Těšínská jablíčka

Nejsem raisovský buditel ze Zapadlých vlastenců, který by se zanícením F. L. Věka toužil pozvedávat kulturu českého maloměsta. Nemám ani tu nejmenší schopnost charismatických organizátorů venkovských společenských zábav a ochotníků, jejichž typy v mém milovaném filmu Krakonoš a lyžníci ztělesnili pánové Vladyka a Havelka.

Přesto nejsem až takový neruda, morous a doktor House, abych nepodlehl zvědavosti, když se tam, kde naplaven životními okolnostmi žiju, uděje cosi nad běžné kdákání místních drben a kvílení vichru z hor.

V Jablonci, kde hojně navštěvuji místní stagionu, krásné secesní divadlo architektů Helmera a Fellnera, se mohu spolehnout na výbornou dramaturgii a ocenit, že „hory přicházejí za mnou“. Viděl jsem díky tomu řadu pozoruhodných představení pražských divadel. Ale že by místní základní umělecká škola udělala původní muzikál? Vnímal jsem to spíš jako školní besídku. Ano, důležitější to bývá pro aktéry samé a domácí videa jejich rodičů než pro divadelního fandu!

Přesto jsem držel palce zaťatosti tvůrců, kteří ve všech regionálních médiích vyhlásili konkurs na námět muzikálu s typicky jabloneckými motivy. Vnímal jsem jakýmsi periferním viděním, jak neuspěli, protože holt liberečtí a jablonečtí libretisté nebyli k mání, a jestliže vůbec existovali, pak už byli dávno v Praze, Brně, Olomouci, anebo zkrátka někde, kde nejsou tolik off Broadway.

Nebude sen ctižádostivých udělat tak velkou věc z tak malých poměrů nakonec jen těšínskými jablíčky?

Vší skepsi odzvoněno. Původní jablonecký muzikál Filmový Fanda! ohlašovaly plakáty listopadovou premiéru před Dnem studentů. Ta stručná anotace mě okouzlila. Malý František je opuštěn rodiči na filmovém představení a v kině stráví spousty let, než dospěje a je vykopnut do světa, který nezná, aby poznal skutečnost mimo kino, přátelství a našel rodiče i svoji identitu. Ejhle, tady se nebude kadit do mramoru ani přidávat kukačka do dalšího muzikálového tématu, kterým je na věky věků nehynoucí láska. Tady bude mladistvý surrealismus, recese a humor.

Nezklamal jsem se. Neuvěřitelně svěžím dojmem působil dlouho ohlašovaný projekt.

Z pěveckých i tanečních čísel mladých herců čišela spontaneita, kterou si člověk může představit snad jen u prvních Vlasů off Broadway, ale známe ji i z představení Pražské pětky nebo Kabaretu Petra Lébla. Zjevení, jež tvůrci příběhu, postmoderně splétajícího citace z West Side Story, Jesus Christ Superstar i dalších slavných muzikálů a hodně těžícího z filmových gagů i dotáček, divákům 14. a 15. listopadu připravili, si zaslouží obdiv.

Nebyla žádná těšínská jablíčka. Tady se podařil jablonecký Big Apple.