Theatrum Mundi Brno (No. 2)
Chladný nedělní večer mohli návštěvníci Divadelního světa Brno strávit pěkně v teple Divadla Husa na provázku sledujíc ústecký Klub rváčů. Nebo se stejně jako já mohli vydat do venkovních prostor Brněnského výstaviště, aby se stali svědky Macbethovy honby za mocí. Plan-airová Shakespearova tragédie byla dobrý důvodem pro zakoušení zimy a nepohodlí. Co by také člověk očekával od nehostinných skotských vřesovišť.
Plan-airový Macbeth byl doslova strhující. FOTO ARCHIV FESTIVALU
Macbeth polského Teatr Biuro Podróży (Divadlo Cestovní agentura) se vyznačuje především vysokou mírou pohybového divadla. Příběh Shakespearovy tragédie je poskládán z několika klíčových scén, které ve spojení silné výtvarné symboliky a metafor s dynamickou, akční, napínavou, téměř až filmovou hudbou vytváří obrazy původního dramatu. Avšak v mnohem intenzivnější, syrovější, fyzičtější podobě. A ve většině případů beze slov. Pouze párkrát zazní v angličtině text dramatu, ať už v dialozích či samostatných promluvách. Většinou ve chvílích klíčových zvratů. Například, když Lady Macbeth poznamenává, že co se stalo, nemůže se odestát.
Scénický prostor se podařilo vymezit jednou řadou židlí, které byly po obvodu obdélníkové scény a až na výjimky zůstaly zaplněny. V něm se nacházelo jen pár tenkých holých kmenů stromu, jeden mohutný a obyčejný špalek. Scéna byla z jedné strany uzavřena kovovou konstrukcí, jež se jednoduchými přesuny proměňovala v různá šlechtická sídla a okolní prostory. Kmeny sloužily pro ilustraci všech potřebných exteriérů – vřesoviště, lesu a podobně. To však nebyl jejich hlavní účel. Symbolicky zastupovaly hlavní postavy Shakespearova dramatu. Ve chvíli, kdy byla nějaká postava zavražděna, neustále se vracející postavy čarodějnic kmen skácely a odtáhly. Začaly od toho nejmohutnějšího-králova, přes všechny ostatní, až skončily u kmene Lady Macbeth.
Čarodějnice v inscenaci režiséra Paweła Szkotaka působí jako průvodci, pozorovatelé, ale i ponoukači… FOTO ARCHIV FESTIVALU
Čarodějnice v inscenaci režiséra Paweła Szkotaka působí jako průvodci, pozorovatelé, ale i ponoukači. V černých dlouhých robách a s bílými závoji přes obličej působí elegantně, tajemně, zároveň i nebezpečně. Což se i při prvním setkání Macbetha a Banqua s nimi prokáže. Snaží se je zabít, ale stále vstávají a zdá se, že dokáží být prostě všude. Mystický dojem z nich umocňují i momenty, kdy se objevují jako obrovská zjevení na chůdách. Ať jde o úvodní zapalování vrcholů kmenů nebo o naprosto dechberoucí stíhání vinného Macbetha obřím rezavým kovovým kolem plným dřevěných hlav, které právě tlačí obří čarodějnice na chůdách. Chůdy v závěru poslouží i armádě duchů Macbethovou vinou zemřelých, jež jako les s pokácenými kmeny mohutně kráčí k Macbethovu sídlu, kde na něj tluče tak dlouho, dokud se Macbeth neupálí.
Oheň je jedním z nejvýraznějších vizuálních, metaforických i materiálových prvků v inscenaci. Spaluje mosty mezi jednotlivými přáteli, vrhá stíny na temná zákoutí Macbethovy mysli, osvětluje cestu jeho nohsledům. Vedle něj je většinou používáno ještě dřevo či rezavějící kov. Rekvizitami a kostýmy se polská inscenace blíží spíše k blízké historii. Ať už se jedná o motocykly, zbraně či kožené a plátěné uniformy.
Plan-airový Macbeth byl doslova strhující. I zaměstnance Brněnského výstaviště donutil zastavit, vylézt z auta a tragickou historii sledovat až do úplného konce. Snad k těmhle spontánním připojením dochází všude.
Teatr Biuro Podróży, Polsko– William Shakespeare: Macbeth. Režie Paweł Szkotak, výprava Teatr Biuro Podróży a Iza Kolka, hudba Wiki Nowikow. Psáno z festivalu Divadelní svět Brno, Brněnské výstaviště, 18. října 2015.
///
První díl festivalových zpravodajství:
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Theatrum Mundi Brno (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
