Divadelní noviny >

Tentokrát píšu výjimečně v předstihu…

Tentokrát píšu výjimečně v předstihu, zítra letíme s Váňou Bierhanzlem do New Yorku. Už jsem sice na cestování starý – když mi bylo třicet, nemohl jsem ani do Bulharska, dneska mne to nijak neoslňuje. Nicméně do New Yorku se těším, mám tam řadu přátel, především přítele nejdražšího mému srdci, Karla Vojáka. Důkazem, že poesie nemusí mít vždycky prorocký charakter, je toto čtyřverší z Labutích písní:

Osud byl ke mně asi drsnej

Voják mi zmizel v Manhattanu

minuli jsme se se Sandersem

co nestih jsem už nedoženu

A vida: S Ed Sandersem jsem se sešel v Praze a s Karlem Vojákem po Velikém Listopadu jak v New Yorku, tak tady.

Ostatně v Labutích písních jsem Vojáka vrazil ještě do jednoho textu – napřed ho vysvětlím. Karel, než si založil vlastní firmu Rapid Departure, pracoval jako dělník, mj. na rekonstrukci domu syna říšského ministra zahraničí Joachima Ribbentropa. Dělníci se po šichtě chodili osprchovat do přistavené maringotky. To bylo ovšem pod Vojákovu úroveň, koupal se ve vaně přímo v Ribbentropově apartmá. Jednou přišel Ribbentrop zkontrolovat, jak rekonstrukce pokračuje, otevřel dveře koupelny a nevěřícně zíral na dělníka, který leží ve vaně, pokuřuje doutník a čte si noviny. Užasle řekl: Člověče, co tady děláte? – Vy jste zřejmě mladej Ribbentrop, pravil Voják a odklepl doutník na podlahu koupelny. No to jsem! – Pane, já jsem Čech. Můj národ si za to zaplatil! – Jo, vy jste Čech? Tak pardon, pokračujte, odvětil Ribbentrop a odkráčel.

Tak po přátelích v cizině

pozvolna ztrácí se mi stopa

Karel Voják se ve vaně

rozpouští v mladého Ribbentropa

Sešel se Škvorecký s Wilsonem

sedí u láhve whisky

Nám ve vývěvě pod zvonem

promodrávají pysky

• Autor: Ivan Martin Jirous
• Publikováno: 10. prosince 2010

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Tentokrát píšu výjimečně v předstihu…

1. Václav Aulický

   

   Dobrý den.
   Rád bych věděl, zda se jedná o Karla Vojáka, kterému by teď bylo 72 let. Pokud ano, vypadá to, že se jedná o mého spolužáka a přítele. Marně ses ním snažím kontaktovat, potkali jsme se v roce 1997 v N.Y. Teď jsem mu psal, ale dopis se mi vrátil.
   Děkuji, Aulický

   28.07.2016 (13.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Vladimír Hulec

   

   Pane Aulický,
   reagujete na text již zesnulého básníka Ivana Martina Jirouse, a tak nedokážeme zjistit, zda jde o tutéž osobu, kterou hledáte. Možná byste se mohl obrátit na Martina Machovce, který o dílo a odkaz Jirouse pečuje. Pište nakladatelství TORST, se kterým na přípravě Jirousových knih spolupracuje: torst@torst.cz
   Zdravím
   Vladimír Hulec

   28.07.2016 (14.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Václav Aulický

   

   Pane Hulec,
   zdravím a děkuji, že jste mi napsal. Určitě se jedná o Karla Vojáka, blízkého přítele Jirouse. Obrátím se tedy na TORST.
   Aulický

   29.07.2016 (15.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Vladimír Hulec

     

     OK,
     pokud se najdete a „kápne“ z toho nějaké vzpomínání či dokumenty odkrývající (kulturní) minulost, dejte vědět.
     Zdravím
     Vladimír Hulec

     29.07.2016 (16.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)