o tom, festival by měl být především o divadle a to bylo včera vynikající. Vrcholem včerejšího dne byla každopádně první repríza nové inscenace v Redutě, kterou se loučil tým kolem Štědroně, Viceníkové a Mikuláška, který se přesouvá do Divadla Na zábradlí. Jak již napsal Martin Fagot Macháček do festivalového zpravodaje, není jejich loučení zatěžkané sentimentálním testamentem. Původně plánovanou inscenaci Gurmáni pod vlivem okolností nahradili „bláznivou jízdou plnou fantazie a bezbřehých inspirací všelijakými podivnostmi“ nazvanou Ende gut, alles gut. Inscenátoři se loučí se svým brněnským publikem takřka symbolicky tím, že obecenstvo provádí celou historickou budovou. Diváky, mezi nimiž nemohli chybět renomovaní kritici (vyjma J. P. Kříže), byli nejdříve usazeni na jeviště, kde se odehrávala cyklící se tisková konference, poté se děj přenesl do exkluzivního prostoru foyer, kde Jiří Kniha mizel v podzemí i nadzemí, měnil svoji podobu na toaletách a pronášel své pravdy. Následně se představení přesunulo do historického koncertního sálu, kde dění připomínalo scénky z úspěšné inscenace Nenápadný půvab buržoazie. Vše pak končilo v již tradičním prostoru na deformované scéně Europeany. Divadelníci si ještě stihli udělat legraci z divadelních vědců, divadla samotného i sami ze sebe, až nám na závěr se zřetelnou sebeironizací zamávali a definitivě zmizeli v zákulisí.
Shake, shake, shake belgického souboru Paki Paya FOTO KAREL CUDLÍN
Diváci, kteří mohli být opojeni opravdu povznášející atmosférou zhlédnutého kusu (jak se v Brně říká špílu) se pak mohli přesunout na další, rovněž vřele přijaté představení. Pod otevřeným nebem za dobrého počasí (není to pech?) na Moravském náměstí sehrál belgický soubor Paki Paya představení Shake, shake, shake a navodil přesně takovou atmosféru, kterou divadelní festival potřebuje.
Páteční den byl prvním výkopem k týden trvajícímu festivalu. Dnes by se měl uskutečnit jeden z vrcholů festivalu. Dlouho očekávané představení maďarského Divadla Józsefa Katony nazvané Musik, Musikk, Musique v Mahenově divadle a celý den zakončí brněnský soubor, který pracuje s ojedinělým divadelním tvarem voicebandu nazvaný ÚstaF – Voiceband.cz.
Lukáš Kubina
Komentáře k článku: Světe, div se (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
