Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Tanec na křižovatkách (No. 8)
Podruhé jsme letos měli v Česku možnost zhlédnout produkce jedné z nejvýznamnějších britských tanečních skupin Akram Khan Company. Na festivalu Divadelní svět Brno vystoupila 18. a 19. května v Janáčkově divadle skupina jejích deseti tanečníků a tanečnic s inscenací Jungle Book Reimagined /Kniha džunglí jinak/. A na festivalu Tanec Praha v Prostoru Archa+ obdobně dvakrát (20. a 21. června) se choreograf a režisér Akram Khan (nar. 1974) prezentoval projektem Chotto Desh (Malá vlast) sólovou zpovědí o sobě a svém dospívání v interpretaci Nica Ricchiniho (alternuje s Jasperem Narvaezem).
Mnohé postupy byly v obou inscenacích obdobné a v reportáži pro zářijové tištěné Divadelní noviny je rozeberu víc. Nyní si všimněme jen shodných základních technických postupů, a to jsou nahrané hlasy ozývající se z reproduktorů, na něž perfomeři reagují či je mimicky zpracovávají, a animované dotáčky promítané na zadní, částečně průhlednou stěnu (horizont), jež jsou opět doplňované pohybovými a tanečními choregrafiemi a animacemi samotných tanečníků či tanečníka. A obě jsou cílené na dětského diváka, byť v obou je životní zkušenost důležitá a ocení je – a možná víc – také dospělé publikum.
Zatímco v Knize džunglí jde o moderní adaptaci Kiplingovy předlohy přenesou do dnešní doby a jejích aktuálních problémů, v Desh (Vlast) se Akram Khan obrací ke své osobě, ke své zkušenosti s dospíváním v rodině bangladéšských imigrantů do Londýna. V původní podobě z roku 2011 tančil sám autor – Akram Khan, získal za ni řadu ocenění a objel s ní kus světa. Současnou verzi nazvanou Chotto Desh (Malá vlast) nastudovala v roce 2015 Sue Buckmaster, umělecká ředitelka experimentálního londýnského divadla pro děti Theatre Rites. Khana představoval/tančil/pantomimicky ztvárňoval již jiný, mladý tanečník/performer. Tři roky (do roku 2018) s ní cestovali – pod hlavičkou Akram Khan Company po světě. A loni ji nastudovali znovu, s novou dvojící alternujících tanečníků/mimů/performerů – Jasperem Narvaezem a Nicolasem Ricchinim, v Praze byl druhý z nich. Jinak je ale produkce v zásadě identická s původním Desh. Tanečník v ní ich-formou šestnáctiletého chlapce Akrama, syna kuchaře z Bangladéše, narozeného a vyrůstajícího v Londýně, hravou, humornou a lehce ztřeštěnou formou vypráví/tančí svůj dialog s otcem a matkou, se světem, se svými rodinnými i etnickými kořeny a životním směrováním. Jako bychom cestovali jeho hlavou, jeho myšlenkami a – lehce bizarním, dětským, dospívajícím – viděním světa, jako bychom sami vedli dialogy s jeho rodiči, jako bychom se stávali jím samým.
A je to úžasné putování. Monology (v úvodu a v závěru dialog s imaginárním dětským hlasem v mobilu) jsou jen zástupnými důvody k charakteristice prostředí, situací, stavů a myšlenek ústřední postavy dospívajícího a své místo ve světě hledajícího Akrama. Dostáváme se na bangladéšské tržiště, kde performer ztvárňuje nepřeberné množství postav a dokonce i zvířat. Tuto část bych doporučil všem adeptům tance a pohybového divadla. Později si holohlavý tanečník namaluje na horní temeno lebky obličej a tančí s ním tak famózně, že si místy nejsme jisti, koho vlastně sledujeme, zde skutečnou postavu s maskou na obličeji, loutku anebo tanečníka s namalovaným obličejem na temeni. Je to nesmírně vtipné a technicky dokonale provedené. Do dění se zapojují i animované, na zadní poloprůsvitný prospekt promítané pasáže od výtvarníka Tima Yipa, jež jsou podobně využívané i v Knize džunglí. Ústřední postavu – malého Akrama – zavádějí do mystických, pohádkových světů jeho kultury, jeho – jihoasijského – kontinentu. Vše je dokonale zvládnuté, perfektně skloubené s akcí performera. Radost sledovat.
