Světelné obrazy v dómu sv. Václava

Rozhodujícím obdobím pro Pamułův tvůrčí vývoj byla sedmdesátá léta, kdy se začal zabývat geometrickou abstrakcí, do které promítal svůj zájem o filozofii. Od té doby hledá systém, který by vizuálně zrcadlil univerzální zákony přírody. Tyto harmonicky působící obrazy, založené na matematických výpočtech, zároveň vykazují nezaměnitelné koloristické kvality, vysvětluje Ladislav Daněk, jeden z kurátorů výstavy z pořádajícího Muzea umění Olomouc. Dnes sedmasedmdesátiletý umělec se ale nevyhýbá využití nových technologií v umění, které mu pomáhají jeho barevné a tvarové kompozice posunout na další úroveň. V posledních letech se ve své práci stále více věnuje také využití aktuálních světelných technologií, které mu v kombinaci digitálního zpracování s LED světlem nabízejí nové možnosti vyjádření, dodává Štěpánka Bieleszová, spolukurátorka výstavy. Zatím poslední etapa, která v Pamułovi budí největší emoce, je tvorba light boxů a digitálních animací, doplňuje její kolegyně Helena Zápalková.

Jan Pamuła. Foto: archiv redakce

Jan Pamuła (*1944) je polský malíř, grafik, autor objektů, vysokoškolský pedagog žijící v Krakově. Pamuła je průkopníkem počítačového umění v Polsku. V roce 1980 během pobytu v Paříži vytvořil ve spolupráci s programátorem Philippem Kellerem první sérii počítačových grafik, jejichž principy dodnes rozvíjí v ručně malovaných obrazech. Tyto harmonicky působící obrazy, založené na matematických výpočtech, zároveň vykazují nezaměnitelné koloristické kvality. Souběžně s malířskou tvorbou experimentuje v oblasti objektové tvorby a počítačové grafiky.