TiAmo – chtějí být milovány
Janáčkova akademie múzických umění – hudební fakulta – už léta pořádá festival Setkávání nové hudby Plus, nyní se Sdružením Q. Už dávno tu nezní Nová hudba, jak tomu bylo v šedesátých a ještě na počátku sedmdesátých let, dokud vše nezmrazila normalizace, ale široký a těžko diferencovatelný proud toho nového, co hudební scéna nabízí. V rámci festivalového programu se objevila také původní zhruba hodinová komorní opera Iva Medka, Sáry Medkové a Víta Zouhara s názvem TiAmo. To píši často kamarádkám do Itálie, je to takový roztomilý pozdrav, v němž pisatel uznává přitažlivost oslovených. Z nové opery – spíš to byla scénicky mistrně režírovaná kantáta – na mě dýchla podobná atmosféra, kterou v Darmstadtu účastníkům kurzů a festivalu ve druhé polovině šedesátých let nabídl György Ligeti skladbou Aventures nouvelles. Šok, jakých tam ostatně bylo víc. Třeba komunikace s Karlheinzem Stockhausenem. Nebo pobývání nás tří (Piňos–Berg–Štědroň) na koleji ve společné buňce s jedním Američanem, který při sobě permanentně nosil malá bonga a na nich stále něco hrál. Po deseti letech se z něho podle fotografie z Musical America vyklubal Steve Reich. Taková atmosféra na mě z projektu TiAmo dýchla.
Tři krásné mladé ženy z ISHA tria (Lucie Rozsnyó – hlas, Hana Hána – flétna a hlas, Sára Medková – klavír) zpívají, hrají a ubezpečují všechny kolem, že chtějí být milovány FOTO ARCHIV FESTIVALU
Autory samozřejmě léta znám, s Ivem Medkem mě spojuje několik projektů, Víta Zouhara považuji spolu s jeho spoludruhem Tomášem Hanzlíkem za jednoznačně nejinvenčnějšího představitele toho, čemu se u nás říká minimalismus nebo redukcionismus. Jejich Dafne je podle mého názoru nejlepší česká redukcionistická opera v průhledu uplynulého čtvrtstoletí, kdyby se v pravý čas dostala na nějaký posvěcený festival, mohla úspěšně konkurovat Philu Glassovi nebo Stevu Reichovi. O tom jsem přesvědčen. Punctum.
Se Sárou Medkovou se spojili pod jediným emblémem – TiAmo. Nevíme, kdo koho miluje a jak, ale je to úchvatná hodinová napínavá show tří krásných mladých žen z ISHA tria (Lucie Rozsnyó – hlas, Hana Hána – flétna a hlas, Sára Medková – klavír), které zpívají, hrají a ubezpečují všechny kolem, že chtějí být milovány. Režie Rocca vše jednoduše a perfektně naaranžovala do podoby, která místy uchvacovala zvukovými vrcholy a neustále plynula tak, že jsem čas nevnímal. Trojice mladých žen rozehrála jakousi hru touhy, kde nebylo potřeba slov, a pokud tam slova byla, pak jenom jako otisky akcí. Napětí mě drželo tak, že jsem nevnímal probíhající čas. Hráli i druzí dva spoluautoři opery, Ivo Medek (ready mades, bicí) a Vít Zouhar (hlas, laptop…).
Nová „opera“ TiAmo byla na festivalu setkáním, po jakém přemýšlíte a znovu si vybavujete, co jste zhlédli a co bylo tak zhuštěné, že až po několika hodinách si vše uspořádáte a začnete konzumovat a znovu vnímat. Dívám se skoro denně na opery prostřednictvím DVD a stále se jich nemohu nasytit. Tato nová forma, která chtěla po tridentském koncilu zpěvem a hudbou přehlušit prázdnotu rétoriky a politického diskurzu, mě pořád uchvacuje i v těchto nových podobách.
TiAmo považuji za další z vynikajících projevů zouharovsko-medkovské redukcionistické linie. Je to nová rázná odpověď na otázku, čím může opera ještě dnes být. Myslím, že redukcionismus v české opeře dnes nedominuje v Praze, ale mezi Olomoucí (Zouhar) a Brnem (Medkovi).
Divadlo na Orlí, JAMU – Ivo Medek, Sára Medková, Vít Zouhar: TiAmo. Komorní opera o ženách v různých životních situacích. ISHA trio, režie Rocc, video Lukáš Medek. Premiéra 11. prosince 2021 v Divadle na Orlí na festivalu Setkávání nové hudby Plus 2021. Předpremiéru měla opera na festivalu MusicOlomouc v kapli Uměleckého centra Univerzity Palackého 19. října 2021, světovou premiéru soubor provedl 20. listopadu 2021 na mezinárodním festivalu Audio Art v Krakově.
Komentáře k článku: TiAmo – chtějí být milovány
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