A tak – pokud si dovolím mít otazník či výhradu – snad jediná formální věc, myslím si, ruší. A to jsou nahrané hlasy a dialogy. Interpretace nahraných monologů či dialogů hlasy jako by z hlavy Akrama, které se ovšem ozývají z nejasného „nadzemí“, pantomimickými prostředky působí neobratně, dění zadrhává, je až příliš ve vleku (nutného/?/) sdělení. Pokud by performer mluvil přímo (což v úvodu bylo), tak i kdyby jeho hlas nebyl tak výrazný či apelativní, pro pocit živého divadelní dění a vtažení do něj by to v rámci celku bylo myslím si mnohem kompaktnější, přívětivější a možná i vtipnější. Podobný problém shledávám i v Knize džunglí, ale o té až na podzim.
Jinak ale – parádní představení. Tak dokonalé fyzické/taneční/mimické divadlo s tolika pohybovými i scénickými fígly a detaily je divadelním svátkem a je vždycky radost je vidět. A je inspirací i pro zdejší divácké a profesní taneční a pantimimické prostředí, kde řemeslná dokonalost je vesměs přehlížená (či naopak příliš zdůrazňovaná). Zvlášť když je spojená s naivním, dětským sentimentem, deklarativním humanismem a vizí kulturní globálnosti. Tím se inscenace dotýká i aktuálního politického tématu soužití rozličných etnik, náboženství a národností v jednom – globálním – světě.
Akram Khan Company, Londýn, Velká Británie – Akram Khan: Chotto Desh. Umělecké vedení, původní choreografie Desh: Akram Khan. Režie, adaptace Chotto Desh: Sue Buckmaster (Theatre-Rites). Hudba
Jocelyn Pook, světelný design Guy Hoare, příběhy Karthika Naïr, Akram Khan, báje babičky v Chotto Desh je převzata z knihy Lovec medu, text Karthika Naïr, Sue Buckmaster, Akram Khan, asistent choreografie Jose Agudo, vedení zkoušek Dennis Alamanos, Amy Butler, Nicola Monaco, hlas babičky: Leesa Gazi, hlas Jui: Sreya Andrisha Gazi. Tančí Jasper Narvaez nebo Nicolas Ricchini. Původní vizuální design: Tim Yip, původní vizuální animace: YeastCulture, kostýmy Kimie Nakano, zvuk Steve Parr, sekvence malované hlavy: Damien Jalet s Akram Khanem, text písně Krvácející podrážky: Leesa Gazi, zpěv Melanie Pappenheim, Sohini Alam, Jocelyn Pook (hlas/viola/klavír), Tanja Tzarovska, Jeremy Schonfield. Koprodukce: MAC, Belfast, finančně podpořily MOKO Dance, Akram Khan Company, Sadler’s Wells London, DanceEast, Théâtre de la Ville Paris, Mercat de les Flors Barcelona, Biennale de la danse de Lyon 2016 a Stratford Circus Arts Centre. Premiéra Desh 15. září 2011 Curve Theatre, Leicester, Velká Británie. Obnovená premiéra (Chotto Desh) 16. září 2023, MAC Belfast, Velká Británie. Psáno z uvedení na festivalu Tanec Praha 20. června 2024 v Prostoru Archa+.
///
Více o letošním festivalu Tanec Praha:
…
Více o Akram Khan Company na iDN:
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 912)
…
Komentáře k článku: Tanec na křižovatkách (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)