Divadelní noviny > Festivaly Reportáž Zahraničí Zprávy
Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 1)
V polovině letošního 77. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes se zdálo, že to bude festival konaný spíše ze setrvačnosti. Naštěstí se tak nakonec nestalo. Zlatou palmu, nejvyšší ocenění mezinárodního filmového festivalu v Cannes, získal snímek Anora amerického režiséra Seana Bakera, který boří mnohá klišé a tabu.
Ženy vpřed
Přehlídka na jihu Francie nabídla snímky slavných jmen, nakonec ale uspěl tvůrce nezávislého filmu, který vzdal poctu lidem pracujícím v sexbyznysu. Festival se letos hojně věnoval i otázkám ženských hrdinek a postavení žen ve filmu. Problémům se ale nevyvaroval.
Nelze nic à priori kritizovat. Když to ale jde takříkajíc na sílu, je účinek spíš opačný. Ženské hrdinky, někdy dokonce superhrdinky (v případě Anory), festival doslova zaplavily. Oficiální soutěžní výběr nabídl dvacet dva snímků, ale pouhé čtyři byly realizovány ženami. Trend ženy ve filmu byl tak spíš oficiálním tématem (k zamyšlení). Navíc každý k tématu i postavám přistupoval jinak. A vesměs byly ženská hrdinky opět víc “použity” jako objekt a jen málokdo z tvůrců hleděl na to, že máme rok 2024. Většina nadále zůstávala ve své měkké bublině, ve svých pohádkách o Popelkách. Odvážné a novátorské přístupy v účinku a aktuálnosti potápěly staromódní vize filmových matadorů, kteří se nevyvarovali rozličným klišé. Můžeme se jen dotazovat, proč byli soutěže vůbec vybraní. Ano… protože mají slavné jméno…
Pretty Woman z roku 2024
Režisér vítězného snímku Anora, americký režisér Sean Baker není v Cannes žádným nováčkem. V roce 2017 uvedl v sekci Patnáct filmařů a filmařek poetický snímek The Florida Project. A v roce 2021 – už v hlavní soutěži – film Red Rocket o vysloužilém pornoherci. A nakonec 2024 přišla Anora a Zlatá palma.
Hlavní postavou tohoto snímku je striptérka z Brooklynu Ani, kterou bravurně zahrála pětadvacetiletá Mikey Madison známá například z Tarantinovy břitké komedie o konci zlaté éry Hollywoodu Tenkrát v Hollywoodu /Once Upon a Time in Hollywood, 2019/ nebo ze slasher hororu režisérů Matta Bettinelliho-Olpina a Tylera Gilletta Vřískot /Scream, 2022/. Postava se zaplete se synáčkem ruských oligarchů, mamánkem, který ji “používá” z plezíru, ale od kterého si nenechá nic líbit a rozhodně se nijak ho nezalekne. Jde přece o zákazníka. I když je častována, že je pouhou striptérkou, prostitutkou, která se nemůže stát manželkou bohatého synka. Komedie à la Pretty Woman, kde ale ženě není podsouváno, že musí prahnout po bohatém princi. Vlastně je to v podstatě taková Pretty Woman roku 2024. Tedy žena, která je na své zaměstnání pyšná, bere je vážně a zodpovědně (tak, jak si žádá klientela) a dokáže se o sebe postarat.
Sean Baker nás zavádí do prostředí sex byznysu. Není to ale nic upachtěného, agresivního nebo upoceného. Je to spíš věcná sonda do tohoto světa podaná s nahledem a vtipem. Prostředí sexuálních pracovnic a pracovníků zobrazuje snímek bez patosu nebo temnoty. Zachycuje a analyzuje řadu situací a vstupuje do prostředí, která jsou navenek atraktivní, ale v zásadě stejně bolestná a tragická, jako jakákoli jiná. Jen my se tváříme, že jsou pokleslá a že jimi opovrhujeme. Americký režisér nakonec vše potvrdil i ve své děkovné řeči, když ocenění věnoval všem lidem pracujícím v této branži. A to ať už těm bývalým a současným, tak i budoucím. Protože tahle profese tady prostě bude, ať už se nám to líbí nebo ne. Pryč s pokrytectvím.
Předsedkyně poroty, americká režisérka Greta Gerwig, to vystihla nejlépe: Hluboký humánní film, u kterého se řežete smíchy…
/Pokračování/
…
Reportáž vznikla pro tištěné Divadelní noviny 13/2024. Z nedostatku místa se do čísla nedostala, a tak ji zde publikujeme v plném znění jako letní čtení na pokračování.
Komentáře k článku: Témata k zamyšlení /Cannes 2024/ (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
