Těžká cesta ze dna
Tragikomedii Top Dogs napsal švýcarský dramatik Urs Widmer v roce 1996 pro curyšskou scénu Neumarkt Theater a velmi záhy po premiéře se stala hitem řady evropských divadel. Na českých jevištích se objevila zatím jen dvakrát (HaDivadlo Brno ji uvedlo v režii Jiřího Pokorného v roce 2002 a Středočeské divadlo Kladno v režii Petra Svojtky v roce 2005) a nyní ji v Komorní scéně Aréna nastudoval – jako již svou třetí ostravskou inscenaci – polský režisér Grzegorz Kempinsky.
Top Dogs vypráví o vrcholových manažerech na dně FOTO ROMAN POLÁŠEK
Widmerův text vznikl v konkrétním dobovém ovzduší jako reakce na propouštění vysoce postavených manažerů nadnárodních firem, kterým s návratem do práce pomáhají prostřednictvím tzv. outplacementu různé instituce, jež vlastně z jejich nešťastné situace samy profitují. Na jednom takovém kurzu se pak scházejí i hrdinové Top Dogs, jehož název ironicky odkazuje na dravost, s níž si jako bojoví psi vydobyli své někdejší vysoké pozice. Autor prostřednictvím jejich pádu kritizuje také jakousi zaslepenou víru v principy liberální ekonomiky.
Dramaturg Tomáš Vůjtek správně vystihl, že by zacílení na svět top manažerů, který je nám většinou spíše vzdálený, nemuselo být pro běžného diváka čitelné. Společně s Kempinským svou pozornost soustředili na univerzálnější témata, jako je například neochota vyrovnat se s náhlou životní změnou, nalhávání si vlastní důležitosti, lidské ponížení spojené se ztrátou práce či tragický dopad na osobní život. Tak trochu varovně je otevřeno i téma možnosti této skupiny lidí ovlivňovat stav společnosti, což výstražně rezonuje v závěru inscenace v narážce na firmu Agrofert. Vytvoření vztahu k jednotlivým hrdinům pak divákům usnadňuje i to, že tvůrci ponechali postavám jména herců, kteří je ztvárňují, podobně jako to udělal Widmer v případě curyšského uvedení.
Děj inscenace tvoří volně na sebe navazující, leckdy groteskní výjevy, jež jsou zarámovány úvodním příchodem nového nezaměstnaného (Vladislav Georgiev) a v závěru pak odchodem jedné z hrdinek (Tereza Cisovská) zpět do práce. Kempinsky v jednotlivých výstupech akcentuje tragikomičnost jednání postav, tradičně skvělí herci dostávají velmi vyvážený prostor, snad jen s výjimkou Vladislava Georgieva, který zde záměrně sehrává roli jakéhosi pozorovatele postupně vtahovaného do hry. Přesto, že jsou všichni oblečeni do téměř uniformních kostýmů (muži obleky, ženy kostýmky), vytvářejí pozoruhodné typy s osobními příběhy a zároveň tvoří svébytné společenství, v němž ani v momentě krize nepřestávají používat zbraně vůči těm druhým.
Kempinsky nepříliš vynalézavě využívá jednoduchou prosvětlenou scénu (Barbara Wołosiuk), které dominuje bílý, sterilně čistý koberec, několik židlí a dvě řady žebřin na bocích. Ty, bohužel, většinu času slouží jen jako prázdná dekorace, přičemž by mohly posloužit jako metafora drilu či uvěznění hrdinů v daném stylu života. Určité nedostatky lze najít i v temporytmu inscenace, která v závěru ztrácí na dynamičnosti a působí zbytečně zdlouhavě. Režisér totiž nedokázal určité výstupy „zeštíhlit“ a dal hercům nepřiměřeně velký prostor pro rozvíjení některých akcí.
V Ostravě nicméně vznikla inscenace, která díky vyváženosti humoru a vážných tónů zapadá do mozaiky osobité poetiky Komorní scény Aréna.
Komorní scéna Aréna Ostrava – Urs Widmer: Top Dogs. Režie Grzegorz Kempinsky, scéna a kostýmy Barbara Wołosiuk, hudba Marcin Müller, dramaturgie Tomáš Vůjtek. Premiéra 9. ledna 2016.
Komentáře k článku: Těžká cesta ze dna
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Pavel Mikus
Byl jsem na inscenaci Top Dogs,
celkem prijemna zabava, rozhodne tedy vetsi nez Lidumor, odchazel sem spokojeny, snad az tedy na nehorazne horko, ktere v sale bylo, az mi bylo lito hercu… pan Georgijev byl opet skvely. Tesim se na zaver unora, kdy zhledneme Brenpartyju.
04.02.2016 (13.55), , Trvalý odkaz komentáře,