Tichý Tarzan před soud
Městský soud v Brně řeší, jak má vypadat inscenace Divadla Husa na provázku Tichý Tarzan pojednávající o fotografovi Miroslavu Tichém (1926 – 2011) z Kyjova. Vydal i precedentní rozhodnutí, že se má divadlo zdržet uvádění sporných pasáží, o podstatě sporu však dosud nejednal.
O to, aby některé části inscenace, která má podtitul „zcizené deníky fantóma erotické fotografie“, z díla zmizely, požádala bývalá Tichého sousedka a hospodyně Jana Hebnarová, v textu uvedená jako „ženská od vedle“ (hraje ji Gabriela Štefanová). Jsou tam určité pasáže, které poměrně brutálním způsobem popisují adresně jeho sousedku a ona se proti tomu vymezila žalobou na ochranu osobnosti, potvrdil advokát Hebnarové František Vyskočil. Hebnarové se dotkly scény, v nichž má jako jedna z postav hry milostné pletky s další klíčovou osobou Tichého života, Čechošvýcarem Romanem Buxbaumem (v inscenaci „kurátor“ – Vladimír Hauser), který fotografa ve světě proslavil.
Dvě pasáže jsme museli změnit, potvrdila asistentka ředitele Divadla Husa na provázku Petra Vodičková. Když po zhruba dvou měsících soud předběžné opatření zrušil, divadlo už nechalo upravenou verzi a k původní se nevrátilo. Nešlo přitom o text hry, ale o příběh beze slov, který se odehrává v pozadí. Pasáže nejsou pro samotnou inscenaci důležité, a tedy na nich nelpíme, uvedla Vodičková. Tichý Tarzan se navíc prý už prakticky nehraje a brzy bude derniéra. To, že by na stažení měl vliv právě probíhající spor, ale divadlo odmítá. Za necelé čtyři roky (premiéru měla inscenace režisérky Anny Petrželkové 13. 1. 2012) uvedlo DHnP 53 repríz. Navíc vznikla televizní verze, která se vysílala letos v únoru. Právě po jejím odvysílání se Hebnarová rozhodla podat žalobu.
Divadlo ve sporu zastupuje advokát Michal Šalomoun. Podle něj je spor absurdní. Divadelní hra je prý totiž fikce, a tak se nemůže dotýkat osobnostních práv konkrétní osoby. Pokud by divadelní inscenace byla dokumentem, těžko si lze představit, že by hlavní mužskou postavu Miroslava Tichého hrála žena (Ivana Hloužková, jež za ztvárnění získala Cenu Alfreda Radoka – pozn. red.), podotýká Šalomoun.
To však advokát Vyskočil odmítá. Ta hra se k panu Tichému hlásí, divadlo samo říká, že jsou to úryvky ze života Tichého. Je tam zobrazován Kyjov i lidé, kteří tam žijí. I paní Hebnarová, která je v inscenaci nazývaná sousedka či Jana. Všichni, kdo jsou obeznámeni s životem Tichého, vědí, že po smrti jeho maminky se o něj nezištně starala, byla jeho strážný anděl, a když měl alkoholové eskapády, sbírala ho po Kyjově a odváděla domů, připomíná Vyskočil. A tady je znázorňována jako osoba, která měla milostné pletky a poměr s Romanem Buxbaumem, který je negativní osobou, dodává.
Šalomoun naopak poukazuje na to, že Hebnarová samotnou hru neviděla – jen televizní inscenaci. Reaguje na televizní záznam představení, jako by to bylo v reálu to, co v divadle. Ale ta televizní kamera akcentuje věci, které v tom představení jsou v pozadí, dodává. Podle něj je navíc naivní představa, že by si lidé, kteří zajdou do divadla na představení, vyhledávali informace, že právě Hebnarová je tou „ženou od vedle“.
Excentrického fotografa objevil před zhruba patnácti lety pro svět Čechošvýcar Roman Buxbaum. Bez něj by Tichý skončil v zapomnění jako pitoreskní kyjovská figurka, která se nemyla a desítky let chodila ve stejných, drátem spravovaných kalhotách.
Buxbaum se s Tichým seznámil a objevil snímky, kdy Tichý zachycoval vlastnoručně stlučeným fotoaparátem ženy v Kyjově. A snímky většinou špatné technické úrovně, protože Tichý používal staré a vyhozené filmy i fotopapíry, proslavil ve světě. Zájemci jsou za zažloutlé fotografie ochotni dát desítky až stovky tisíc korun.
Sám Tichý se přitom o úspěch svého díla nestaral – nechodil na výstavy, nestál ani o peníze z prodeje svých fotografií. Po jeho smrti v roce 2011 se pak rozhořel i spor mezi Buxbaumem a Janou Hebnarovou. Svoji sousedku, která se o něj desítky let starala, totiž Tichý učinil dědičkou veškerého majetku, včetně autorských práv.
Spor je především o to, kdo má právo vydávat knížky s umělcovými fotografiemi. Stovky z nich přitom ještě za Tichého života získal právě Buxbaum. Může ty fotky vystavovat i prodávat. Ale nesmí z nich již dělat rozmnoženiny, zveřejňovat na svých webových stránkách nebo zařazovat do publikací o Tichém, podotkl Vyskočil.
MAREK POKORNÝ
/Převzato z Aktuálně.cz, upravil hul/
Komentáře k článku: Tichý Tarzan před soud
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)