Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Time out Petra Pavlovského (No. 24/2013)
Už jsem ztrácel naději a začal pochybovat o Dionýzovi jako takovém! Od pátku večer z představení na představení, ale žádné mě nestrhlo k nadšení, jaké člověk zažívá při doteku relativní dokonalosti. Ano, nevidět Dášeňku by byla ztráta a určitě půjdu zas, ale…
Dnes odpoledne ale kýžený zázrak nastal: (bra)Tři v tricku – Plovárna. FOTO archiv souboru
Dnes odpoledne ale kýžený zázrak nastal, a to pod nenápadným názvem Plovárna!
Leč věcně, je před půlnocí, emoce odstuptež odemne: Soubor (bra)Tři v tricku – Adam Jarchovský, Václav Jelínek a Krýstýna Vlčková pod vedením autorky a režisérky Veroniky Riedelbauchové sehrál zcela originální, komorní „nový cirkus“, hodinovou lyrickou pantomimu (chcete-li: nonverbální pohybové divadlo) kombinovanou s výrazovým tancem. Paradigma vyjadřovacích prostředků obsahovalo vedle pantomimy a tance artistiku, ekvilibristiku, žonglování.
Námět, místo a doby inspirovány Vančurovým Rozmarným létem: říční lázně (zasvěcenci vědí, že na Zbraslavi, moje maminka se tam chodila s kamarádkami koupat a lázeňského znala), dvacátá léta První republiky, léto. Převzat je i motiv cirkusáctví – provazochodectví, scénu rámují dva stožáry spojené VOLNÝM lanem.
Scénografie Marianny Stránské je jednoduchost sama. Několik plaňkových bedýnek ze syrového dřeva, zmíněné stožáry, mobilní barový pult, něco rekvizit opalovacím lehátkem počínaje a žonglérskými kužely konče.
Scénu rámují dva stožáry spojené VOLNÝM lanem. FOTO archiv
Na plovárně se sluní dva mladí muži, přichází krásná dívka s kufříkem a slunečníkem. Samovolně a samozřejmě se začne ihned rozvíjet tradiční boj o její přízeň a její koketování tu s jedním, tu s druhým.
S výjimkou bílých kuželů jsou všechny rekvizity důsledně autentické, ať už jde o nápojové lahve, lano, slunečníky, lehátko, dřevěné bedýnky nálevní pult baru. Žongluje se prostě s tím, co je po ruce, přičemž různá ekvilibristika vychází často z reálné situace – nejde o samoúčelné předvedení žonglérských dovedností. Hvězdou je příchozí artistka, jejíž akce jsou úžasně přirozené, doprovázeny úsměvnou „situační mimikou“. Zvláštní kapitolou jsou její samostatné evoluce na laně; při vší jednoduchosti jsou to čísla nejvyšší obtížnosti, zřídka vídaná. Například závěrečný postoj s rameny rovnoběžnými s lanem a následný seskok.
Rytmotvorným prvkem je skvěle vybraná, retrožánru odpovídající jazzová hudba. Taneční charakter v nejobecnějším slova smyslu má vlastně všechen pohyb na jevišti. Výrazivo „nového cirkusu“ je to důsledně prezentováno jako PROSTŘEDEK ke sdělování syžetu, nikdy jako exhibiční cíl.
Kráska odnikud přišla a tamtéž odešla. FOTO archiv
Kráska odnikud přišla a tamtéž odešla, oba potem zbrocení muži zůstávají a nic než ten pot nedokazuje, že nešlo o pouhou vidinu.
Komentáře k článku: Time out Petra Pavlovského (No. 24/2013)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Brodský
Závěr článku Z. A. Tichého
Odpoledne na plovárně, otištěného v jím šéfovaném Hadriánovi 27. 6. 13.: „A najednou se dívka usměje, sbalí svůj kufřík a odchází. Byla to skutečnost nebo sen…?“
Hádejte, který z těchto dvou textů byl zveřejněn nejméně o šest hodin dřív?
28.06.2013 (13.02), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Brodský,
netuším, kam Vaše otázka míří, ale uzávěrka Hadriána jistě byla někdy kolem půlnoci či lehce po ní. Petr Pavlovský mi svůj text poslal 27. 6. v 00:37 a já jej po zredigování a nalezení a připojení fotografií zavěsil ve 02:13. Nepředpokládám, že se ZAT a PP o představení přiliš bavili, natož aby konzultovali, co kdo napíše. A že by ZAT pozdržel uzávěrku a ve dvě hodiny po půlnoci si otevřel Pavlovského rubriku a tam našel pointu svého textu?! Pochybuju. Podle mne jsou oba texty na sobě nezávislé.
29.06.2013 (16.25), , Trvalý odkaz komentáře,