Time Out Petra Pavlovského (No. 20)
…
Olomoucká parodie
Před Listopadem bylo u nás několik činoherních „divadel pro děti a mládež“, tedy statutárních divadel, kterým jejich statut přímo ukládal specifickou diváckou adresu.
Natália Iljinična Sac (27. 8. 1903, Irkutsk – 19. 10. 1993 Moskva) – советский режиссер, первая в мире женщина-оперный режиссер, театральный деятель, основатель и руководитель шести детских театров, среди которых первый в мире драматический театр для детей и первый в мире музыкальный театр для детей, активный пропагандист музыкального искусства для детей. Создатель первого в мире театра для детей. «Мать» детских театров мира — звание, единогласно присужденное Н. И. Сац на первом заседании международного центра АССИТЕЖ. Foto ru.wikipedia
Byla postupně zřizována po sovětském vzoru (Natalie Sacová), u kterého, co do divácké adresy, bohužel nezůstala. Sacová hrála jenom pro děti, a ne pro spornou mládež (děti cca od dvanácti výše už žádné specifické divadlo zpravidla nechtějí, buď odmítají divadlo vůbec anebo chtějí – právem – to stejné jako mají dospělí.)
Divadla postupně vznikala (1949 DJW v Praze, 1974 Divadlo v Trnavě), ale též zanikala (1964 Divadlo J. Fučíka v Brně) nebo se prostě transformovala na „normální“ divadla (Bezruči v Ostravě).
Divadlo v Dlouhé sídlí Dlouhé ulici 29 v Praze 1. Foto Atlas Česka
Naposledy – 1996 – bylo rozpuštěno DJW a na jeho místě vzniklo DvD. To sice také hraje pro děti, ale už ne převážně. A tak by to po mém soudu mělo být obecně: Téměř všechna profesionální neloutková divadla (tedy i opery a balety) a zvláště ta mimopražská, by měla pravidelně hrát také trochu pro děti, a ne je nechávat na starosti jenom loutkářům.
Listopad 1989
K mému překvapení po Listopadu ale i některá činoherní divadla pro děti a případně i mládež zase vznikla, i když už ne statutární.
První byl pražský Minaret (1994), u jehož zrodu byla mj. čerstvá absolventka Divadelní vědy FFUK Renata Nechutová – dodnes jeho dramaturg i herečka. Soubor hraje dnes převážně v Redutě na Nár. třídě a hraje výhradně dětem.
Druhá byla brněnská Polárka (1999), dnes „Alternativní divadlo pro děti a mládež“, od roku 2004 příspěvková organizace KBVS Brno střed. FOTO MICHAL NOVÁK
Konečně třetí je olomoucká Tramtarie, ani ne moc alternativní, ale zato velice agilní (přes 200 zájezdových představení ročně), rovněž pro děti a mládež (podpory město, kraj i MK ČR). I toto divadlo má v čele „divadelní vědmu“, absolventku FFUP v Olomouci Petru Němečkovou. O divadle se v našem divadelním světě moc neví. Na rozdíl od Polárky jsem se s ním zatím nesetkal ani na TER v Hradci Králové, ani na přehlídce ASSITEJ či na Přeletu nad loutkářským hnízdem v Praze. V sobotu 12. května budou k vidění jeho Pohádky o mašinkách (původně titul loutkového divadla Radost, Brno) na přehlídce Dítě v Dlouhé, kde divadlo už minule získalo cenu diváků.
I na Batmana občas padne smutek je především hořkou komedií o konfrontaci šedivé reality a barevné fantazie. FOTO Divadlo Tramtarie Olomouc
Navštívil jsem Tramtarii v pondělí 7. května večer na její domácí půdě v budově Slovanského domu v Olomouci a zhlédl představení tři roky staré inscenace I na Batmana padne občas smutek. Parodie na komiksy. Dlouhé reprízování (s řadou nových obsazení) svědčí o diváckém úspěchu. A není divu: šedesátimístný sáleček nabitý k prasknutí omladinou, řada diváků to zjevně nevidí poprvé, na některé fóry se už předem těší. Suverénně kontaktní představení, smíchová reakce střídá reakci, přitom ani trocha podbízivosti; parodie je drastická, ale vkusná, létající savec si přichází na své.
Tramtarie produkuje vesměs autorský repertoár, herecky je poloprofesionální, amatéři, kteří procházejí jeho angažmá pokračují často jako studenti uměleckých vysokých škol. Batmana režíroval Vladislav Kracík, dramaturgie Lenka Jorníčková, scénografie Eliška Konečná a Eva Krhutová. Divadlo je dnes – tři roky od premiéry – už údajně „jinde“ (většina herců už jenom dohrává, jádro souboru už tvoří jiní), spěje ke stále vyšší profesionalizaci.
Jsem zvědav na reference z přehlídky v Dlouhé, co si na i-DN o Tramtarii přečtu.
Komentáře k článku: Time Out Petra Pavlovského (No. 20)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Je pondělí,
přehlídka skončila. Žel, pokud jde o iDN (a obávám se, že i DN), bez komentáře. Divadlo pro děti? „Já zpívám píseň o rose, která se k ránu třpytí, nikdo však na ní není zvědavý…“
14.05.2012 (6.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Za stávajícího stavu
– především – mladé české kritiky, zájmu médií a podfinancování DN není v našich silách obsadit všechno dění na české scéně.
14.05.2012 (17.49), , Trvalý odkaz komentáře,