Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Szidi Tobias

    Slovenská herečka a zpěvačka, členka Divadla Astorka Korzo ’90. V Praze je spojena především se Studiem DVA. Hrála v řadě českých a slovenských filmů. Před dvanácti lety začala svou „druhou“ – souběžnou kariéru šansoniérky a zpěvačky.

    Szidi Tobias

    První divadelní zážitek

    Zákulisie divadla má svoju špecifickú vôňu. Pre tých, čo to poznajú, môžem pokojne povedať smrad. Dobrý smrad. Kostýmy, kulisy, opona, všetko je nasiaknuté predstaveniami, emó­cia­mi a láskou. Divadlo je veľmi prašné prostredie. Prach v ovzduší vytvára akúsi hmlu, a keď zasvietia reflektory, je to nádherné. To je môj najsilnejší zážitok, keď som sa prvýkrát ocitla v zákulisí a na javisku.

    Divadelní sen

    Nemám vysnívanú postavu. Kedysi som túžila hrať Júliu, ale s mojím nosom by som si na to musela nájsť avantgardného režiséra.

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Postava Anjela v hre Armagedon na Grbe od spisovateľa Ruda Slobodu. Anjel bol nešťastný z ľudí a vôbec nevedel, ako ich má napraviť, zároveň mu boli ľudia so svojimi omylmy sympatický.

    Doba, ve které byste chtěla žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Chcela by som žiť vo Francúzsku, vedieť po francúzsky, prirodzene, a byť tam dobrá herečka. Hoci aj dnes.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašla na kus řeči (o čem byste s ní chtěla mluvit?), případně s ní spolupracovala (na čem?)

    Jiřina Jirásková, Miloš Kopecký, Ivan Mistrík, Gobi Hilda, Jozef Króner, Anton Šulík… mnohých by som ešte vymenovala, ktorí sú už v nebi. Chcela som vždy hrať ako oni. Úprimne a zľahka. Dnes sa však nemôžem vynadívať na Emíliu Vášáryovú, Ivu Janžurovú, Ivanu Chýlkovú, Milana Lasicu, Jana Krausa či Štefana Kvietika. V zahraničí mi počaril Sean Penn. Ale je ich mnoho. Medzi maďarskými hercami nesmiem zabudnúť na herečku Töröcsik Mari, ktorá v škole v Budapešti po mojom monológu Anny povedala mojim maďarským spolužiakom: Deti, takto sa hrá divadlo. To bolo pre mňa obrovské uznanie a ja som sa v ten deň od šťastia opila. To sú herci, čo majú stále detskú dušu a hrajú sa.

    Inscenace/projekt, který byste ráda viděla podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěla

    Divadlo Teatro Tatro a ich hru Majster a Margarétka v réžii Ondreja Spišáka vo výtvarnej scéne Fera Liptáka. Nádherné! Na inscenácie, ktoré ma nebrali, som zabudla. Niekoľko ich bolo, ale hrali tam moji kolegovia, dali, čo sa dať dalo, preto to radšej nespomeniem. Bolo mi ich ľúto.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedala do antikvariátu

    Motlitebná knižka, ktorú som zdedila po mame a ktorú dostala mama od svojej mami.

    Film nebo televizní pořad, na který jste se kdykoli ochotna dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    Nevera po slovensky či Pyšná prin­cez­ná. Je ich samozrejme viac. Piano, Hon, Zimný spánok, Leviathan a mnohé iné. Nechcem vidieť v televízii odfláknuté seriály a hercov, ktorí si potom odskočia do zábavných relácií a rozprávajú vtipné príhody z natáčania.

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    Vivaldi, Chopin, Smetana, maďarská cigánska a folklórna muzika, ZAZ, Radúza, Zuzana Navarová, Jana Kirschner… Nepočúvam rádiové hity. Cmoríka okamžite vypínam, No name… ani si nespomeniem na mená, ale to nevadí. Nerozumiem ich textom ani ich frázovaniu a nerozumiem ani modernej vážnej hudbe.

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěla mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě

    Na stenách máme naše rodinné fotografie a snímky fotografky Micha Bardy, obrazy Martina Šulíka, maľby mojich detí a moje. Iné bysom ne­chcela.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Káva, čaj, minerálka a po predstavení víno.

    Květina, kterou byste nejraději dostala na premiéře

    Lúčne, alebo podobné pestré kvety. Kytica, ktorá je vkusne zviazaná bez všelijakých tých okrasných tráv a umelých hlúpostí.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu

    Hrnčiarka, maliarka, záhradníčka, aranžérka. Čímkoľvek, čo by bolo spojené s ručnou a tvorivou prácou.

    Divadelní postava, kterou byste chtěla být v reálném životě

    Normálna, vyrovnaná, pokojná, veselá postava by bola v divadle nudná, ale v reálnom živote sa k nej snažím dopracovať.

    Chtěla byste umřít na jevišti (v divadle)?

    Nie.

    Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

    Radšej ako divadelných mám hudobných kritikov. Jiřího Černého a najnovšie aj Tomáša S. Polívku.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. února 2015

    Komentáře k článku: Szidi Tobias

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,