Táňa Malíková
(1991) Pochází z Kopřivnice. Vystudovala hudebně-dramatický obor a loutkoherectví na Janáčkově konzervatoři a gymnáziu v Ostravě, poté činoherní herectví v ateliéru Iva Krobota na JAMU. Za studií spolu se scenáristkami Danielou Šteruskou a Petrou Kovářovou vytvořila komediální postavu Nicky Tučkové, která svou hloupostí zaujala více než pět milionů lidí po celém světě. Marián Amsler ji přijal do HaDivadla na základě toho, že je s ní zábava u piva a připadá mu jako fajn holka.
Co vás přivedlo k divadlu/umění
Když mi bylo devět, tak jsem se na letním táboře zamilovala do jednoho osmáka. Po příjezdu se mnou šla máma vybrat a koupit fotky, ať mám z tábora památku. Na jedné z fotek byl jen on. Hrozně jsem ji chtěla a máma řekla, že mi ji koupí, když se zapíšu do dramaťáku, kam jsem nechtěla. Tak jsem se kvůli tomu teda obětovala. K divadlu mě přivedl Jirka Lokša a dodnes mám jeho fotku doma.
Největší umělecký/divadelní zážitek
Jób v Divadle Petra Bezruče. Tuto inscenaci jsem viděla jako studentka konzervatoře a herecký výkon Norberta Lichého mě tehdy natolik zaujal, že jsem o něm pak na JAMU psala diplomovou práci.
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči
Jack Nicholson. Miluju jeho způsob herectví, jeho zajímavý osobní život, pokoru při práci a myslím, že by s ním u piva mohla být zábava.
Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat
Neumím takhle vypíchnout jednu věc. Je toho spousta. Ale spíš než hra mě zajímají lidé, se kterými bych chtěla spolupracovat. Text může být sebelepší, ale když zkoušení někdo bojkotuje, tak je veškerá práce zbytečná.
Další umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, hudba…), které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte a proč
Maminka houslistka, tatínek hokejový trenér. Takže jsem vždy měla velmi blízko k hudbě a sportu. Ale co se týče houslí, tak jen jako posluchač, hokej jen jako divák.
Mám ráda: Led Zeppelin, Beyoncé, Lucii, Rolling Stones, LP, The Kooks, ruský realismus, Shakespearovy profláklé sonety, básně Jaromíra Ryšavého, Přelet nad kukaččím hnízdem, Krávu, Rockyho, Návrat idiota, Stranger things a dalších milion filmů.
Vyhýbám se technu, televizním pořadům, červené knihovně, všem rádoby vtipným českým filmům a falešně zpívajícím interpretům, nebo zpěvákům, kteří zpívají o něčem, s čím nesouhlasím.
Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Citově nejblíž žádná – každý z nás jsme přece jedinečná osobnost. A vzdálená? Žádná. V jakékoli postavě se alespoň trošičku vidím, vždyť jsme přece všichni tak strašně stejní.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Vesmír. Jen se o něm nesmí přemýšlet před spaním, pokud chcete usnout.
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla
Když já právě ráda chodím za hranice.
Divadelní/umělecký sen
Jako studentka JAMU jsem měla sen si alespoň jednou zahrát v HaDivadle. Už se mě ten sen drží třetí sezonu a žádný jiný mě zatím nenapadá.
Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala svému souboru (projektu)
Potápěčka.
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Zajímá, když se píše o divadle, ve kterém hraju, nebo o mých přátelích z jiných divadel. Pozitivně, jak jinak.
Komentáře k článku: Táňa Malíková
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
