Time Out Petra Pavlovského (No. 10)
Západočeské biennale – Přehlídku divadla jednoho herce v Chebu – jsem před více než třiceti lety pomáhal založit jejímu „otci zakladateli“, dnes již zesnulému Vladimíru Justlovi (1928 – 2010). Jednalo se o tzv. nultý ročník, 1981. Od té doby jsem se zúčastnil všech devíti ročníků do roku 1999 včetně a o všech též obsáhle referoval v tištěných médiích.
Západočeské divadlo v Chebu. Snímek archiv ČT
Polistopadový ředitel Západočeského divadla v Chebu František Hromada, kterého jsem znal tehdy už skoro dvacet let jako vždy velice aktivního účastníka přehlídek, byl odvolán těsně před zahájením IX. Přehlídky divadla jednoho herce. Nový ředitel pak nenašel v sobě ani odvahu ani společenskou slušnost, aby přišel přehlídku alespoň zahájit. Ani jedenkrát se na ní tenkrát oficiálně neukázal, a tak pokud jsem jej někdy v životě viděl, dodnes o tom nevím; nepoznali jsme se.
Nestandardní, zákeřné a nikdy nezdůvodněné Hromadovo odvolání z funkce, stejně jako způsob, kterým byl vygenerován nový ředitel Miloš Růžička, jsem ze všech sil skandalizoval v tisku, místním (Konkurs a la Kníže Potěmkin, Chebský deník 18. 9., tam dokonce ostrá polemika s tehdejším starostou Jaklem: Ad. Výběrové řízení na šéfa divadla, 30. 9. 1999) i celostátním – Ty české konkursy (Literární noviny 1999, č. 41), Konkurs po chebsku („oranžové“ Právo, 1. XII. 1999).
Miloš Růžička, Divadlo jednoho herce Cheb 2005. Snímek archiv ZD Cheb
M. R. nejenom že nebyl profesionální divadelník; nebyl to ani žádný zkušený manažer či vůbec řídící pracovník – nikdy předtím snad ani neměl žádného podřízeného, nikdy nikoho a nic (snad kromě automobilu) neřídil!!
Byla to prostě komunálně-politicky použitá nula, dosazená velice odpudivým způsobem, na kterém se ještě ke všemu podílelo několik divadelníků ve výběrové komisi, čímž dali darebáctví zdání legitimity nebo přinejmenším legality.
Pochybení bylo už v tom, že divadelníci vůbec souhlasili s účastí v komisi, protože odvolání Františka Hromady v první den právě zahájené Přehlídky divadla jednoho herce bylo arogantním plivancem do tváře celému českému divadelnictví.
Výběrové řízení 1999
Dne 8. IX. 1999 tak zasedlo v desetičlenné (! – bývají liché!) komisi: šest městských zastupitelů, jeden Jan Burian (za spolek divadelních ředitelů?), jedna Kamila Černá za DÚ Praha, resp. za MK ČR, jeden odborář /ka?/ z dílen ZDCH, kterého ovšem nedelegovala odborová organizace, ale vybral jej/ji? opět magistrát – a jeden mně neznámý… snad člen souboru!
Do finále postoupili:
a) předlistopadový ředitel divadla Jaroslav Vlk (rovněž nebyl odborník, ve smyslu divadelník; byl to nomenklaturní komunista, který ale miloval chebské divadlo a udělal pro ně za „normalizace“ co se jenom dalo);
b) elektrikář s maturitou M. R.
Hlasování dopadlo 5:5, protože jeden komunální poslanec, ten za KSČM (!) „zradil“ a hlasoval pro Vlka, ne pro Růžičku. Takže nakonec musela radnice stejně rozhodnout sama, komise z ní odpovědnost nesejmula. Starostou Chebu byl tenkrát ing Václav Jakl (ODS), takto bratr pozitivně lustrovaného poslance ČNR a dodnes tajemníka údajného konzervativce Václava Klause, rockera Ladislava Jakla.
ing. Václav Jakl, tč. Strana svobodných občanů /v letech 1991-2009 ODS/ (před listopadem 1989 vedoucí finančního odboru MěNV v Chebu, poté krátce správce počítačových sítí a informačních systémů v ONV v Chebu a v Úřadu práce v Chebu, pak do r. 1998 podnikatelská činnost v reklamě. V letech 1998-2002 starosta Chebu, 2002-2006 místostarosta Chebu, 2007-III./2010 ředitel příspěvkové organizace Karlovarského kraje Sociální služby. Stávající funkce: místopředseda Krajského sdružení Strany svobodných občanů, zastupitel města Chebu, člen správní rady Nadačního fondu Historický Cheb, člen správní rady Nadace Schola Ludus). Snímek http://vaclavjakl.cz/
Václav Jakl též proces výběru ředitele ZDCH demagogicky a pokrytecky obhajoval v tisku (Chebský deník, 18. IX. 1999, v polemice s mým předchozím článkem). Veřejně jsem tenkrát prohlásil, že za tohoto ředitele už do budovy ZDCH nikdy nevkročím. To jsem, přes četná pozvání do přípravné komise dalších ročníků přehlídky, dodržel; už nikdy jsem na přehlídku nejel a do města Cheb také ne. Víc než do Františkových lázní jsem se nepřiblížil. Navíc se z divadelních „kuloárů“ ke mně po letech doneslo, že z příkazu nového ředitele mám ZDCH „zakázané“ jakožto jeho mediální pomlouvač.
Spojení nepřerušeno
Kontakt se ZDCH jsem ale úplně neztratil. Jako přední loutkářský kritik jsem jej měl přes loutkářské chebské soubory: Buchty a loutky, Kaše a párek, Nítě. Příznačné: Loutkářský soubor založil v ZDCH Fr. Hromada, zlikvidoval jej jeho nástupce. Vždy je snazší likvidovat než tvořit, že? Obzvlášť když se může poukázat na vzniklé úspory (byly opravdu tak veliké?), jakkoli na úkor chebských dětí.
Od nástupu Marty Ljubkové do funkce dramaturga (poznali jsme se jako redaktorka a autor časopisu A2) dostávám pravidelně pozvánky na premiéry i měsíční programy ZDCH, které jsem ovšem, žel, nemohl využít, ani když se to nabízelo během relativně četných pobytů ve Františkových lázních (naposledy poslední týden v lednu 2012).
To mu nestačí?
Divadlo jednoho herce Cheb 2005: třetí zprava (v bílém v brýlích) tehdejší ředitel ZDCH Miloš Růžička, vpravo vedle něj tehdejší starosta Chebu, dnešní ředitel ZDCH MUDr. Jan Svoboda. Snímek archiv ZD Cheb
V lednu jsem se dočetl, že ředitelem ZDCH se stal MUDr. Jan Svoboda. Na i-DN v textu Starosta ředitelem jsem jej ihned po jmenování uvítal (mj. jako kolegu, bývalého těžkého atleta 🙂 delším komentářem, kde jsem mj. vyslovil pochybnost nad dalším setrváním M. Růžičky v divadle, které musí pracovníky divadla nutně demoralizovat, protože je živoucím dokladem toho, že křivda se u nás dlouhodobě vyplácí!
M. R. řediteloval déle než kterýkoli ředitel chebského divadla v jeho několikasetletých dějinách. To mu nestačí? Nemá nejenom kousek studu, ale ani osobní hrdosti? Bývalí ředitelé podniků či institucí už přece v nižších funkcích nikdy „nezaclánějí“.
M. R. si údajně po roce 1999 externím studiem zvýšil kvalifikaci: Proč ji tedy nevyužije někde jinde, mimo sféru umění, se kterou nemá nic společného? Proč mu nepomohou ti staří kmotři, kteří jej v roce 1999 přes protesty odborné veřejnosti jako ŘEDITELE DIVADLA instalovali?
Jak jsem již napsal, konec ledna jsme strávili s manželkou na wellness pobytu ve Františkových lázních, tedy jen pár kilometrů od ZDCH. Pokušení navštívit je jsem přesto odolal. Naopak moji chebští přátelé přijeli za mnou do skvělého a levného Aquaforum klubu.
Těším se ale na Přehlídku DJH 2013, pokud se divadlo do té doby už konečně zbaví té plevelné „náletové květinky“!
Komentáře k článku: Time Out Petra Pavlovského (No. 10)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
